středa 21. června 2017

První zkušenost - Carbonated Bubble Clay Mask + vyhlášení giveaway



Ahojte,
dnes přicházím s článkem, který jste tu u mne ještě neviděli. Dnes si spolu v článku poprvé vyzkoušíme masku na pleť, která bublá. Poprvé jsem ji viděla u Monči, a ta říkala, že maska funguje. Byla jsem tedy zvědavá a rozhodnutá, že masku také vyzkouším a popíšu vám své první pocity z jejího použití. 


Masku seženete na Aliexpressu a nebo Ebay a už po přečtení těchto dvou "eshopů" vám musí být jasné, že je maska za pár kaček. Maska přišla v trochu promačkané krabičce, ale to nevadí, stejně jsem ji z krabičky hned vyndala a krabičku samotnou vyhodím. Maska je v pevném plastovém kelímku. Kromě tohoto kelímku se v krabičce nachází i taková malá špachtlička, kterou si máte masku nanést na pleť. 

Klikněte pro pokračování ve čtení:

sobota 17. června 2017

Recenze - Get the Louk #jetonatobě



Ahojte,
já merche youtuberů moc nepodporuji. Trička, mikiny a všechny tyto různé věci. Mám jen tričko od holek z ACOS a tím to končí a nějak si neplánuji kupovat nic dalšího. Na co mám ale slabost a vždy tomu hodně rychle podlehnu, jsou knížky. Knížky vždycky ráda podpořím. Hlavně z tohoto důvodu jsem si pořídila tuto knížku od Lou. Tak nějak jsem čekala, že se z ní toho moc nového nedovím. Lou a její kolegyně sleduji už dlouho, ale prostě má slabost pro knížky. A co na ni nakonec říkám?


Desky knížky jsou tvrdé a převážně matné. Jen nápis Get the Louk a růžový pásek se leskne. Obálka je jednoduchá, ne nějak extrémně originální, ale rozhodně hezká a nepřeplácaná. Jednoduchá. No v jednoduchosti je krása, tímto se v oblékaní a malování řídím nejvíc. Tudíž je jasné, že i tato obálka si mne získala. Samotné knížka má 168 stránek a je docela těžká. Martinus uvádí 600 g. Když knihu otevřete, vyskočí na vás mašličky. Spousta mašliček. Je to takový zajímavý detail, který knížce dodává šmrnc. Tak nějak jsem při pohledu právě na ty mašličky tušila, že se mi kniha bude líbit. A hlavně si všimněte, že dvě mašličky jsou růžové a zbytek černý. Je vidět, že si s tím Lou a její tým dali práci, když se zaměřili i na takovéto detaily.


Pokračujte ve čtení:

čtvrtek 15. června 2017

Vyhoďte ty zbytečné krámy!



Ahojte,
až se někdy budete rozhodovat, jestli půjdete opakovat zkoušku za týden a nebo za dva, nikdy nevolte tu druhou možnost. Budete akorát zbytečně prokrastinovat, budete hrozně dlouho čekat na prázdniny a celkově vám ten čas navíc nepomůže ani v lepší známce a ani v tom, jestli tu zkoušku uděláte a nebo ne. Je to prostě takový ten čas navíc, při kterém si dovolíte prokrastinaci. A přesně tak jsem dopadla já. Ta prokrastinace ale nebyla jen tak obyčejnou prokrastinací. Byla to docela přínosná prokrastinace.
Chtěla bych vás pozvat do své giveaway o skvělý Mary-Lou Manizer.


Už delší dobu jsem měla v plánu trochu si poupravit pokojík. Už jsem vám to zmiňovala, no ani nevím v jakém článku, ale vím, že jsem o tom určitě už psala. Nakonec to asi pořádně nevyjde, protože nebudu mít na tu svou kreativitu tolik času než mi začne práce. Nevadí, můžu se do toho pustit až přežiji první měsíc v práci a něco se naučím a už se nebudu domu vracet vystresovaná, což se nejspíš dít bude. Sice jsem dospěla k názoru, že všechny mé plány nestihnu zorganizovat, ale na druhou stranu jsem už neměla nervy koukat se na ty hromady a hromady naprosto zbytečných věcí. No, jelikož jsem měla na zkoušku plno času, dovolila jsem si celý den si dát pauzu a během této pauzy jsem půl dne třídila ty kupy zbytečností. Dopadlo to tak, že jsem vyházela tři velké pytle na odpadky těchto kravin. Jo, je fajn pocit, že teď, když otevřu skříňku, nemusím chytat stopadesátosm věcí, které se z ní na mne normálně řítily. Dokonce jsem si vyprázdnila šuplík ve stole na kosmetiku, abych ji měla vždy při ruce. No a konečně jsem využila ten pořadač na ní, o kterém jsem se už několikrát zmínila. No, jak se vám líbí, je úžasnej, že je? Úplně ho miluju! ♥



Pro pokračování ve čtení klikněte na: 

středa 14. června 2017

my favorite hrníček aneb proč je dobré číst popisky



Ahojte,
já už jsem prostě taková. Odjakživa soutěživá. Zapojila jsem se tedy opět do výzvy na portálu blogerky.cz, který se tentokrát spojil s eshopem fotorada.cz. Vybrala jsem si hrneček. Úplně jednoduchý, vzhledný a stylový.


Letos v zimě jsem si hodně oblíbila pití čajů. Začala jsem mít ráda ovocné čaje a zelený čaj, který si dopřávám každý den k snídani. Paradoxně na čaje nemám žádný svůj infantilní, roztomilý, neodolatelný hrneček. Chtěla jsem to změnit a vybrala si takový, který na sobě má napsáno "My favorite". Těšila jsem se jak přijde a budu z něj každé ráno pít. A bude prostě můj absolutně nejvíc favorite.

V pondělí zazvonila pošťačka na zvonek s velkou krabicí, fakt velkou krabicí na jeden hrníček. Krabici jsem si donesla do obýváku a pustila se do rozbalování. Těšila jsem se na velký hrneček z velké krabice. Opak byl pravdou. Hrneček byl poněkud menší, než jsem si představovala, že bude. Jo, možná kdybych si přečetla, že je na 190 ml, tak to budu vědět dopředu, ale takovéto popisky přece číst nemusím. Ale měla bych. A asi i začnu. Jo a mimochodem, ta velká krabice byla celá pořádně vycpaná a hrneček omotaný na několikrát bublinkovou fólií, aby ani Česká pošta neměla šanci ho rozbít. České poště se to tedy doopravdy nepovedlo a já tu nemusím psát článek na pár keramických střepů, ale na celý hrneček.



Bylo mi tedy jasné, že na ranní čaj je hrneček prostě moc maličký. Jsem přece jen zvyklá na ty klasické hrnečky a občas nepohrdnu ani tím půl litrovým. Další možnost by byla využít ho na espresso. Což by byla skvělá možnost, kdybych ovšem tento druh kávy pila. Kdybych pila alespoň nějakou kávu. Poslední dobou kávu piji s chutí asi tak jednou za dva měsíce a z povinnosti asi tak stejně jako na chuť. Takže mi i tato možnost padla.



Hrníček bych mohla použít i jako stojánek na tužky. Jenže. Podívejte se sami, ty tužky v tom prostě nevypadají dobře. A to vůbec. Nebo stojánek na rtěnky. Kdybych vám ale minulý článek nepředstavovala nový pořadač na kosmetiku, který má na rtěnky přímo místa. Ale musím podotknout, že rtěnkám tento hrníček sluší a nebo hrníčku rtěnky sluší. No prostě se mi v tom líbí. Takže až jich budu mít moc, že se nebudou moct vejít do stojánku, dám je do hrnečku.


Je mi jasné, že hrníček bude vypadat skvěle na fotkách a že se na tyto účely bude dát dobře použít. A tak bych do něj mohla dát mé sedmikrásky, které jsem si teď doopravdy zamilovala, mám je v panáku (ano, beru rodičům panáky a dělám z nich vázičky na kytky. Máme se přece starat o zdraví našich blízkých, no ne?) teď nonstop a úplně si tu dekoraci užívám. Takže možná na to. Jako dekorace je hrníček určitě skvělý.  Jo, asi ho budu používat jako dekoraci. Vypadá totiž fantasticky. Nejvíc se mi líbí ta hvězdička v něm.


Takže lidi. Jestli z tohoto článku plyne nějaké ponaučení, je to to, abyste si vždycky, než si něco objednáte, přečetli všechny popisky a neřídili se jen obrázkem. Já už to tak budu taky dělat. Ale nějak nelituju toho, že jsem si tento hrneček vybrala, protože se mi fakt líbí.

PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)

Mějte se krásně,
Vaše





sobota 10. června 2017

Velký HAUL - jaro 2017



Ahojte,
dnes přicházím s velkým HAULem. Tak nějak vždy během zkouškového více utrácím. No není tomu jinak ani toto zkouškové. Ať už to jsou věci na žal z neudělané zkoušky a nebo věci za odměnu, za udělanou zkoušku. To už je jedno. A nebo prostě čekám na autobus po zkoušce. A ten nákupák není ani pět minut od autobusového nádraží! No nic, pustíme se do toho. Začneme kosmetikou.
Chtěla bych vás pozvat do své giveaway o skvělý Mary-Lou Manizer.


Cestovní paletku od Sephory jsem sice vyhrála v soutěži od O2, ale stejně ji sem zařadím. Líčila jsem se s ní zatím jednou, ale nemyslím si, že by se stala nějakým mým velkým oblíbencem. Na mne jsou stíny na ní moc odlišné. Nějak s nimi nedokážu vykouzlit hezké líčení. Tvářenku a lesky (rtěnky ?) jsem ještě nezkoušela, ale chystám se o ní napsat samostatný článek. Ale kdybyste viděli, jak je neskutečně malá a roztomiloučká!

Eucerin krém pod oči jsem vám už ukazovala ve své pleťové rutině. Takže jestli vás tento krém zajímá, koukněte se do článku.

Dermacol Satin Base jsem si pořídila zrovna tento týden. Jo, zrovna toto je věc na žal za neudělanou zkoušku. A taky jsem na ní měla v DMku 25% slevu. No, ale přišla jsem do DMka a tam byla tato kráska zlevněná ještě o víc než 25%, nechci kecat, nepočítala jsem to přesně, ale řekla bych, že je zlevněná o 30%. Nyní ji seženete za 269,- tu velkou, 300 ml.

NYX HD Finishing Powder je zase odměnou za udělanou zkoušku z navrhování nosných konstrukcí. Uvidím, co dokáže, ale myslím si, že za tu cenu se po jeho vypotřebování opět vrátím ke svému oblíbenému Stay Matte od Rimmelu. Sice věřím, že bude skvělý, ale nebude se mi chtít dávat tolik peněz za pudr, když mám svůj osvědčený víc jak za polovinu.

Revlon Volume-Length Mascaru jsem pořídila na festivalu krásy v My Národní. Chtěla jsem zkoušet něco nového a vybírala jsem si řasenku podle kartáčku. U této se mi líbil nejvíc, tak jsem si ji vzala. Až doma jsem si všimla, že je voděodolná. No klasická já, ani ta modrá mi nedokázala napovědět, o jakou řasenku se jedná. Ještě že se na léto docela dost hodí.

Takže jsem opět běžela pro řasneku. Tentokrát jsem se rozhodla vyzkoušet novou Colossal Big Shot od Maybelline. Nechápu tvar té tyčinky, na které je kartáček, ale řasenka jinak rozhodně stojí za to. Dělá krásný efekt.


středa 7. června 2017

Natáčení s Jirkou v Zetku



Ahojte,
po dlouhé době vyjde článek ve středu. (Teda možná, když ho stihnu dodělat dříve, než přijde přítel ze zkoušky.) Chybí mi to, hodně. Už se chci zase pořádně ponořit do blogování, toto odkládání blogu kvůli škole mne už nebaví. Bohužel se to ale ještě protáhne. Včera jsem neudělala svou poslední zkoušku, takže si ji musím zopakovat. Problém je v tom, že termín na příští týden je už obsazený, takže jdu ke zkoušce až za 14 dní, což je nepříjemné. Padají tedy pro mne i mé vysněné 14-denní prázdniny (stejně by ses už po týdnu nudila, Lenko) a musím pořádně zabrat a ten předmět se doučit. No, nebude to vůbec jednoduchý, ale musím to dát! Co tím ale chci říct. Je dost možné, že do konce měsíce nebudou vycházet články tak jak jste zvyklí. Od července se ale zase vše vrátí do starých kolejí a já se na to už moc těším.
Chtěla bych vás pozvat do své giveaway o skvělý Mary-Lou Manizer.

O čem vám ale chci dnes napsat. Někdy minulé úterý mi přišel email, jestli se nechci zúčastnit natáčení s Jirkou Králem. Natáčení se týkalo jeho hry. Vše to zapříčinilo mé dobré skóre v jeho hře Jumptuber. Možná ji někdo znáte, nevím, kolik tu mám lidí, co Jirku sleduje. Ale prostě jsem jednou omylem, náhodou, neúmyslně, během sledování nějakého povídacího videa udělala hooodně dobré skóre v této hře. A díky němu jsem byla pozvaná na toto natáčení s Jirkou, kde jsem se ho snažila ještě s jedním hráčem této hry porazit. Docela jsem váhala, jestli se toho mám účastnit, když mám v úterý zkoušku. Nakonec mne ale mé svědomí nahlodalo tak, že jsem se rozhodla se zúčastnit. Bylo mi jasné, že jinou takovouto příležitost nedostanu.


Něco takovéto je mým hodně velkým vykročením z komfortní zóny. No, tímto vykročením pro mne může být i promluvit na cizího člověka, jsem v těchto věcech dost stydlivá. Není to dlouho, co jsem si řekla, že takovéto vykročení z komfortní zóny budu prostě vyhledávat. Přece jen s cizími lidmi se prostě v životě budu muset bavit. To vím. Vykročila jsem tedy z komfortní zóny a do Zetka se v sobotu vydala. Tak nějak jsem možná už tušila, že se může stát, že kvůli tomu tu zkoušku nedám, ale když jsem ji ve skutečnosti fakt nedala, došlo mi, že ty moje neznalosti by prostě jeden večer navíc nezachránil. 

V Zetku jsem se setkala první s Míšou z aplikace Gamee, která to celé zprostředkovávala. Měli jsme v Zetku sraz o půlhodiny dřív, než jsme měli natáčet. Sešli jsme se tam takto vzorně všichni, kromě Jirky a toho druhého kluka. Takže jen já a Míša. :D Přesně na čas přiběhl i druhý hráč. Musím vám říct, že rozumnějšího 15 letýho kluka jsem pěkně dlouho nepotkala. Nikdy bych neřekla, že se budeme mít co říct, ale opak byl pravdou. Když se přihnal Jirka, šel hned nastavovat kameru a pak už jsme šli natáčet. Samotné natáčení mne bavilo, cítila jsem se před tou kamerou mnohem lépe, než když jsem natáčela s Makynou016. Samotné video, které vzniklo, vám dám pod tento odstavec. 


Pod videem se ale objevily komentáře, že jsem byla hodně nervózní. To byla. Ale ne nějak z toho, že jsem před kamerou, ale z toho, že Jirka prostě vyhraje. Což jsem samozřejmě chtěla já, jsem tak soutěživý člověk! No, ale Jirkovi se to povedlo, nakonec jsem mu to i přála. Další komentáře říkaly, že vypadám jako ježibaba a nebo cituji "heská holka myslím to sprdele" a nebo dokonce, že jsem dobrá nerdka. No, co k tomu říct. Děti jsou zlé a on je život naučí, že hodnotit jen něčí vzhled jim lepší život nepřinese. A Jirka je do videa nepozve. Prostě od někoho s profilovkou se psem nebo dokonce Xmenem se takovéto věci nedají brát vážně. Dále jedna holčina psala, že vypadám jako NotSoFunnyAny. No nevím, ale lepší jak ježibaba, no ne?

Fuj, to jsem se ale nějak moc rozepsala. Ještě bych se mohla rozepsat o svých pocitech, které jsem měla ze samotného Jirky, ale ty si nechám jen pro sebe. Udělejte si každý svůj obrázek, když budete mít šanci.

Ještě bych na závěr chtěla říct, abyste vystoupili ze své komfortní zóny pokaždé, kdy budete mít příležitost. Obohatí vás to a navíc zažijete ty nejlepší věci.

PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)

Mějte se krásně,
Vaše


pátek 2. června 2017

Můj květen 2017 - škola, škola, letní brigáda



Ahojte,
už jsem se věky neozvala. Porušuji tím snad všechna svá blogerská předsevzetí. Ale důvod je jasný, rozjelo se zkouškové. No a já se pořád učím, učím a učím.
Chtěla bych vás pozvat do své giveaway o skvělý Mary-Lou Manizer.


Mám za sebou ale už téměř všechny zkoušky kromě jedné. No na tu jdu v úterý a abych se přiznala, moc si nevěřím. Ale musím se hecnout, když je to poslední zkouška. Mít prázdniny a mít plno času na blog už od 6. června je totiž docela lákavé! A už se těším, až pořádně najedu zase do kolejí, kdy se budu plně věnovat blogu. A taky si přestavím pokojíček a taky se vrátím ke cvičení. Víte, že mám ty své krátké prázdniny naplánované líp než učení na úterní zkoušku? A že vám rozhodně řeknu víc o novým vzhledu pokojíčku než o mechanice, ze které dělám zkoušku? No, věřím, že mne chápete.


Proč jsem ale psala, že mi začnou krátké prázdniny? Je to docela z nudného důvodu a tím je brigáda. Tentokrát bude ale netradiční a já se jí asi více bojím. Protože když jsem se rozhodovala, kde si brigádu najdu, napadlo mne, že už zkusím něco z oboru. Jo, po druháku stavárny to možná ještě není tak standardní, ale nakopl mne článek z blogu www.linheart.cz, kde Denisa psala, že si jako studentka práv také našla v druháku brigádu v oboru. Rozhodla jsem se tedy, že nebudu posera a že půjdu zkusit také něco v oboru. Takže už mám domluvené rýsování. Ze začátku to asi bude jedno velké neznámé a jedno velké učení. Je mi jasné, že to hned nepůjde, že z toho možná budu i ve stresu, možná čti určitě, ale rozhodla jsem se to zkusit. Protože praxe je k nezaplacení. Tak mi držte palce.

Co říkáte na počasí, které se teď venku odehrává? Já to miluju. Je sice horko a v Praze ještě tak milionkrát větší vedro než u nás na konci světa, ale prostě už nemusím nosit pořád kalhoty. Můžu nosit sukně a šaty. A kraťasy. Přiznám se ale, že se čím dál více líp cítím v šatech a sukních. Už jsem se dokonce i spálila. Nic tragického, ale učení občas trvá déle a nějak jsem ten pobyt na něm neodhadla. No, ale ani to nějak nebolelo, jen jsem byla červená.

Jak si toto počasí užíváte vy?

PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)

Mějte se krásně,
Vaše




sobota 27. května 2017

Jak bojovat s opary, babské rady



Ahojte,
už od malička mám občas takovou vadu na kráse. Tou jsou opary. Opary po celý hubě ideálně tři za sebou. Dobře, teď trochu přeháním, ale řekněme, že s nimi mám bohaté zkušenosti. Našla jsem pro vás i nějaké babské rady. Já si našla své osvědčené a po dalších jsem už ani nepátrala. Musím ale přiznat, že jsem našla pár zajímavých a některé určitě vyzkouším.
Ještě než se začtete do článku, chtěla bych vás pozvat do své giveaway o skvělý Mary-Lou Manizer.

Zásady bojů s opary
  • Nikdy, ale fakt nikdy si opar nepropichujte. Ta "vodička", co v nich je vám může opar přenést po celé puse. Značka - ozkoušeno.
  • Pokud cítíte na rtu svědění, je čas léčit a není na co čekat. V této fázi můžete opar odchytit a ani se nemusí projevit puchýřkami.
  • Na opar si nesahejte. Nejen že na něj můžete přenést nějaké bakterie, ale můžete si ho roznést i na jiné části těla. 
  • Hlavně se nikdy nehruťte z toho, že opar máte, stresem ho akorát podpoříte. Však on do týdne zmizí. Chápu, že je otravné, když se objeví zrovna den před nějakou událostí, ale ne všichni ho vidí stejně dobře jako vy.
Jak bojuji s opary já?
Za celý svůj dosavadní život (ano, ano, velmi dlouhý doba, takže už můžu poučovat :D) jsem vyzkoušela fakt hodně přípravků na opary. I výtažky z marihuany. Co mi ale pomáhá nejvíce je Zovirax DUO. Jasný, když už se opar udělá, tak ho okamžitě žádnou mastičkou nezaženete. Ale než se udělá, může se vám to povést. Mastička pak i urychluje celé hojení. Dále je na opary fakt dobrá zubní pasta, protože vysušuje. Když pomažete opar vrstvou pasty (nebo prý skvěle fungují krémy na akné, to nemám, tak nemám doma ani krém na ně, takže nemohu posoudit) a necháte si ji na puse přes noc, celou existenci oparu dost viditelně popoženete. Jen pozor na smývání pasty z pusy. Jde to pomalu, musíte být trpěliví. Musíte pomalu smývat všechnu pastu a ne ji najednou zdrhnout, jinak by se opět opar mohl rozlézt. Druhý den, co mám tu krásnou ozdobu, na ni beru led. Celou kostičku o něj rozpustím. Vždy ji dám do igelitového pytlíčku, aby mi voda z ní netekla všude. Většinou opar přes noc splaskne a výrazně se zmenší. A to chceme. Ale opět pozor na popraskání. Když už je opar téměř vyléčený a zbývá po něm už jen stroupek, pod kterým se už ale neobjevuje ta "vodička", promažu ho párkrát za den balzámem na rty, aby se hezky hojil. Snažím se si stroupky neloupat a neponičit je. Ono je to ale těžké, občas se jen trochu usmějete a strup prdne a zásobí vás krví. Nebo prdne když jím. No, vím jak krev chutná. 

Z čeho vůbec opary jsou?
Určitě znáte takové to, že když jednou chytíte opar, bude se vám vracet vždy. To je bohužel pravda. A pak jsou tu takoví lidi, kteří když jsou v blízkým kontaktu s nakaženou osobou, tak nic nechytí. Tak to bohužel taky je a já této skupince lidí fakt závidím. My "oparáři" si musím pořád dávat pozor, abychom se třeba nenapili po někom s touto ozdůbkou. Ale nákaza není jediná možná příčina. Mne se hodně dělají ze stresu, zrovna teď jeden mám a to to zkouškové teprve začalo. Další možná příčina je oslabená imunita. Dalším skoro pravidlem u mne je, že když mám nemoc, mám automaticky i opar. No a zrovna když se cítíte na houby, tak se nechcete cítit ještě víc na houby. Dalším spouštěčem je i sluníčko, koupaliště a prostě krásné, ideální léto. Z dovolené u moře si ozdůbku vozím pravidelně. No a občas stačí i tady to naše počasí. No, těmto vlivům se moc dobře nevyhnete, takže se tím hlavně nestresujte. 

Babské rady
  • Vitamín B - ten už mi tedy párkrát doporučovali. Mamka mi ho vždy kupovala v tabletkách. No nebavilo mne brát každý den jednu a navíc jsem ani neměla pocit, že by mi to nějak pomáhalo, takže jsem se na to vyprdla.
  • Potírat stroužkem česneku nebo šťávou z cibule.
  • Potřete opar droždím. Droždí má opar vysušit a navíc obsahuje vitamin B a to jak už víme, je prospěšný vitamín s bojem proti oparům.
  • Ušní maz. Babské rady slibují rychlé vysušení oparu po tom, co ho potřete ušním mazem. Je to zajímavá teorie, nikdy jsem ji ovšem nezkoušela.
  • Pijte vodu s citronem. Ne tedy jen v době, kdy máte opar, ale celoročně. Když už se nějaký ten opar ale přece jen udělá, přiložte na něj plátek citronu. 
  • Použijte ocet, jestliže nechcete, aby se vám opar rozlezl po celé puse. Potírejte s ním ale jen postižené místo, ocet i vysušuje, tak ať si zbytečně nevysušíte rty. 
  • Potřete opar medem. Med má protizánětlivé a antibakteriální účinky. A navíc s ním můžete opar i chladit, což snižuje bolestivost. 
  • Jedlá soda. Stačí když smícháte trochu jedlé sody s převařenou vodou, uděláte hustší kašičku a tou opar potíráte.
  • A jako poslední je tu náš starý známý alkohol. Potřete opar nějakým silným alkoholem, třeba slivovicí a slivovice vám pomůže opar vysušit. 
Na závěr pro vás mám takovou perličku. Byla jsem asi v deváté třídě a měli jsme s partou dohodnutý večírek na sobotu. No a mne se v sobotu ráno udělal opar. Samozřejmě jsem ho na večírku nechtěla mít, byla jsem v pubertě a opar jsem vnímala jako konec mého života. A ještě na večírku. Začala jsem tedy hledat na internetu, jak se oparu OKAMŽITĚ zbavit. Teď už vím jaký je to nesmysl, u oparu okamžitě nefunguje. Tehdy jsem ale našla nějakou radu, že se má ohřát lžička ve vařící vodě a pak přiložit na opar. Po tomto opakovat ale s ledovou lžičkou. Začala jsem tedy s tou vařící, pořádně přitiskla na opar a snažila se vydržet tu bolest. No samozřejmě mi opar praskl, rozlez se po celé puse a díky horké lžičce ještě víc natekl. Už nevím, kde jsem tuto babskou radu našla, ale rozhodně nefunguje. A vy mějte na myslí, že oparům se musí dát čas.

To by bylo pro dnes ode mne vše. Těším se na vás u nového článku ve středu, ano, budu se snažit. Tuto středu jsem uvízla ve zkoušce, snažila jsem se doučit chybějící vědomosti ve středu a na článek nezbyl čas. Omlouvám se vám, snad už kvůli zkouškám nebudu muset blog omezovat. Uvidíme. 

PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)

Mějte se krásně,
Vaše


sobota 20. května 2017

GIVEAWAY - Léto s Mary-Lou Manizerem



Ahojte, 
dnes pro vás mám skvělou zprávu, je totiž čas na Giveaway! Když mi za spolupráci Favi nabídlo poukázku do notina, neváhala jsem a rozhodla jsem se, že vyberu něco pro vás. Dlouho jsem váhala na čem tuto giveaway postavit, nakonec jsem se rozhodla pro ikonický Mary-Lou Manizer od theBalm. K létu přece lesk patří, no ne? Sama jsem ho nikdy neměla a nezkoušela, takže vlastně ani nevím, jaká Mary je, ale vzhledem k oblíbenosti, jakou má, jsem se rozhodla, že to risknu a nabídnu vám právě tento rozjasňovač. (A ta jedná z vás, která ho vyhraje, mi ho pak bude moct popsat :D) Mary-Lou nebude ale jedinou výhrou. K ní jsem vybrala nějaké věci, které mi leží doma, nikdy jsem je nepoužila a myslím, že to ani nehrozí. Tedy nepoužila a nehrozí to. Kytičkovanou čelenku jste mohli vidět v mém líčení se Sweet Peach paletkou. Já si těchto čelenek omylem objednala 5, tak vám jednu daruji. 


A co bude potřeba pro výhru udělat?

Povinné podmínky / 1 komentář /

1. Sledovat můj blog přes GFC. 
2. Napsat mi váš mail, abych vás mohla v případě výhry kontaktovat.
3. Mít doručovací adresu v Česku anebo na Slovensku.
A jestli chcete, můžete mi napsat, jaké máte plány na prázdniny.

Nepovinné podmínky / až 3 komentáře /

1. Sledovat mne na Instagramu 
2. Sledovat stránku blogu na Facebooku
3. Sdílet soutěž + přidat odkaz kde
Za každý tento bod si můžete napsat jeden komentář navíc. 

Předem bych vám chtěla říct, že jestli se u Vašeho komentáře do jednoho dnu neobjeví jeho soutěžní číslo, nesplnili jste danou podmínku.
Výherce nebudu losovat přes random.org, ale udělám si lístečky s čísly vašich komentářů a budu je losovat z krabičky, přijde mi to osobnější.
Soutěž ukončím přesně za měsíc, tj. 20. 6. 2017 a výhru se budu snažit poslat tak, abyste ji na začátek prázdnin měli u sebe. 







To by bylo ode mne pro dnes vše. Budu se na vás těšit zase ve středu u klasického článku.

PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)

Mějte se krásně,
Vaše



středa 17. května 2017

Vzpomínky | mé trapné začátky líčení se



Ahojte,
dnes jsem viděla video od Hanky B., která vzpomínala na své trapasy v líčení a v oblékání se, když byla teenager. Během videa jsem si vzpomněla na své trapasy, které jsem dělala, když jsem se snažila poprvé se líčit. No, myslím, že to jsou docela úsměvné historky, tak se o ně s vámi podělím. Přece si nemohu takovéto skvosty nechat jen pro sebe. 

Můj úplně první pokus o jakýkoliv makeup proběhl růžovým zvýrazňovačem. Ano, neonově růžovým zvýrazňovačem. Načmárala jsem si ho na celá pohyblivá víčka místo stínů a myslela jsem si, jak jsem krásná a děsně cool.  Běžela jsem se okamžitě pochlubit mamce, no mohlo mi být takových 8 (?), ta mi pochválila mé oční stíny a pak se začala ptát, kde jsem tyto skvělé stíny sehnala. Tak jsem nezapírala a řekla jsem jí, že je to růžový zvýrazňovač. Mamka okamžitě změnila výraz ve tváři a přikázala mi, ať to dojdu okamžitě smýt. 

Po tomto výstupu jsem viděla v trafice nějaký dívčí časopis, už si bohužel nevzpomenu, který to byl, a v něm byly oční stíny. Čtyry stíny, růžový, bílý, modrý a fialový. Časopis jsem si okamžitě koupila a byla jsem šťastná, že mám stíny, které mi mamka nezatrhne. No mamka mi je sice nezatrhla, protože o nich nevěděla, ale naše paní učitelka na základní škole, byla jsem tehdy asi v páté třídě, ano. Zakázala všem holkám se do školy malovat. No tak jsem používala růžový stín z časopisu tak, aby nebyl vidět. No sice nebyl vidět, že ani učitelka nic nepoznala, ale byla jsem namalovaná a cítila jsem se dobře, že jsem namalovaná. I když to nebylo vidět, chápete.

Další pokus o proniknutí do světa kosmetiky byl v podobě fialového laku na nehty od Vietnamců. Tentokrát se jednalo o docela neškodnou srandu. Lak nevadil ani mamce a ani paní učitelce, no ale mne po chvíli přestal bavit. Přece jen nebyl zakázaný a plno spolužaček ho nosilo také. Ale vystačila jsem si s ním až do druhého stupně.

Právě na druhém stupni základní školy přišla ta móda černých vodních linek. Pamatuji si, jak jsme si je poprvé s kamarádkou dělaly a jak to hrozně lechtalo a jak to bylo napoprvé fakt hodně nepříjemné. Tak, že jsem skoro nevydržela jeden tah. No, ale bylo to v módě a dělali to všechny mé spolužačky a tak jsem si ty linky začala taky malovat. Na ten nepříjemný pocit jsem si časem zvykla. No a nemůžete mít linky bez řasenky, takže jsem začala nosit i řasenku. Jenže v tomto věku toho moc o odličování nevíte, takže jednou za mnou mamka přišla a řekla mi, že se jí nelíbí, že už se maluji, ale že když to musím dělat, tak ať se alespoň odlíčím. No a já si začala drhnout oči pod sprchou. Pak až mi řekla, čím a jak se to vlastně dělá.



No, takže jsem byla už v takové osmé třídě, dělala jsem si černou vodní linku a řasenku každý den, jako by se nic nedělo. To mne ale také po nějakém čase přestalo bavit. Rozhodla jsem se tedy, že si budu každé ráno půjčovat mamky pudr. Naštěstí jsem stejně bledá jako ona, tak mi odstín seděl a nebyl to nějaký vyloženě trapas. No jenže za to mé každodenní používání jsem mamce celý pudr spotřebovala a prázdnou krabičku jí nechala mezi její kosmetikou. Doteď nechápu, že mi na to nic neřekla.

Někdy v deváté třídě jsem se rozhodla, že je na čase opět zkusit nějakou novou kosmetiku. Tentokrát jsem se rozhodla vrhnout se rovnou na make-up. Vybrala jsem si nejsvětlejší odstín opět u tich samých Vietnamců, od kterých jsem měla fialový lak a hned další den jsem si na ksicht naplácala vrstvu make upu a zařekla se, že bez něj mne už nikdo do mého konce života neuvidí. Vypadalo to příšerně, ten nejsvětlejší odstín nebyl vůbec tak světlý, jak by má bílá pleť potřebovala a já vypadala jako pěkná maškara na maškarní ples. Myslela jsem si ale, že když dám menší vrstvu, nebude to tak hrozný. Další den jsem to vyzkoušela ale ne, bylo to úplně stejně hrozný jako ten první pokus. 

Svůj původní výrok jsem změnila na to, že mě opět lidi uvidí bez makeupu a radši si koupila první tekuté linky a učila jsem se je používat. První pokusy byly opět příšerné, to nemusím ani zmiňovat. Ale díky tomu, že jsem prostě chtěla nosit linky i když nevypadaly dobře, jsem se je i naučila. Toto bylo někdy na konci deváté třídy. Na gymplu jsem se učila s kosmetikou od znova, tentokrát už se správnými odstíny a produkty. A vyprdla jsem se na černou vodní linku!

Ufff, to je dlouhé, snad to někdo z vás vůbec dočetl. Musím ještě říct, že mi jednou mamka řekla, že jsem se dřív líčila příšerně, ale že teď už mi to jde a umím to fakt hezky. Takže všechny tyto faily beru jako proces učení. Pamatujete si i vy váš úplně první pokus o líčení?

PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)

Mějte se krásně,
Vaše