středa 28. června 2017

Můj červen 2017 - konec školy, brigáda, uklízení, znásilnění



Ahojte,
červen se nám chýlí ke konci. Už docela rychle. Proto je čas právě na tento článek, na deníček z června. Můj červen byl všechno, jen ne nudný. Byl nabitý stresem, emocemi, ale taky i úspěchy a momentálně strachem. Ale o tom až dále v článku.


Začneme ale jídlem. Během zkouškového, když už v Praze nemusím trávit celé dny, miluji snídaně. Mám ráda, když líně vylezu z postele a připravím si pořádnou snídani se zeleným čajem a oboje pak vychutnávám. Pečivo jsem už se svého jídelníčku vyřadila a dokud nebudu v Praze, nebude mne nic nutit ho jíst. Takže jsem přemýšlela, co si dělat k snídani. Proto jsem si vzpomněla na domácí granolu. Hned jsem si našla recept u Kačí na mycookingdiary.cz a pustila se do tvoření. Granola se mi povedla a ráda jsem ji snídala, dokud nedošla. Což byl asi tak týden. Takto jsem si zpříjemňovala dny plné učení.

Pro pokračování ve čtění klikněte na:



Další jídlo, skvělé jídlo, jsem dělala tak trochu na tajňačku. Měla jsem hroznou chuť na sushi, ale doma byla jen jedna okurka a bála jsem se, že nevystačí na sushi pro celou rodinu. Plán byl následující. Počkat až bratr s tátou odjedou a pak do plánu zasvětit mamku a tajně si sushi udělat. No, ale nebudeme předbíhat. Před touto éňo-ňuňo-labůžo večeří předcházela procházka, kterou vedla mamka. A to bylo špatně. Dostaly jsme s mamkou chuť na bezinkovou limonádu a šťávu. Vydaly jsme se na procházku, abychom našly bez. Plán byl sice krásný, dokud jsem ovšem mamce nesvěřila trasu cesty. Ona totiž odmítla jít po stejné trase, jakou jsme přišly a dokonce i po té, kterou už někdy v životě šla. Proto se vydala pro ni neznámou polňačkou. Já ji teda také neznala. No a ztratily jsme se. Měly jsme s sebou jen tašku plnou bezu a jeden iPhone bez dat. No a mamka dobrodruh prostě řekla, že když půjdeme tímto směrem, ztratit se nemůžeme. No, řeknu vám, být o deset centimetrů nižší, v té vysoké trávě bych se ztratila na sto procent. Trasa byla sice plná hororu, ale nakonec jsme se našly a musím uznat, že mamka fakt věděla, kudy jít i když jsem jí to vůbec nevěřila. No a doma jsem nám udělala sushi, které jsme ani nemohly sníst.


Tyto brýle jsem vám už ukazovala, ale pořád se nedokážu rozhodnout, jestli ke mne jdou a nebo ne. Můžete mi to když tak napsat do komentářů. Ale o tomto jsem psát nechtěla. Chtěla jsem vám napsat o tom, jak jsem ukončila druhák. Zkouškové jsem začínala hned dvěma zkouškami v předtermínu. První zkoušku jsem šla víceméně jen zkusit. Po jejím dopsání jsem ale změnila názor. Chtěla jsem ji dát a pokud možno na co nejlépe. Trochu mne pak zaskočilo Ečko, které bylo na dolní hranici. Řekla jsem si ale, že to nevadí, že mám ještě plno možností si ten průměr vylepšit. Na další zkoušce mi uniklo Áčko jen kvůli tomu, že mne nenapadlo do toho testu napsat něco, co jsem sice uměla, ale prostě mi to nedošlo. To už jsem byla taková trochu posmutnělá. Jako jeden si řekne, že za B být smutná je kravina, to vím, taky jsem taková, ale když víte, že vám to uniklo jen o něco, co jste věděli, jen vás nenapadlo to tam napsat, trochu to zamrzí. Další naděje na zlepšení průměru představovala následující zkouška. Na té jsem ale opět vyhořela. Z něčeho, co nám bylo na přednáškách často připomínáno. A já na ty přednášky chodila. Dostala jsem za D. Radost jsem sice neměla, ale mohla jsem si odškrtnout tři zkoušky a konec prvního týdne zkouškového. Na další dvě zkoušky jsem se necítila. Nevěřila jsem si ani v jedné. Nakonec jsem z jedný dostala za D hned z prvního pokusu a z té druhé jsem dostala opět D, ale až při druhém pokusu. Kvůli této zkoušce jsem neskončila 6.6., ale až 20.6. No, co se dá dělat. Druhák je za mnou, sice s ne moc dobrým průměrem, já na něj pyšná nejsem vůbec a nechlubím se tím. Ale teď už mám "prázdniny".


Během svých pár dní volna jsem si stihla kompletně uklidit celý pokojíček. Svým článkem z tohoto úklidu jsem vás už podarovala zde, ale nepochlubila jsem se pár věcmi, které jsem našla. No, vlastně se pochlubím jen jednou věcí, pro mne ale tím víc vtipnou. Toto je žákovská knížka ze 7. třídy základní školy. Hned na první stránce je vidět, jak moc mi které předměty šly. Matika pohoda, čeština by se taky dala, z fyziky mám jedničky hned na další dvojstránce. Ale ten dějepis? No, nic mi to neříkalo už na základce. A s chemií jsem následující rok byla za dobře asi tak stejně jako s dějepisem v sedmičce. No, prostě hned na základce bylo vidět, co mi nepůjde celou dobu studií.


Tento rok jsme se s přítelem rozhodli pro dovolenou u moře. Zvolili jsme klasicky naší oblíbenou "Jugošku". Ano, fakt vím, že už to dávno není Jugoslávie, ale Chorvatsko. Prostě se mi ten starý název líbí víc. Tak doufám, že to přijmete tak, jak to je, a nebudete se v tom vrtat. Tento rok ale nakonec nejedeme jen ve dvou, ale i s přítelovo bráchou a jeho přítelkyní. Dovolenou jsme už vybrali a zaplatili. Nevěřili byste, jak těžké je zorganizovat něco takovéto pro 4 lidi. Už jen na termínu jsme se shodli na jednom z celého léta. A pak vybrat hotel? Měla jsem z toho strach, ale nakonec jsme se domluvili celkem v pohodě. Takže první týden v srpnu mne tu nenajdete!


Předposlední věc, o které vám chci napsat, je má brigáda. Vím, že jsem se tu někde už zmiňovala o tom, že jsem si našla brigádu v oboru. Dnes, když tento článek píšu (v úterý), mám za sebou druhý pracovní den. Ten první byl ještě v pohodě. Teď, po druhém dnu, jsem z toho už trochu nešťastná. Je to hodně těžké se to všechno naučit. Dostala jsem práci, kterou jsem nikdy nedělala, tak jen doufám, že tam nesekám jednu chybu po druhé. Doufám, že se to brzo naučím a že už prostě budu vědět co a jak a nebudu dělat zbytečné kraviny. No co, každé začátky jsou složité a snad se to naučím i já, když už to dokázali i jiní.


A poslední věc, o které vám chci napsat je jedna taková dost děsivá věc. Jak už možná někteří víte, bydlím na Strahově. Ne teda pořád, ale jsem tam klasicky na koleji přes semestr a jezdím domu na každý víkend. A přesně na bloku, kde bydlím, se pokusil uklízeč znásilnit jednu holku ve sprchách. Víc to popisovat nebudu. V ten den jsem tam tedy naštěstí nebyla, ale když jsem to zjistila, docela dost mi to vyrazilo dech. Určitě chápete, že jsem se okamžitě začala bát tam vůbec být. Radši jsem na zkoušku vstávala v půl páté než abych se vyspala na koleji. Snad mne tenhle strach do příštího semestru přejde. Nechápu, proč si vedení kolejí neprověří lidi, které najímá. Přece jen poslat nějakého úchyla uklízet na koleje, kde se lidi sprchují a každý k nim může vlézt až do sprchy. Jo, možná nemohli vědět, co to je za člověka, ale možná taky jo. Možná se tomu dalo lépe předejít. Je mi zle z toho, co se tam stalo a doufám, že už tam takovéto pochybné existence uklízet nebudou. 

Tak a to by bylo pro dnes vše. Nějak jsem se rozepsala. No nevadí. Jak jste trávili svůj červen vy? :)


PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)

Mějte se krásně,
Vaše


7 komentářů:

  1. Moc krásný článek :-) Jsi příjemná :)

    OdpovědětVymazat
  2. Dlouhý a velmi obsáhlý článek :)
    Dobrodružství - Obdivuji tvou mamku, že trefila. Můj orientační smysl je třeba fakt mizernej. Takže bych umřela někde v té trávě :D
    Brýle - Já nevím, mně tenhle styl brýlí neoslovil, takže ti asi neporadím :/
    Ukončení semestru - Gratuluji! Na výsledné známky sere pes. Nikdo se tě na to nikdy ptát nebude, takže nevěš hlavu. Hlavně že to máš :))
    Dovolená - Užijte si to! Já jedu letos s kamarádkou za její rodinou do Kosova a strašně se těším. Je to dost spontánní rozhodnutí :D
    Brigáda - Zatni zuby. To zvládneš! ♥
    Znásilnění - Hnus. Hnus. Hnus. Nejhorší je, že nikde nikdo není doopravdy v bezpečí. Je to děsivé a mrzí mě, co si asi ta slečně musela prožít :( A opravdu by měli ty lidi lépe prověřovat!

    No nemůžu říct, že bys měla nudný červen! :D

    Gabux

    OdpovědětVymazat
  3. Tý jo já žádný orientační smysl nemám takže obdiv mamce :D brýle nevpadají špatně :) na dovolenou chceme jet taky k moři, tak snad to dopadne. :) znásilnění je hrozný hnus..já se hrozně bojím chodit ve tmě sama a mám strach, že mi někdo něco udělá.

    OdpovědětVymazat
  4. Věřím, že je vysoká těžká, takže se průměrem vůbec netrap :) já jdu v září do prváku, tak se celkem bojím :D ale to s tím znásilněním je tedy hrozné, máš štěstí :/

    http://ladylenna.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  5. Jej, taky bydlím na Strahově. Do sprch už bez přítele nechodím.

    OdpovědětVymazat
  6. Brýle nevypadají špatně, jsou originální. Na dovolenou jedeme letos taky do Chorvatska, je tam nádherně.
    Svět nad hlavou

    OdpovědětVymazat
  7. Já se takhle pořád ztrácela s kamarádkou, ale ona vždycky tvrdila, že já nemám pravdu a musíme jinudy (nakonec jsem vždycky tu pravdu měla já :D )
    Myslím, že známky zas tak důležité nejsou a důležitější je, že máš ročník ukončený :)
    Do těch sprch bych se taky asi bála, ale nikdy by mě nenapadlo najmout chlapa, kde jsou holky ve sprchách :D

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentáře <3