Na dva dny v Bratislavě

neděle 24. března 2019

2 komentáře

Ahojte,
vlastně už je to měsíc potom, co jsem s kamarádkou v Bratislavě byla. Dřív jsem se na tento článek bohužel nedostala, jsem teď v jednom kole kvůli škole, je té práce fakt dost. Ale dnes si nechci jen stěžovat. Jen bych vám tak nějak chtěla říct, že teď nejspíš nebudu stíhat články dvakrát týdně. Až ale blázinec jménem státnice pomine, určitě se k tomu zas vrátím! Teď už se ale rovnou vrhneme na dnešní článek, který bude vyprávět o slovenském hlavním městě. 

Na Bratislavu jsme si nenechaly s kamarádkou nějak hodně času. Tak nějak jsme tušily, že ji zvládneme prolítat rychle a proto jsem navrhla, že bych se ráda cestou stavila ve Zlíně kouknout se na nově opravený památník Tomáše Bati. Ani ne 12 hodin před odjezdem jsem se ale bohužel dočetla, že památník bude uzavřen kvůli poruše podlah. Byla jsem z toho mírně rozhozená a smířila jsem se s tím, že budu muset přeplánovat celý výlet a vrátit všechny jízdenky a koupit nové.

Nakonec jsem je koupila hned na ráno a vyrazily jsme vlakem směr Bratislava, ve které jsme vystoupily v poledne a rovnou jsme se vydaly vyzkoušet bryndzové halušky do hospody, která byla hned pár minut chůze od vlakového nádraží. Zbyly na nás poslední dvě porce a musím říct, že jsem si neskutečně pochutnala. Bylo to ale neskutečně syté. 

Po obědě jsem si prosadila cestu kolem Slovenského rozhlasu, který má naprosto jedinečnou a neobvyklou konstrukci ve tvaru obrácené pyramidy. Já jsem si prohlížela budovu zvenku a kamarádka radši zvolila houpačku a byly jsme vlastně obě spokojené. 



Od rozhlasu jsme se začaly toulat, kam se nám zrovna zachtělo. Já jsem tedy deset minut před příjezdem do Bratislavy udělala vlaječky do Google mapy, abych nám označila místa, kde na nás něco čeká. Jo, byla to na mě dost velká příprava a už to nejspíš víckrát neudělám. Prostě to plánování nemám ráda a jsem na cestách tak nějak spokojenější bez plánů. 




Navštívily jsme blešák s nepopsatelnou atmosférou. Já jsem tedy tolik těchto trhů nenavštívila, ale tento byl v krásném prostředí, které na to bylo přímo navrženo. Dále jsme viděly kostel Nanebevzetí Panny Marie, od kterého jsme šly k hotelu Kyjev, který vypadal zavřeně, ale zaujal mě svým socialistickým vzhledem a hlavně tím, že byl vidět z mnoha částí celého města, což mi připomínalo mou školu, ta je taky vidět z plno částí Prahy. To je ale jediná podobnost.

Pro pokračování ve čtení klikněte na:
Read More

Jarní outfity | 2019

sobota 16. března 2019

16 komentářů


Ahojte,
už ani nevím, kdy naposledy jsem se dala do sestavování outfitů. Baví mě to, mohu se v tom vyjádřit! A jelikož je jaro za rohem, přichází můj čas. Právě jarní a letní outfity sestavuji nejradši. Zimní mě nebaví, to se přiznám hned. No ale teď už to naštěstí není aktuální a Slunce se pomalu začíná ukazovat a kromě víkendového větru je už i docela hezky. Zimní kabát jsem ale ještě neodhodila, doufám ale, že příští týden už tak udělám. A teď se na to jdu navnadit!


V poslední době jsem si docela oblíbila košilové šaty. Nikdy jsem jim přesně nerozuměla, ale minulé léto jsem si jedny jen tak ze srandy šla zkusit do kabinky a zjistila jsem, že se v nich vlastně cítím dobře, že mi vůbec nevadí knoflíčky po celé délce a že je to dokonce i pohodlné. Sice to nějak nezvýrazňuje pas, ale to se dá snadno řešit páskem. Pro tento outfit jsem proto zvolila šaty, kterým se páskem pomáhat nemusí. Navíc jejich barva je pro jaro jako stvořená. Jelikož jsem celý outfit chtěla držet v jemném tónu, zvolila jsem světle modrou džísku a béžové boty a kabelku. Přemýšlela jsem, jaké dát punčochy, přece jen venku ještě není počasí na to, abychom vyšly úplně bez nich. Nechtěla jsem ale narušovat jemnost outfitu černými punčochami, proto jsem zvolila šedé. Zároveň jsem si trochu zaexperimentovala s doplňky a zkombinovala jsem zlatou se stříbrnou. Tuto kombinaci mám i na svých doplňcích a rozhodně mi to nevadí. Vybrala jsem hvězdičkový náhrdelník, pod který posadím letadlo. To je jak letět ke hvězdám! Na prsty jsem ještě navlékla prstýnky. A takto bych vyrazila na jarní procházku na Stromovku.


Už dlouho nejsem ten typ, který by na sebe navlékl čistě sportovní outfit a spokojeně si vyšel do ulic. Před rokem jsem ale začala běhat a tak jsem si musela pořídit nějaké sportovní oblečení a konečně si k tomuto stylu našla nějaký ten vztah. Začala jsem tedy u kategorie sportovní bundy, ve které jsem našla tuto mikinu. Jo, fakt tam byla! Miluji tu její barvu! K ní jsem našla tenisky, které mají skoro stejný odstín a byla jsem spokojená. Hodně se mi i líbí tlustší tkaničky na botách. Tedy, jsou to spíše takové stužky, určitě to od Pumy znáte. Bylo mi jasné, že už budu ladit jen černou barvou, nesnáším totiž, když se mi v outfitech nějaké barvy tlučou a chtěla jsem nechat vyniknout tuto. Zvolila jsem normální černé jegíny, černé Lacoste tričko, sluneční brýle a hodinky. Jelikož sama miluji tyto sportovní vaky, tento byl do daného outfitu nutností. Takto bych vyrazila na nějakou delší procházku.



Samozřejmě jsem si neodpustila ani takový můj outfit pro všechno. Jestli jste nějaký článek z této série četli, tento styl vás absolutně ničím nepřekvapí. Jsem schopná v tomto jít kamkoliv a cítím se v tom nejlépe. Nedávno jsem si koupila růžové kalhoty, které nosím hodně ráda, proto jsem chtěla najít do tohoto článku také jedny. Tyto jsou tedy spíš meruňkové, i tak jsem si je zamilovala! K nim jsem vybrala módní černý top s krajkou, přes který jsem přehodila bílý blejzr. V poslední době i ráda nosím polobotky, vlastně je teď mám na nohou častěji než tenisky a proto jsem je musela mít i v tomto outfitu. Jelikož jsem chtěla nechat velký prostor krajce na topu, volila jsem už jen jemné doplňky, které ale celý outfit zahřejí, když už očekáváme to teplo. Kabelku jsem vybrala jednoduchou černou, hodinky jsem zvolila v rose gold odstínu a náramky zlaté. A pak jsem ještě objevila tyto pudrové sluneční brýle a byla jsem naprosto spokojená.

Jaký styl outfitu se nejvíce podobá vašemu stylu?

Mějte se krásně a na viděnou u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí

Read More

Můj únor 2019

neděle 10. března 2019

2 komentáře

Ahojte,
musím se přiznat, že v poslední době toho moc nestíhám. Tedy ani blog, což mě mrzí, ale bohužel poslední semestr na bakalářském studiu je docela znát. No, ale dneska jsem si nepřišla stěžovat, ale spíš vám povyprávět o mém únoru, tak jdeme na to. 


Jelikož jsem zkoušky dodělala už v lednu, zbyly mi dva týdny v únoru, které jsem se rozhodla chodit do práce. Během těchto 14 dní jsem i vyrazila s partou na koncert Mandrage v klubu, což bylo dokonalé. Já tuto kapelu znám už od jejich začátků a na jejich koncerty jsem chodila už když hráli písničky z první desky, tak tento koncept koncertů pro mě byla neskutečná nostalgie a musím říct, že jsem si to fakt užila a jsem ráda, že jsem šla. 



Po zkouškách jsem měla i trochu volného času a tak jsem se rozhodla ho strávit tak nějak po výletech. Vytáhla jsem svou kamarádku na výlet do Sušice a pojala jsem ho čistě po svém pod heslem "hlavně nic neplánovat". Ne, že bych s tím měla problém, horší by pro mě bylo právě, kdybych ho naplánovat měla. Věděla jsem jen, že se chci podívat na lom Rábí a pak, že dojedeme do Sušice a tam se kousek projdeme na rozhlednu. S lomem tedy žádný problém nebyl, tam jsme trefily hned a užily jsme si to tam. Lom byl ještě zamrzlý a tak jsme na něm dováděly. Tak dlouho jsem už nebyla na ledě takto v přírodě! Naposledy beztak někde na prvním stupni základky. 
Po lomu jsme jely rovnou na oběd, řekly jsme si, že prostě dojedeme do centra a tam prostě najdeme nějakou hospodu. Jako první jsme narazily na čínu, kterou já mám hodně ráda a ani kamarádka proti ní nic nemá. Restaurace nás pobavila hned při vstupu svým pravopisem. Deně je prostě denně. Jídlo bylo dobré taky, ale obsluha trochu pokulhávala. Nakonec jsme se ale v těchto polních podmínkách najedly a vyrazily jsme obdivovat krásy Sušice. Došly jsme na starou vodárnu s výhledem a pak i na tuto rozhlednu. Tam jsme tedy nakonec popojížděly autem. Našly jsme k ní zkratku, kde byla sice horší cesta, sníh nám byl až po pas, ale zážitků tam čekalo plno. Sice jsem tam několikrát někam zapadla a spadla, ale nakonec se to ukázalo jako bezpečnější cesta. Zpět jsme totiž šly po oficiální cestě, ale ta byla celá schovaná pod ledem.


Další výlet jsem podnikla s kamarádkou na Slovensko, do Bratislavy. O tom vám ale víc povím až v samostatném článku. Jely jsme tam právě po prvním týdnu školy, která mi v půlce měsíce začala. Ve škole mám teď tak málo předmětů, že tam vlastně chodím jenom 2x týdně a po zbytek času se snažím být produktivní. Toto mé snažení ale není tak znát, protože jak nejsem pod tím tlakem, tak prokrastinuji dvakrát tolik. Máte to tak také a nebo si to umíte lépe rozvrhnout? 


Se začátkem školy jsem se více usídlila v Praze a domů jsem tolik nejezdila. Jsem za to ale ráda, protože Prahu miluji, pořád se tam něco děje a není tam nuda jako na vesnici, kde největší atrakcí je právě Pražák, který omylem přijel, když chtěl dojet na Šumavu, ale zabloudil. 
Našla jsem si v Praze nový okruh na běhání, který mě momentálně hodně baví. Dá se tam ale běhat jen ráno, protože vede přes Petřín k hradu, pak na Malostranské náměstí, Karlův most, Tančící dům a pak přes Újezd zpět nahoru. Tímto okruhem jsem zkombinovala své oblíbené chození po Praze a běhání. A jestli se někdy vykopu z pokoje dřív než v devět, doběhnu si až na Staromák, což také bude určitě zážitek. Běhání po centru Prahy vlastně není vůbec špatné!

A jak jste se měli v únoru vy?

Mějte se krásně a na viděnou u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥
Read More