Ahojte,

už dlouho jsem sem nepřidala žádný TAG. To asi proto, že mne nějak přestalo bavit je psát. Byly takové moc zavázané. Prostě otázka a odpověď. Takový ten článek, když nevíte, co napsat, ale prostě něco vydat chcete. Teď mne ale Lenn ze stejnojmenného blogu nominovala do The Liebster Award 2017 a rozhodla jsem se, že na těchto 10 otázek tedy také odpovím. Alespoň se o mne zase něco dovíte. 

Vždy se mi líbila představa, že mám ve velikánském světě internetu nějaký koutek, který je jen a jen můj. Jen já rozhoduji o tom, co se v něm bude dít, já udávám všechna pravidla a já jsem podepsaná pod všemi těmi věcmi, které se tam dějí. Proto jsem už ve svých 11 letech založila svůj první blog. A pak ještě několik, než jsem se dostala na tento, se kterým to myslím vážně. 

Co vás nejčastěji zaujme na jiných blozích?

Na jiných blozích mne musí zaujmout design. Mám ráda jednoduché, ne moc barevné designy. Nemusí být nutně celý bílý, ale musí v sobě mít danou čistotu. Nemám například ráda velká záhlaví a menu z obou stran, působí to přeplácaně a chaoticky a já v tomto prostředí nechci trávit svůj čas. Co se týče obsahu, nejvíce mne vždy zaujmou články o pohromách ze života psané s trochou ironie a hlavně vtipně. Takovému blogu hned dávám odběr.

Co vám dokáže spolehlivě zlepšit náladu?

Když mám chvilku pro sebe. Když se mohu zavřít někam sama se sebou, nemusím s nikým mluvit, to hlavně, a trávím čas tak jak chci já a ne tak, jak se ode mne očekává, že ho budu trávit. Občas se mi chce nakupovat, občas číst, občas psát a občas prostě jen ležet a koukat do stropu.

Jak bojujete se spisovatelským blokem?

Už jsem jednou psala, že blog beru vážně. A proto mám i plán, kdy vychází články a nechci, aby se opozdily a nebo nebyly. Někdy se ale stane, že mne prostě nic nenapadá a nějak nevím, o čem psát, to je jasné. A teď vám řeknu to tajemství, co dělám, když toto přijde. Většinou se uchýlím k recenzi nějakého kosmetického produktu. 

Jaké jsou vaše slabé a silné stránky?

Mé slabé stránky? Náladovost, mluvení, sebevědomí na absolutní nule a pocit, že jsem totálně k ničemu. A silné stránky? Doufám, že alespoň trochu psaní, alespoň trochu kreativity.

Co se vám vybaví, když se řekne „kouzlo Vánoc“?

Pod pojmem "kouzlo Vánoc" si představím hlavně radost, kterou můžeme udělat ostatním dárky, zdobení stromečku, svit světýlek na stromečku ve tmě. A ten klid, že alespoň na malou chvilku člověk vypne a přestane řešit nějaké věci. 

Jak si představujete ideální den?

Tak tady budu hodně stručná. Poslední dobou sním o dni, kdy nebudu muset řešit domácí úkoly do školy a nebo projekty do práce. Už pěkně dlouho jsem totiž tenhle den neměla.

Čeho si nejvíce ceníte na svých čtenářích?

Toho, že si najdou čas, aby četli můj blog. To pro mne znamená nejvíc.

Ví vaše okolí, že máte blog a jak na něj reaguje?

Donedávna jsem si myslela, jak o mém koníčku skoro nikdo neví. Opak se ukázal být pravdou a plno mých kamarádů za mnou začalo chodit, že ví o mém blogu. Prvně jsem se toho docela lekala, přece jen se tady v ničem nepřetvařuji, jsem to já a občas mluvím i o svých problémech. Občas je chci prostě hodit na blog a s nikým neřešit. Ale pak jsem si říkala, že nechápu, proč by mi mělo vadit, že o mne mí kamarádi ví. Nikdo se mi kvůli blogu nesměje a ani nic takového. Dokonce mne sleduje i ségra mého kamaráda. Když mne začala sledovat na Instagramu, tak jsem věřila tomu, že je to právě kvůli tomu kamarádovi. A ono ne. No svět je malý. Každopádně dělám to, co miluji a co mne naplňuje, takže se za to vlastně už "nestydím" a je mi jedno, kdo všechno to ví. 

Jaký sen si chcete splnit v roce 2018?

Nevím, jestli bych to úplně nazvala snem, ale chtěla bych úspěšně dokončit třetí ročník na stavárně, abych následně mohla načnout ten poslední rok na bakalářském studiu. A to pak i udělat, ale to je otázka až roku 2019. Chtěla bych vycestovat do Norska a projít celé Oslo. Ne jen centrum, ale prostě celé. Po svých. Chtěla bych víc fotit. A chtěla bych pro vás pořád psát. 

Tak  a to by bylo vše. Napiště mi, jak si svůj ideální den představujete vy. 

Ahojte,

už dlouho tu nebyl žádný HAUL, co? Nebo si to jen nevybavuji? No, stejně se nic nemění na tom, že ho právě teď čtete. A tento HAUL bude výjimečný, jen jedna věc totiž nebude ze ZOOTu. Právě na ZOOT jsem si vybrala dárkovou poukázku, kterou jsem vyhrála ve výzvě s bonusway - článek jste mohli číst zde - takže hlavně díky tomuto článku si ten můžeme předvést HAUL za měsíc listopad. Jinak bych si totiž před Vánoci tolik nevybírala pro sebe. Tak už to nebudu dál takto zmatečně okecávat a pojďme rovnou na to. 

Tak a rovnou začneme s jedinou věcí, kterou jsem nesehnala na Zootu. Bílé tričko s vyšívanými květinami jsem viděla v CA už někdy v létě. Už tehdy jsem si ho zkoušela, ale nelíbila se mi tolik jeho cena a tak jsem si ho nakonec nevzala. Nedávno jsem se byla po nějakém čase jen tak kouknout po CA a našla jsem tam znovu toto triko, ale tentokrát už stálo 160 korun. Došla jsem si ho znovu vyzkoušet a za tuto cenu jsem ho tam už nenechala. Druhé tričko je obyčejné šedé s nápisem. A kdyby teď byl nápis vidět celý, bylo by vám hned jasné, proč jsem si ho koupila. Má na sobě napsáno "dream a little" a to se naprosto skvěle hodí k mému blogu. Je od značky Jacqueline de Yong Bolette a přišlo mne na krásných 174 korun. 

Pro pokračování ve čtení klikněte na:

Ahojte,

nákupní centra se nám už zaplnila vánoční výzdobou, i když vlastně ještě není ani advent. Jak ale vlezly Vánoce už do obchoďáků, tak vlezla vánoční nálada na mne a já se už jen těším jak malé dítě. Nakupuji dárky, do konce listopadu je chci mít všechny koupené, abych to v prosinci nemusela řešit. Nikdy to v prosinci nechci řešit, přece jen si chci užít samotné Vánoce a se stresem, že nestíhám koupit všechny dárky to prostě nejde. Teď jsem se ale zase zasnila. I když ne úplně z cesty, protože přicházím s druhým článkem ze série článků k těmto Vánocům. Tak se na ten můj wishlist pojďme podívat.

1. Tabulka Butlers - Na tuto tabulku koukám už dlouho. Je mi jasné, že ji nepotřebuji k ničemu smrtelně důležitému, ale zdá se mi jako skvělá dekorace do interiéru. Určitě by mi každý den, co bych byla doma, připomínala, že už je advent, kdybych na to náhodou zapomněla. A když bych vstala 24. prosince, tak by mi dokonce připomněla, že je Štědrý den. A pak další a další příležitosti. Jen jak ji vysloveně nepotřebuji, tak na ni nechci plýtvat peníze, které bych mohla dát do dárku pro někoho jiného. No tak uvidíme, jestli ji nakonec v obchodě nechám a nebo si ji odnesu.

