sobota 10. listopadu 2018

#LittleChristmas - Adventní kalendáře 2018


Ahojte,
jo. Zbláznila jsem se. Je začátek listopadu a já už jdu psát do rubriky o Vánocích. Z každého rohu na mě ale útočí adventní kalendáře a já jsem se rozhodla, že vám ukážu ty, které mě zaujaly a třeba někoho inspiruji. Tak jdeme na to!
PS: Znáte soutěž o nejlepší foto Instagramu od vyvolej.to? Já jsem se o ní dověděla před pár dny, ale okamžitě jsem musela jít do toho! Jestli mě chcete podpořit, můžete zde. Budu vám vděčná.

Yves Rocher


Kalendář, který se mi líbí nejvíc a který bych si nejraději i koupila, ale abych byla upřímná, nerada takto utrácím před Vánoci a radši za ty peníze koupím nějaké dárky pro svou rodinu a nebo kamarády. Každopádně tuto značku mám fakt ráda a tento kalendář by mi udělal radost! 
Můžete ho sehnat zde a stojí 1199 Kč. 

Douglas

Zdroj: douglas.cz

Další kalendář, který mne fakt zaujal, je tento od Douglasu. Obsahuje samé produkty na skin care. A co si budeme říkat, mám to tak já a i plno z vás určitě. Čím jsme starší, tím víc se o skin care zajímáme. Ráda bych vyzkoušela všechny možné produkty, které tento kalendář obsahuje. 
Můžete ho sehnat zde a stojí 699 Kč. 

Pro pokračování ve čtení klikněte na:

neděle 4. listopadu 2018

Psala jsem článek pro blogerky.cz!


Ahojte,
článek o svém říjnu mám právě rozepsaný, ale během práce na něm jsem si vzpomněla na věc, která se mi během října stala a chtěla jsem se jí věnovat trochu víc, než jen zmínkou v souhrnném článku. Ták!

Jak už podle názvu víte, dostala jsem možnost napsat článkem pro server blogerky.cz. Nabídku mi přišla v rámci výzvy o blogerku měsíce, kterou jsem se sice nestala, ale dostalo mě to právě k této příležitosti. Když mi přišel email s tím, jestli nechci napsat článek právě pro blogerky.cz, seděla jsem zrovna v kavárně u vína se svými přáteli z vysoké. Byli jsme tam po dlouhém dni ve škole a já jsem byla trochu unavená a taky trochu otrávená. Když mi ale na displeji blikl email od paní, se kterou jsem komunikovala pokaždé, když jsem se zapojovala do nějakých výzev, okamžitě jsem zpozorněla a začala si všímat jen svého mobilu. 

V emailu mi přišla právě nabídka na sepsání článku. Vnímala jsem to jako nabídku, která se neodmítá a okamžitě jsem si v hlavě začala představovat témata, kterým bych se chtěla věnovat. Nakonec jsem vybrala téma, které se věnuje deníkům. Před dvěma měsíci jsem si totiž ten svůj začala psát. Chtěla jsem se o tom podělit s vámi tady, ale nakonec jsem se rozhodla toto téma věnovat právě blogerkám. 

No, nebudu to už napínat a protahovat a rovnou vám sem hodím odkaz na konečný výsledek. Jsem za tuto příležitost neskutečně vděčná! Článek si můžete přečíst tady!



Na viděnou u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥  

čtvrtek 1. listopadu 2018

O tom, co jsem si zamilovala na Norech


Ahojte,
zalistovala jsem si svým deníkem a zjistila jsem, že je v něm ještě jeden článek, který jsem si do něj napsala v Oslu. Článek je o tom, co mě nadchlo na Norech a myslím, že o toto vás rozhodně nemohu ochudit!


Už podruhé procházím přístavem směr Aker Brygge. Cestou potkáváme běžce. Většina jich spíš jde, než aby běžela. Před radnicí je stále postavená dráha a v ní plno běžců, kteří ve skutečnosti jdou pěšky. Někteří i "vyběhnou" mimo tuto označenou trať, proto jsme je potkaly už cestou k radnici. A toto se mi na Norech líbí. I když ví, že třeba tu trasu neuběhnou, tak do toho stejně jdou a alespoň se projdou. Nevzdají to s tím, že stejně trasu neuběhnou, tak proč by se snažili. Jdou a užijí si to po svém bez pocitu, že je někdo sleduje a že je odsoudí. Mezi běžce se tu přidali i důchodci a děti, které to spíš berou jen jako čas strávený s rodinou. Rodin je tam vlastně několik. A prostě si užívají života a sami sebe.

Proč ale my máme ve zvyku řešit, jestli nám něco jde a nebo ne a podle toho si vybírat své aktivity? Proč se spíše neřídíme podle toho, jestli nás něco baví a nebo ne? Proč prostě nejdeme po hlavě do nových věcí a neučíme se? A proč se radši věnujeme aktivitám, které jsme se sice už naučili, ale rozhodně o nich nemůžeme říct, že by nás bavily?

Možná je toto jen můj pohled na věc. A tento odstavec vlastně píšu až teď, když jsem předchozí dva přepisovala. Něco na tom ale bude. Pořád chápu, jak jsem to myslela. Bojím se změn a nových věcí. Příliš řeším, co si o mě ostatní myslí a ignoruji přitom své vlastní zájmy. A jestli bych se někdy chtěla od Norů něco naučit, tak je to právě tento přístup k životům a k aktivitám.

Jaký na toto máte pohled vy?


Na viděnou u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥  

neděle 28. října 2018

Noční mrazivá inspirace


Ahojte,
musím se přiznat, že jsem na dnes měla naplánovaný úplně jiný článek. Inspirace ale přicházejí rychle a zase odcházejí. A když dnes v noci jedna přišla, nemohla jsem ji nechat jen tak jít. 

Nemůžu usnout. Zase. V poslední době jsem hrozný nespavec. Vlastně ani nevím, kdy jsem se naposledy vyspala přesně tak, abych mohla říct, že jsem se probudila odpočinutá. No, v době úplňků mi nikdy nešlo moc spát, ale teď je to ještě horší a horší. Když jsem dnes konečně usnula, přišel opilý bratr z akce a vzbudil mě.

Všechno zlé je ale pro něco dobré. Byla jsem vzhůru a když během noci nespím, mám většinou docela žízeň. A to se stalo i tentokrát. Neměla jsem ale ve své skleničce ani kapku vody a tak jsem si pro ni musela dojít do kuchyně. Už od dveří jsem viděla, že se něco děje za okny. Nedokázala jsem ale říct co, protože jsem neměla brýle a bez nich na dálku vidím absolutní nic. Položila jsem skleničku na kuchyňskou linku a vydala jsem se skrz obývák k oknu, od kterého jsem odhrnula záclonu a zadívala jsem se. Na první sníh? Nevěřila jsem svým očím. Mrkla jsem několikrát. Sněhové vločky tam ale stále byly. Sníh a v říjnu? Jo. 

Chvíli jsem zasněně koukala z okna. Pořád jsem nechápala, že se mi to nezdá. Chvíli jsem si i myslela, že jsem konečně usnula. To se mi ale nakonec podařilo až někdy o hodinu a půl později. Když jsem se ale ráno probudila, venku bylo bílo. Tak jo. Sníh v říjnu fakt nebyl jen v mém snu, ale byl tak skutečný, až jsem ráno nešla běhat. Při pohledu na teploměr, který ukazoval jeden stupeň mi totiž byla zima i bez toho, abych vůbec opustila dům.

To mě přivádí k myšlence, která už ale byla několikrát vyslovena. Já ji jen musím dát za pravdu. Letos se doopravdy nekoná téměř žádný podzim. Pravou barevnou chvilku jsem zažila jen nedávno, když jsem se byla projít po Stromovce. Napsala jsem si o tom do deníčku i článek, ale ještě jsem ho nepřepsala. Takže až se rozhodnu ho vydat, budou to spíš jen takové vzpomínky na jednodenní podzim, než článek, který navozuje podzimní náladu. No nevadí. Stejně doufám, že ten sníh ještě roztaje a že nám dopřeje ty nádherné přírodní barvy. Zimy si ještě užijeme.

Jak vnímáte letos podzim vy?

Na viděnou u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥  

středa 24. října 2018

Oslo | Fotočlánek


Ahojte,
o Oslu jsem vám už povyprávěla. Do článku se ale nevešlo velké množství fotek, které jsem stihla pořídit. Dnes vám je ukážu v článku, kde vlastně budou jen fotky. Tak mi dejte vědět, jestli jsem vás na Oslo nalákala!

 Náš Airbnb byt. Mohu ho jen doporučit! Najdete ho zde

 Oslo Cathedral