Střípky z mého playlistu | září 2019

neděle 29. září 2019

8 komentářů

Ahojte,
sestavování těchto střípků je vlastně pohoda. Jen si vždy poznamenám, které písničky mě v daném měsíci bavily nejvíc, když zrovna poslouchám svůj aktuální playlist. Pro tento měsíc jsem si ho nechala hrát během práce a ty, u kterých jsem věděla, že bych bez nich v posledním měsíci nemohla být, jsem si hned poznamenala. Kdybych je vybírala tak, že si prostě čtu svůj playlist, možná by to vypadalo jinak, protože mě určitě ovlivnilo to, jak mi přehrávač pouštěl písničky, ale to nevadí. Tak jdeme rovnou na písničky!


Syml - Where's my love
Přiznám se, že občas prolézám playlisty ostatních lidí na Spotify a vybírám si jejich písničky. A jelikož jsem se pustila do tohoto formátu článků, je to čím dál nutnější. Alespoň mě to nutí hledat pořád nové písničky, jelikož já jsem na to jinak dost líná a pohodlná. Toto je jedna z nich. Jo, je to docela depka a asi nejvíc depka písnička z tohoto článku, ale něco na ní je. Neskutečně mě baví a tento měsíc mi tu hraje téměř pořád dokola. Byla jasnou volbou jako píseň na otevření tohoto článku.


UDG - Nad jinou hladinou
Heh, já si z toho dělala srandu už v minulých střípcích určitě, ale opět jsou tu UDG a jedna z písní, ve které jsem si to své našla tento měsíc. Konkrétně se jedná o "a nejvíc smutnej jsem, když jsi smutná". Ta písnička má prostě pravdu a ještě k tomu je chytlavá, no co víc bych si mohla přát!


Elle King - Ex's and Oh's
Tak s touto písničkou to byla láska na první poslech. Zamilovala jsem si zpěvaččin hlas, který k této písničce sedí naprosto dokonale. Je to neskutečně chytlavý a energetický song!


Mikolas Josef - Lie to me
Lie to me jsem poprvé slyšela v den před její YouTube premiérou a hned mě to zaujalo. Po shlédnutí klipu, respektive poslechnutí napodruhé, to už byla jasná láska a od té doby jsem sledovala osudy této písničky v Eurovizi. No a stále mě neomrzela. Sice ji už neposlouchám na denním pořádku jako dříve, ale pořád si ji ráda pouštím.


Divokej Bill - Batalion
Taky máte kapelu, kterou jste vlastně už poslouchali od dětství, jen protože vám ji rodiče pouštěli? Pro mě je touto kapelou právě Divokej Bill a Kabáti, ale přiznám se, že Billa poslouchám radši a hlavně doteď. Tahle písnička mě baví jak samotným textem, tak i rytmem. No, tuhle rozhodně můžu! Zajímavé je, že tu si zrovna z dětství nepamatuji.


Shawn Mendes, Camila Cabello - Seňorita
Já normálně na tento totální mainstream nejsem, takže když jsem zaregistrovala na Instagramu, že všichni přidávají tuto písničku k instastorkám, vlastně mě vůbec nelákala. Navíc samotného Shawna moc ráda nemám, takže jsem si ji vlastně pustila až potom, co jsem ji slyšela ve vlogu Markéty Frank, kde se mi hned zalíbila. Musím přiznat, že toto se Shawnovi povedlo.


Modern me - Dead to me
Jestliže vám tu celou dobu předvádím převážně depka playlist, tak tato písnička není výjimkou. Jen jí říkám "veselá depka". No, ale ono je to tak chytlavé!


Tomáš Klus - Víla
Víla je jedna z mých oblíbených písní z alba Spolu. No, ono jich tam vlastně je tolik, že mohu říct spíš z oblíbeného alba a nebudu kvůli tomu muset vyjmenovávat celý jeho playlist, heh. 


Ben Cristovao -  Instagram
Bena jsem hodně poslouchala hlavně minulé léto a toto jsem se k němu opět vrátila. Pro dnešní střípky jsem vybrala jeho píseň Instagram, která je vlastně o tom, jak vypadají vztahy a rozchody na Instagramu. Jelikož já sama jsem se nad Instagramem v poslední době hodně zamýšlela, můžete číst zde, perfektně se to do tohoto měsíce hodí!


UDG - Kdy zas blíž
Tak a jsou tu zase ti UDG. Tahle písnička mi hrála v hlavě už docela dlouho a ráda jsem se k ní vracela. Měla jsem ji ve svém playlistu, ale vlastně jsem nevěděla, jak se jmenuje. Prostě to byla ta s "A chci tě víc než tamten". Nedávno jsem si to ale zjistila a od tý doby ji už mohu v tom playlistu hledat! A ani nevíte, jakou radost jsem měla, když mi ji UDG zahráli naživo na koncertě, na kterém jsem byla na konci srpna. 

Znáte něco z mého výběru?


Těším se na vás u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥  
Read More

Kodaň - 3. a 4. den

středa 25. září 2019

6 komentářů

Ahojte,
jsem ráda, že se vám fotky z Kodaně z prvních dvou dnů líbí. Z toho důvodu píši druhou část vyprávění právě z dánského hlavního města s větší radostí. Doufám, že se vám i tato část bude líbit, jelikož v ní už nebudou klasické staré kodaňské památky, ale moderní architektura a tak trochu pláž. Tak už jdeme na to!

Třetí den jsem opět začala běháním. Dala jsem si kratší trasu než předešlý den, přece jenom po těch 50 000 krocích jsem byla docela unavená. Každopádně jsem zvládla 5 kilometrů a po sprše a druhé snídani jsme s kamarádkou vyrazily, abychom si půjčily kola na dnešní trip na kole. Vybraly jsme si společnost Donkey republic. Funguje to vlastně na stejném principu jako naše Rekola. Samotné vypůjčení bylo bez problému a hravě jsme to zvládly a šly jsme se rovnou učit kodaňské zvyky ježdění na kole do provozu. Což byl mimochodem jeden z největších zážitků z Kodaně - stát v dopravní zácpě z kol. 

Naším prvním cílem byl obytný komplex The Silo, které jsem znala díky jednomu volitelnému předměty ve škole, kde jsem ho prezentovala. Konkrétně detail napojení fasády na samotný objekt. Jedná se o objekt starého sila, který byl zrekonstruován do této podoby. Jestli má pro mě něco mega kouzlo, tak jsou to právě tato předělaná sila! Z těchto důvodů jsem si tuto stavbu prostě nemohla nechat ujít. A byl to fakt zážitek.

Od sila jsme jely na pláž, kde jsme si chtěly dát oběd a to jsme také udělaly. Místní lidé se ještě koupali, teplota vody byla 16°C a vzduchu 18°C. Na to jsme tedy odvahu neměly a tak jsme radši zvolily jen procházku po pláži. Já si sundala boty a šla bosa. Šlo to mnohem lépe a bylo to příjemné. Po procházce jsme se vydaly najít jedno koupaliště, které jsem také znala z architektonických webů. Jmenuje se Kastrup Sea Bath. To dřevěné koupaliště, určitě vám sem dám fotky.

Po tomto koupališti přišel čas na stavbu 8 House. Jestli se alespoň trochu orientujete v moderní architektuře, tak ji určitě znáte.  Jestli ne a zajímá vás trochu víc, než z mé jedné fotky, kterou sem dám, je to ta první pod fotkami z pláže, tak mrkněte sem.

Z 8 House jsme se už vydaly zpět na ubytování, na kolech jsme najezdily 35 kilometrů a už to bylo na nohou docela znát. Večer jsme se navíc ještě chtěly vydat do večerní Kodaně, přece jenom je fajn vidět město i za tmy. 

Samotný Nyhavn byl kouzelný, ale co mě zaujalo mnohem více, byla demonstrace, která se konala na jedoucích lodích, kvůli kterým se musely zvedat mosty. Jejich heslo bylo "Clima emergency act now" a bylo super pozorovat, jak lidé, kteří čekají, než se most spustí zpět dolů, pokřikují heslo také. 

Čtvrtý den už jsme měly takový odpočinkovější, ani jsem nešla běhat. Rozhodly jsme se, že chceme vidět střídání stráží. Rozhodnutí to bylo super, ale nevěděly jsme přesně, kde na velkém náměstí to proběhne, takže než jsme si stihly zabrat dobrá místa, byly jsme za barikádou vyšších lidí a tak jsme vlastně neviděly skoro nic. Až pak, když se dav pohyboval s vojskem, jsme zahlédly pár stojících vojáků. To už ale dávno byli pryč ti, kteří bubnovali. 

Zbytek dne jsme se věnovaly shánění suvenýrů a znovu navštívení lavičky z krtečka, o které jsem vám psala už v předchozím článku. Tentokrát jsme našly obě lavičky prázdné a tak nějaké ty fotky byly samozřejmostí. Pak už jsme se vydaly jen na ubytování balit a jít brzo spát, neboť nás čekal opět ranní let.

Víte, jak se říká "chlastat jako Dán"? Vždycky jsem si myslela, že se to říká kvůli tomu, že Dánové mají drahý alkohol a pak přijedou do Česka a prostě se ožerou. Ale ne. Náš ranní let byl v sobotu v 8, ale na letiště jsme jely už chvíli po páté. Překvapilo mě, že plno hospod má ještě otevřeno a před nimi stojí Dánové, kteří popíjejí, jako kdyby právě začali. Takže poznatek této dovolené je hlavně to, že Dánové chlastají jako Dáni i v Dánsku. 

Jste fanoušci moderní architektury?




























Těším se na vás u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥   
Read More

Kodaň - 1. a 2. den

neděle 22. září 2019

12 komentářů

Ahojte,
asi tak před týdnem jsem tady sdílela své "analogové" fotky z Kodaně a slibovala jsem, že se dostanu i k vyprávěcímu článku a to se teď děje. Teď jsem teda třídila a dávala dohromady všechny fotky, které jsem tam pořídila a musím říct, že mě z toho docela pálí oči a musela jsem se do toho nutit, heh. Příště zkusím méně fotit, abych toho pak neměla tolik. No, ale už to nebudu zdržovat.

Do Kodaně jsme přiletěly v úterý ráno a cestu na naše Airbnb (mimochodem mohu jen doporučit, bylo to super jak vybavením, komunikací s majitelkou, tak i svou polohou!) nám trochu ztížilo místní přeplněné metro, přísahám, že už nikdy neřeknu o tom pražském, že je plné, a uzavírka naší autobusové zastávky. Další jsme totiž hledaly déle, než kdybychom šly pěšky, ale to nám v té chvíli ještě nedocházelo. 

První den jsme navštívily nákupní ulici Strøget, na které se nachází jak ty hodně drahé značky, tak ale i severské módní řetětzce jako je například Vero Moda. No a našli byste tam i New Yorker, který stejně jako v Praze ničí architektonicky zajímavou budovu. Nějaké ty obchody jsme i prošly, ale spíš jsme se tam chtěly podívat, než abychom nějak zběsile nakupovaly. Na to jsme ani neměly místo v našich batozích, neboť jsme letěly jen s nimi. Jelikož jsme byly docela unavené po cestě a vstávání ve čtyry, vzaly jsme to už jen obklikou do našeho ubytování. To, že jsme procházely přímo kolem Nyhavnu jsme zjistily až druhý den, kdy jsme viděly tu samou reklamu na Huawei na jednom konci Nyhavnu. 

Cestou na ubytování jsme omylem potkaly palác Roseborg, který jsme si prošly. Nešly jsme teda dovnitř, ale i z venku byl kouzelný. Nakonec jsme se ještě vypravily do parku Superkilen, kterému se přezdívá park imigrantů. Vznikl tak, že architekti mluvili se všemi možnými menšinami v Kodani a ptali se jich, co jim chybí v Kodani z jejich země. A tak v tomto parku najdete plno věcí z celého světa. Za Česko je tam lavička, kterou můžeme znát z krtečka. Na fotce ji ale uvidíte až v příštím článku, jelikož byly obě plné, když jsme tam přišly a nechtělo se nám čekat, až se ti lidé z nich zvednout. Pak už jsme se vydaly do našeho ubytování a já šla spát někdy v půl deváté.

Další den jsem zahájila běháním. Den před tím jsme totiž našly hezké místo na běhání a bylo od našeho ubytování vzdáleno pouze kilometr a tak se to přímo nabízelo. Na tento den jsme měly naplánované všechny hlavní památky Kodaně a tak se není čemu divit, že jsem nakonec nachodila 50000 kroků, což je cca 37 kilometrů, jestli si to dobře pamatuji. To ale předbíhám.

Další objevování jsme začaly u Christiansborgu, který jsme si prohlídly opět jen zvenku. Dál jsme pokračovaly ke krásné královské knihovně, kterou jsem prostě musela vidět. A to jak zvenku, tak i zevnitř. Dostat se tam nebylo nic těžkého, neboť je to veřejná budova a na ty nejhezčí místa se dostanete i bez nějakého členství a tak. Mnohem těžší je dostat se v Praze do Národní technické knihovny. Vydaly jsme se na vyhlídku a byla jsem z tohoto místa unesená. Fanoušci moderní architektury by toto rozhodně měli vidět. Hned naproti je Blox, což je dánský dům architektury a ten taky stojí za to. Tam jsme ale vevnitř nebyly, neboť jsme už docela umíraly hlady a zjistily jsme si, že hned na opačném břehu je restaurace s poké. No a to já můžu. Ale ještě jsem neměla poké v Česku. Každopádně jsem se tím přejedla tolik, jak se mi to ještě nikdy nepovedlo a další dvě hodinky jsem se jen valila jako koule.

Dále jsme šly po břehu směrem k opeře. Cestou jsme ještě navštívily kostel, který jsem ale nevyfotila. Dánové mají také krásnou operu, za mě ale byla hezčí ta norská. 

Z opery jsme se už vydaly do samotného středu všeho dění, do Nyhavnu. Musím se přiznat, že hned co jsme tam došly, mě tam ti turisté naštvaly, jelikož nějaký pár věšel další zámek na zábradlí mostu. Jako by ten most už nebyl přetížen již zavěšenými zámky! Jo, mosty jsou sice předimenzované, ale pochybuji, že nějaký statik započítal blbost turistů do svých výpočtů. No, už se přestávám rozčilovat. 

V Nyhavnu mě požádal jeden Číňan o vyfocení. Tak jsem mu udělala pár fotek na jednom místě. Jenže jeho představa o vyfocení vypadala tak, že pak vystřídal další snad 3 stanoviště a všude jsem mu musela udělat několik fotek. Heh. Aspoň vím, jak se chudák moje kamarádka cítila! Každopádně Nyhavn je fakt nádherný!

Z Nyhavnu jsme pokračovaly do posledního místa, který jsme ten den chtěly navštívit. Tím byla Malá mořská víla. Jak jinak. Jo, čekaly jsme hodně lidí. Když jsme tam ale došly, tak jsme spíš pozorovali chování lidí, než samotnou sochu. A ještě jsme měli takové štěstí, že jsme zde viděly čínský zájezd!

Cestou zpět jsme se ještě zastavily v Kastelletu, což je vojenská pevnost a patří na seznam must see míst v Kodani. A já ho mohu jen doporučit. Líbilo se mi jak v této docela vyhlášené památce, je plno běžců a nijak si nepřekáží s turisty. A pak jsme už jen šly na ubytování nadobro vyřízené. 


Jaký máte názor na věšení zámků na mosty na důkaz lásky? 






















































Těším se na vás u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥   
Read More