2. Přírodní vlasová kosmetika - Dále bych si přála nějakou tu přírodní vlasovou kosmetiku. Už nějakou dobu používám jen tu a vyhovuje mi. Mé zásoby, které mám doma, mi začínají pomalu docházet, takže by bylo na čase se porozhlédnout po nějaké nové. Tuto od Faith in Nature jsem si oblíbila. Není úplně drahá, krásně voní a svůj účel plní.

3. Krátký teplý cardigan - Cardigany jsem začala nedávno hodně nosit. Mám slabé, silné, dlouhé a krátké. Bohužel ale nemám doma kombinaci krátkého teplého cardiganu, proto bych si nějaký ráda pořídila. Vybrala jsem si totiž kratší zimní kabát a nechci, aby mi byla zima a aby mi cardigan koukal pod kabátem. Jasný, mám krátký svetry, ale nechci vypadat, že pořád nosím jen ty stejné a samé svršky.

4. Yankee Candle ve skle - Už je to docela dlouho, co jsem si zamilovala tyto předražené ale krásně vonící svíčky. Celou dobu si kupuji jen votivní svíčky a nebo teď vosky, pořídila jsem si totiž aroma lampu. Vybrala jsem si už dokonce vosk na Štědrý den, který budu pálit. Jo, jsem docela dost velký nadšenec. Docela dost se mi líbí Yankee ve skle, takže bych si nějakou takovou taky přála, ale než si ji pořídím, musím si vybrat tu svou nejlepší a nejúžasnější vůni. A tomu ještě nějaký čas dám. 

5. Plátěná taška - Plátěnku jsem si už vlastně pořídila, ale tento wishlist jsem sestavovala už dřív a rozhodla jsem se ji tu nechat, protože k ní chci něco napsat. Nikdy jsem těmto taškám nepřišla na chuť a pořádně jsem ani nevěděla, na co bych je používala. Vídala jsem totiž lidi je nosit normálně do školy. To mi přišlo hrozně nepraktické. Pak mne ale začalo štvát si kupovat nové a nové igelitky, když jsem šla na nákup. Nikdy mne totiž nenapadlo si vzít nějakou starou do batohu. Vlastně tedy napadlo, ale nikdy jsem to nezrealizovala ve správný čas. Proto jsem se rozhodla pro plátěnku, kterou prostě NESMÍM z batohu vyndat. Je to neskutečně praktická věc.

6. Věci na balení dárků - Hnědý jednoduchý balící papír. stužky, jmenovky, přírodní provázek a různé živé i umělé dekorace na dárky. Tím živé i umělé myslím různé větvičky. Letos jsem si vysnila zabalit dárky právě do tohoto stylu a tak jsem začala věci na samotné balení shánět. Něco sice už mám, ale ještě ne vše a proto to sem patří. Až dárky zabalím, určitě se zas pochlubím v článku jako minulý rok. 

7. Ponožky - Co by to bylo za Vánoce bez ponožek? Tak teď mi schválně řekněte, kdo je nikdy nedostal a kdo je dostává rád. Já jsem za ně vždy vděčná a proto doufám, že se objeví pod stromečkem i letos. Jeden rok jsem je tam nenašla a byla jsem z toho v rozpacích a od té doby vím, že pro mne nejsou Vánoce bez ponožek ty pravé Vánoce.

Ale co si přeji nejvíce se nedá jen tak vyfotit a sdílet sem. Nejvíc chci povedený vánoční úklid. Bez pořádně uklizeného pokoje to přeci nemohou být spokojené a klidné Vánoce. Chci krásnou atmosféru při samotném Štědrém dnu. A stromeček. Krásný stromeček, který na mne čeká zatím ještě v lese, ale já ho pak ozdobím. A opět na něj přidám nové DIY ozdoby. A klidné celé svátky strávené se svými blízkými, ale to snad ani nemusím zmiňovat, ne?

Povězte mi, prosím, kdo má také rád ponožky pod stromečkem, ať v tom nejsem sama. :D

Ahojte,

zrovna když jsem psala nadpis pro dnešní článek, vzpomněla jsem si na sebe, jak se snažím dostat se domů z koleje. Jak zápasím s batohem, který má snad pětinu mé váhy, ne, teď si nedělám srandu, a do toho táhnu tašku s věcmi, které se mi už do toho batohu nevešly. Kdyby v něm bylo více místa, dokázala bych do něj narvat celou Lenku a cestou domů bych jen nadávala, že to nemohu unést a že by pro mne měl do Prahy někdo jezdit autem. Dobře, s tím autem trochu víc přeháním, ale nějakého svého šerpu bych klidně brala. Proč jsem se ale tak rozepsala o velkých těžkých věcech? Jak s nimi zápasím dva dny v týdnu, ocením něco malého. Něco lehkého. Krásného. Třpytivého. A prostě to co všechny ženy do jedné milujeme. A to jsou šperky. Proto jsem nemohla odmítnout nabídku spolupráce od eshopu juvelora.cz , ze které mám tyto krásné náušnice a hlavně vysnění prstýnek s kamínkem. Přesně takový bych jednou chtěla dostat, ale teď předbíhám.

Šperky přišly do dvou dnů od odeslání zabalené v krabičce, která byla vystlaná bublinkovou fólií a dalšími kousky polystyrenu, aby se samotné krabičce na šperky nic nestalo. A taky že ne, šperky přišly úplně v pořádku. Měla jsem už možnost s tímto eshopem spolupracovat už někdy na jeho začátcích, myslím, že článek jsem psala někdy před rokem a půl a už tehdy přišly šperky v této nádherné krabičce. Jsem proto ráda, že eshop se jich nevzdal a stále je svým zákazníkům rozesílá, protože hned to tu radost ze šperku umocňuje. Vlastně každé hezké balení radost přivolává ještě více. Samotná tato krabička byla ještě v papírovém pouzdru. Když jsem krabičku otevřela, našla jsem v ní kartičku s psaním o tom, jak se ke šperku chovat, růžový hadřík na čištění šperků a samotný pytlíček, ve kterém byly pytlíčky se samotnými šperky. Balení tento eshop rozhodně nezanedbává.

Pro pokračování ve čtení klikněte zde:

Ahojte,

jako většina holek miluji nakupování, hledání nového oblečení a celkově prolézání obchoďáků. Sice nenakupuji tak často jako některé z vás, ale dvakrát do roky takové ty větší nákupy s kamarádkou pořádáme a prolítáme spolu vždy nejméně dva obchoďáky. Netvrdím, že jsou tyto nákupy jediné, na které přes rok vyrážím, ale jsou to jediné nákupy, za kterými cíleně jezdím do Prahy. A kam tedy ráda chodím, když už na nákupy vyrazím?

Zdroj

Do C&A (mimochodem jsem se teď kvůli tomuto článku konečně naučila psát na klávesnici tento znak &, haha) chodím už co nepamatuji. Jezdit do větších měst za nákupy jsem začala někdy v patnácti a nebo šestnácti letech a hned v této době jsem začala C&A navštěvovat. Mám ho ráda do teď, líbí se mi hlavně kolekce Clockhouse, ve které si vždy vyberu tolik věcí! C&A rozhodně ani není drahé, takže tam nakupuji fakt ráda. 

Zdroj

H&M byl první obchod v nákupáku, ve kterém jsem si něco koupila. Chodila jsem do něj vždy, když jsme jeli se školou, v té době ještě se základkou, do Prahy na exkurzi a vždy jsme si vydupali rozchod v obchoďáku. No kdo to tak neměl? Vždy jsem šla do tohoto krámu a koupila si tam jedno tričko, protože větší kapesné jsem na výlet nedostala. Do H&M chodím do teď, ale musím se přiznat, že s tak velkou pravidelností jako dříve tam už neutrácím. Občas se mi tam něco líbí a odnesu si to, ale už jsem si našla mnohem oblíbenější obchody. I přes toto sem pořád patří.

Pro pokračování ve čtení klikněte zde:

Ahojte,

před dvěma dny byly zveřejněné finálové desítky v Czech Blog Awards, kam jsem se tedy nedostala. (To nevadí, stejně děkuji všem za hlasy.) Tímto pro mne ale tato soutěž ještě nekončí, příští sobotu se jdu podívat na gala večer a už se tam docela těším. Co ale musím udělat dřív, je hlasovat pro své oblíbence ve všech kategoriích. Vás vezmu s sebou, abyste se podívali jak hlasuji.

Beauty

Ahojte,

určitě už ode mne víte, že mám ráda svůj Stay Matte pudr od Rimmelu. Občas ale dostanu chuť experimentovat a pořídím si nějaký jiný. Takhle na konci léta se mi zalíbila myšlenka transparentního pudru, přece jenom se opálení mění a nebavilo by mne pořád měnit jeho odstín. (Vlastně se mi ta myšlenka zalíbila už na jaře při zkouškovém, kdy jsem si pořídila vyhlášený transparentní pudr od NYXu, ale ještě jsem ho neotevřela, protože na léto se mi ho zdála být škoda, přece jen bych ho ze sebe zpotila rychle. Slibuji ale sama sobě, že do konce roku ho už vyzkouším!) A tak jsem si pořídila tuto levnější variantu od Catrice. A co na ni říkám?

Pudr je uzavřen v kalíšku. Je sypký a dostává se z obalu díky malým dírkám. A vlastně kvůli tomuto bych si tento pudr znovu nekoupila. Nedokázali jsme se spolu sžít za celou dobu, co ho mám. Ze začátku jsem pořádně nevěděla, jak ho dávkovat a když jsem dostala nápad, jak na to, vysypala jsem si ho do víčka moc a pak jsem chodila týden s pudrem ve víčku. Pak jsem tak nějak začala přicházet na to, jak s ním zacházet. Musíte si vždy opatrně odsypat. Odsypat. A hodně opatrně a musíte i zvážit to, kolik pudru celkově máte v balení a podle toho odsypávat. Když jsem toto konečně rozluštila, pudr mi začal vážně docházet. A přišla jsem na další problém tohoto balení. Trochu pudru mi v něm ještě zbylo, ale nedá se to prostě dostat ven. Takže za mne je toto řešení balení docela dost nešťastné a je to právě ten důvod, proč tento pudr už znovu nechci. 

Schválně si všimněte té kytky nastříkané na růžovo. Tu jsem dostala od mamky k narozeninám s tím, že je růžová, že se ke mne hodí. A ona byla mnohem méně rozkvetlá a abych řekla pravdu, vypadalo to divně. Teď už je rozhodně lepší, sice je pořád docela ujetá, ale už jsme se začaly mít rády.

Pro pokračování ve čtení klikněte zde:

Ahojte,

nemůžu uvěřit tomu, že už je zase listopad. Všechno to tak nějak neskutečně utíká, je vlastně už 5. týden školy. Což už je skoro půlka. Škola mi opět nedovoluje chvilku se nudit, takže to fakt utíká rychle. Ale o tom až za chvíli. 

Minulý listopad jsem měla předsevzetí, že během tohoto měsíce seženu všechny vánoční dárky. Měla jsem to naplánované dlouho. Tento rok jsem nad tím ale ještě nestihla přemýšlet. Můj názor je ale stejný, opět bych během tohoto měsíce nejradši sehnala všechny dárky, abych měla v prosinci klid a mohla si jen užívat vánoční pohodu a trhy, na kterých nemůžu vynechat teplý Kingswood, protože právě ten se stal mou tradicí. Už se na něj těším. Vlastně tak jako na celé Vánoce. To ale do tohoto článku zatím nepatří. 

Pro pokračování ve čtení klikněte zde: