neděle 18. února 2018

Co mi dalo studium na gymnáziu?


Ahojte,
co jsem nastoupila na vysokou, často jsem přemýšlela, co mi ten gympl vlastně dal. Přece jen k oboru, který studuji, je mnohem lepší stavební průmyslovka. Jak ve škole tak pak hlavně v praxi. S gymplem tam mám velikou nevýhodu. Dostala jsem se i k tomu, že jsem si nadávala, proč jsem na průmyslovku nešla hned po základce, když jsem ji měla mnohem blíž k domovu než gympl.


Pak mi ale došlo, že hlavní důvod, proč jsem šla na gympl bylo to, že jsem vlastně vůbec nevěděla, co chci po základce dělat. Vždy jsem tíhla ke kadeřnici. Říkali mi ale, že s mými známkami je hovadina jít na učňák. Pak jsem chtěla být kriminalista, protože jsem milovala všechny možný kriminálky. To mne ale také do deváté třídy přešlo a když se mne pak ptali, kam chci jít, vždy jsem říkala, já nevím, půjdu na gympl, rozhodnu se během gymplu. Tam jsem ale také do poslední chvíle netušila, co chci dělat. Někdy ve třeťáku mi došlo, že to vlastně budu směřovat na nějaký technický obor. Pro samotnou stavebku jsem se ale rozhodla až někdy během posledního měsíce, kdy byl čas podat přihlášku na vysokou. Ani jsem si tím oborem nebyla tak jistá, jen jsem nenašla nic, co by mne zaujalo víc. Teď už vím, že bych zvážila i jiné obory, to ale teď odbočuji někam, kam jsem se vůbec dostat nechtěla. 

Pro pokračování ve čtení klikněte na:

středa 14. února 2018

Čajové sáčky


Ahojte,
v posledním půlroce jsem se naprosto zamilovala do čajů. Ať už ovocných, černých a nebo mých snad nejoblíbenějších zelených. K Vánocům jsem proto dostala dva sypané zelené čaje s příchutěmi a když jsem pak procházela seznam věcí ke spolupráci s postovnezdarma.cz, padly mi do očí právě tyto sáčky na sypaný čaj a nebo na váš domácí čaj. Byla jsem proto zvědavá, v čem se příprava čaje bude lišit.


Do teď jsem na přípravu svého oblíbeného zeleného sypaného čaje používala takové to kovové otvírací sítko, vidíte na fotografii, ale vždy mi na tom vadilo, že přes něj prostě ty nejmenší částečky protékají do čaje a přece jenom nebylo úplně příjemné je pít. V poslední době jsem už zbyteček čaje vylévala i s malými částečkami a to byl právě ten důvod, proč jsem se rozhodla zkusit tyto sáčky. Sáčky přece jen nemají takto velké dírky, kterými by kousky čaje mohly protékat. Měla jsem pravdu, do samotné tekutiny se mi nedostal ani jeden kousek samotného čaje a svůj čaj si tedy mohu vychutnat až do konce.

Pro pokračování ve čtení klikněte na:

neděle 11. února 2018

Recenze - Chocolate Bon Bons - Too Faced


Ahojte,
když jsem si kupovala Sweet Peach paletku od Too Faced, myslela jsem si, že si s ní vystačím až do doby, kdy mi dojde. Vystačila bych si s ní. Ale prostě jsem okusila to, jaké tyto paletky jsou a začala jsem chtít další. Nějakou s více studenými odstíny. Výběr jasně padl na Chocolate Bon Bons, protože prostě měla všechny odstíny, které mám ráda. Od studených hnědých odstínů až po ty růžové, bez kterých také nemůžu být. 


Pro paletku jsem si byla nadvakrát. Jednou mne zklamal informační systém Sephory. Tvrdil mi, že paletka na prodejně je, no nebyla. Musela jsem si na ni počkat, než pojedu znovu do Prahy. A toho čekání rozhodně nelituji. Paletku jsem koupila v papírové krabičce. Součástí balení byl i návod na tři líčení, nikdy jsem je ale nezkusila. Vymýšlím si ráda svoje. Balení samotné paletky je plechové a tudíž i hodně bytelné. Má v sobě zrcátko, před kterým se v pohodě dá nalíčit. Naprosto mne dostali tvary stínů, ty srdíčka jsou fakt dokonalé. 
Pro pokračování ve čtení klikněte na:

středa 7. února 2018

Věci, kterými zabíjíme své blogy


Ahojte,
jsem člověkem, který rád čte blogy a rád objevuje nové. Během brouzdání po internetu a hledání nových blogů ale občas narazím i na takové, které mne něčím odrazují a já je hned zavírám. Nedávno jsem se zamyslela nad tím, co vlastně tyto věci jsou a o tom bude dnešní článek. Doufám, že se v následující odstavcích nepoznáte. 


Absence odstavců
Nevadí mi číst delší články, do některých se ponořím a ani neregistruji, že už je vlastně čtu docela dlouho. Co mi ale vadí hodně je to, když dlouhé články nemají odstavce. Kdo by se dokázal orientovat v několika desítek řádků dlouhého textu a neztratil pozornost, když by text nebyl logicky rozdělen do odstavců? Když na nějaký takovýto článek narazím, okamžitě blog vypínám, protože nechci ztrácet čas snahou o orientaci v neuspořádaném textu. V naprosté většině z článku stejně nic nemám, protože se stále snažím jen se neztratit.

Nečitelné písmo 
Další věcí, která mne dokonale dokáže odradit od čtení článku, je nečitelné písmo. Nedávno jsem narazila na blog, jehož černé úzké písmo se natolik vpíjelo do bílého pozadí, že jsem nedokázala dočíst ani jednu větu. Jo, písmo sice vypadalo krásně, ale číst se nedalo. Příliš malá písmenka vašemu blogu také spíš uškodí, než aby pomohla.

Nadpis článku v angličtině
Toto je taky další z věcí, které úplně nerozumím. Nepřijde mi moc logické dávat článku anglický název a pak ho celý napsat v češtině. Chápu, že na angličtinu může kliknout víc lidí, ale přijde mi to takové zbytečné. Stejně když ti lidé přijdou, tak také odejdou hned po tom, co zjistí, že danému článku absolutně nerozumí. Tento "prohřešek" ale neznamená, že blog okamžitě přestanu číst a nebo že si daný článek nepřečtu, to ne, ale už to nedělá tak dobrý pojem. Vždy se raduji, že mám to štěstí, že článku vůbec rozumím, když je název jiným jazykem.

Font, který nepodporuje diakritiku
Ano i já chci mít hezké písmo v nadpisech a tak. Ale radši budu mít trochu normálnější písmo než to, které nepodporuje diakritiku. V těchto případech není snad rušivější element než "č" psané fontem Times New Roman mezi úhlednými psacími písmeny. Tato věc mi taky velmi kazí pohled na celý blog. Sama s tím občas bojuji. Vyhlídnu si nádherné písmo, které bych zrovna chtěla a když zjistím, že nepodporuje diakritiku, jsem celkem naštvaná. Ale nikdy ho tam nenechávám.

Přeplácaný blog 
Další věcí, která mne odrazuje od čtení blogu je to, když má blog dvě postranní menu. Ty jsou ještě k tomu obě dvě přeplácané všemi možnými nesmysly. Tato věc mi také kazí pohled na blog a přitom mi přijde, že v těchto postranních menu stejně nejsou věci, které na blogu musíte mít. Většinou jsou to nějaké nepotřebné funkce. Myslím, že blog může hodně dobře fungovat i s jedním menu a navíc ani nevypadá tak, že je v něm prostě něco navíc.

Nepříjemný, agresivní design
Každý blog je hodně i o designu, i když bychom byli radši, aby nebyl. Dělá to totiž z blogerky grafičku. Podle mne by design neměl být v tmavých barvách a neměl by obsahovat víc jak tři barvy. Musí být prostě příjemný na pohled. Žádné barvy, které se k sobě vůbec nehodí. Myslím, že v této době už ani nemusím zmiňovat obrázky za textem. To už snad nikdo nedělá. Když je mi prostě design nepříjemný na oči, blog vypínám.

Články bez fotek
Tyto články se mi bohužel také nečtou nejlépe. Je vždy lepší, když k článku přiložíte fotku, která dokresluje to, co chcete v článku říci a nebo fotku něčeho, o čem v článku píšete. S tímhle se mnou také určitě bude plno z vás souhlasit. Články bez fotek rozhodně trochu odrazují od čtení. Jen si dávejte pozor na autorská práva, když budete do článku vkládat fotku, která není vaše. Někde jsem se dočetla, že existuje i stránka, na které jsou fotky, které můžete bez postihu použít. Přímo ji ale neznám.

Tak to by bylo na toto téma vše. Souhlasíte se mnou v něčem? Co vždy přiměje vás, abyste daný blog zavřeli?

Na viděnou u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde
V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥

sobota 3. února 2018

Můj leden 2018 - nakonec jeden úspěch za druhým, nový život starému oblečení


Ahojte,
leden byl tady na blogu takový chladný. Neměla jsem totiž na blog tolik času, kolik bych chtěla a tak jsem s vámi ani moc nekomunikovala v komentářích. Spíše tedy vůbec, co si tak vzpomínám. Důvod byl jednoduchý - zkouškové. Proto budu i v tomto článku docela stručná, protože jsem kromě učení téměř nic jiného nedělala. No, sice budu stručná, ale pozitivní. Tak jdeme na to!


Celý leden jsem ve zkratce strávila nad učením a zkouškami. Sice jsem neměla čas na něco jiného a byla jsem z toho docela otrávená, to se přiznám, ale nakonec to své ovoce přineslo. Všechny zkoušky jsem nakonec udělala napoprvé a dokonce jsem si pro sebe ukradla i necelé 3 týdny prázdnin, které mi právě probíhají a já si je neskutečně užívám. Musím i říct, že jsem toto zkouškové měla fakt štěstí, ale nebudu vás tu nudit popisováním každé jedné zkoušky, stejně se v tom většina z vás absolutně nevyzná. Jen vám řeknu, že se mi povedlo nasbírat abecedu známek a to A, B, C, D, E. Přišlo mi to docela i vtipné.


No a jestli sledujete můj Instagram, tak víte, že jsem královna prokrastinace a tak jsem se dala do přešívání starých kalhot. V poslední době se mi líbil tento trend v podobě našitých perliček, ale docela mne odrazovaly ceny těchto kousků oblečení v obchodech a tak jsem vzala své staré kalhoty a perličky, které mi zbyly z mých vánočních DIY. Výsledkem jsou tyto kalhoty, které si neskutečně užívám. Celkově mne toto dovedlo k myšlence, že bych použitelné staré oblečení neměla vyhazovat jen proto, že se mi už nelíbí. Měla bych ho změnit a předělat ho tak, aby se mi líbilo. Doufám, že obdobnou radost budu mít i z dalšího předělaného kousku z mého šatníku.

Tak toto by bylo ode mne pro dnes vše. Uvidíme se zase ve středu! :)

Jaký byl váš leden? Co zkoušky? Předěláváte si staré vyřazené oblečení?


PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)

PPS: Jestli se vám u mne líbí, nezapomeňte mne sledovat v pravém menu pod "pravidelní čtenáři", ať vám nic neunikne. 

Mějte se krásně,
Vaše