Ahoj, další měsíc nám utekl a je tu řada na článek, ve kterém vám shrnu, co jsem tento měsíc dělala a jak jsem se měla. Už jsem ho tedy trochu nakousla v minulém článku, který najdete zde, a proto zrovna tuto záležitost vezmu hodně rychle. No, nebudu dál zdržovat a jdeme na to!

Na začátku druhého týdne v červnu jsem udělala svou druhou a poslední zkoušku v tomto semestru a vlastně poslední zkoušku na vysoké škole vůbec. Byl to zvláštní pocit. Ta zkouška byla online, své spolužáky jsem nemohla vidět a se zkoušejícím si povídala po video hovoru. Nikdy by mě nenapadlo, že svou poslední zkoušku budu skládat zrovna takto, ale stalo se. Možná vám ještě povím, jak jsem vnímala celou tu online výuku. Po této zkoušce jsem nastoupila do práce, o které se ale již zmiňuji ve článku, který jsem vám nalinkovala do úvodu, proto bych tento odstavec o povinnostech ukončila a jdeme na tu zábavu!

Ahoj, úplně se skoro stydím teď něco začít psát, protože jsem si vědoma toho, že jsem se přesně 14 dní neozvala. No fuj. Ale na druhou stranu jsem se celou dobu těšila, až to udělám, jen mi to teď vůbec nevycházelo. Já vám to ale vynahradím. Dnes vám tedy řeknu, co se dělo, že jsem blog úplně nestíhala, jak bych chtěla a v článku příštím vám povyprávím, jak jsem se měla celý měsíc a co jsem dělala.

Hodila jsem se do dospěláckého života. Odstěhovala jsem se od rodičů, tak napůl tedy, pořád tam jezdím na víkendy, ale plánuji ty návštěvy trochu omezit. Psst. Přece jenom jsem si chtěla zkusit bydlet bez nich, po 24 letech života už bylo na čase a trocha soukromí mi jen prospívá. Nesedím celé dny u PC a stejně se nenudím. Pořád někde lítám. Ale za toto nemůžou rodiče, ale Praha, že je kam jít. U nás na vesnici je jen pár míst, kam se dá jít na procházku, ale ty časem omrzí. Sice mám některé pořád hodně ráda, ale každý den bych tam chodit nemusela. 

S odstěhováním od rodičů přišel logicky další krok. Našla jsem si práci, kde trávím podstatný čas ze svých dnů a pak nestíhám blog, že jo. Ne, kecám. Kvůli práci to není. Jsem jen zatím silně neorganizovaná a nesehraná sama se sebou, takže vlastně pořád jen lítám a snažím se chytit ten balanc. Ale ono se to poddá a najdu si ty své rutiny, do kterých blog skvěle zapadne. Už v hlavě nějaký ten koncept mám, všechno je ale zatím jen hrozně nové. 

Práci jsem si našla už v oboru, to znamená, že dělám v projekční kanceláři. Zrovna fotka k tomuto článku vznikla v práci. Teda, takhle krásný výhled z okna bohužel (možná bohudík, protože bych toho moc neudělala) nemáme, ale zrovna dnes jsem byla zaměřovat učebnu na jedné škole, kde jsem tento klenot objevila. A chodit do té školy, z hodin nic nemám a jsem pořád otočená zády! Za tento výhled by totiž turisté na nějaké věži hrozně rádi zaplatili. A v té škole ho mají zadarmo. Teda jen pro své studenty, ale stejně, chápeme se. 

To by bylo ode mě vše pro tentokrát. Já vím, polepším se. Snad. Příští týden totiž jedu na dovolenou, ale o víkendu bych chtěla nějaké články předpřipravit. Třeba ten slibovaný o výletu do Paříže. 

Jak se v poslední době máte vy? 

Ahoj,

jestli jste v posledních pár týdnech četli můj blog, možná vám neunikla informace, že jsem si našla pokoj v Praze a přestěhovala jsem se z koleje do bytu. Můj pokoj je ale zatím hodně nevybavený, vlastně tam mám jen postel, jednu poličku a svůj stůl se židlí, co jsem měla na koleji. Proto jsem začala přemýšlet o tom, co všechno si do pokojíku pořídím a chtěla jsem o tom sepsat článek. O mých inspiracích a o tom, jak to nakonec dopadlo. A pak se objevila soutěž s Heurekou právě o vybavení do pokoje a to je prostě příležitost, kterou mi někdo naservíroval na zlatém podnose!

Soutěžím o nábytek a vybavení na Heureka.cz.

První vám ale představím, jak ten můj pokoj zatím vypadá. Je sice menší, ale útulný. 

Pokoj jsem na fotku nijak nečančala, vyfotila jsem realitu. Sama mám ráda, když ji vidím a tak, doufám, že omluvíte nehezky pohozená sluchátka a klíče. Každopádně pro lepší orientaci. Na levé straně poslední fotky se nachází dveře, které teda vyfocené nemám, ale jsou polepené docela nehezkou tapetou. Tedy mě se nehodí do toho, jak chci, aby pokojík vypadal. Takže i to bych chtěla nahradit. Uvidím, jestli něco vyberu, ale toto je spíš otázka nějaké kreativity než koupení něčeho. (Jestliže tedy nekoupíte rovnou nové dveře, heh.) Mezi stolem a postelí mám tak metr místa, ráda bych si do tohoto prostoru pořídila nějakou komodu a noční stolek. A obrazy nad postel. Možná by neuškodila ani lepší židle a nebo malé křesílko. A nové záclony. Ideálně i nějaký malý sušák na prádlo, protože nemám kde pořádně sušit věci z běhání. No, jdu se do toho pustit a uvidím, co vyberu! 

Sice jsem momentálně spokojená s tím, jaké povlečení mám na posteli, ale z tohoto seznamu ho nemohu vynechat, protože právě povlečení dost udává vzhled celému pokoji vzhledem k jeho velikosti. Pokoj bych ráda měla v růžovo-šedo-černo-bílé kombinaci. Prostě jedna primární barva a k ní už jen neutrální.
Nejraději mám ale jednoduchost, proto jsem si vybrala jednoduché růžové povlečení skoro bez vzoru. Jen s jemnými proužky.
Před nějakou dobou jsem si oblíbila šedé prostěradlo a přijde mi, že k růžové skvěle jde.
Deka je pro mě taky nutností, dotváří útulný dojem z pokoje a ten já tam prostě chci mít. Zachumlat se do deky s čajem a knihou. Přesně to plánuji dělat! A taky ji potřebuji ke spaní ve "dvojobalu", jehož princip vám teď vysvětlím. Dost často mi je totiž v noci zima a tak se vždy první přikryji hebkou dekou a na ni až hodím peřinu a pak mohu spokojeně spát.
Na co jsem si také zvykla tady u nás na Šumavě, je to, mít pod postelí kobereček. Člověk z ní vyleze a nestoupá rovnou na studenou zem, ale na hebký koberec! A ještě ke všemu to vypadá skvěle!



Tak a jsme víceméně u dekorací. Nevybrala jsem jich tolik, kdybych pokračovala, mám celý pokoj zaplněný jen jimi a nic jiného se tam vlastně nevejde. I když jednu umělou kytku bych si tam přihodit mohla. No co, prozatím tu ta jedna, kterou mám, zůstane sama.
Jako první jsem vybrala lustr. Sice tu jeden mám, ale je to takový látkový bůhví co, na čemž se hodně dobře chytá prach. Tímto by jen propadl a neměla bych tu takový obří lapač. Navíc se mi hrozně líbí tento styl a tak proč si ho nepřinést i do svého pokoje?
Jako druhý jsem zvolila difuzér, který v sobě má zabudovaný reproduktor. No to je geniální. Vůbec jsem nevěděla, že něco takového existuje. Miluji všechny možné vůně a svíčky a to je asi i vidět z této koláže a proto myslím, že i tento difuzér by byl oblíbenou věcí v mém pokoji.
Jako další jsem vybrala svíčku Yankee Candle, kterou absolutně miluji jako asi většina lidí, které v tomto blogovém světě sleduji. Vůni Angel's wings jsem už měla a vím, že byla taková čistá a příjemná a tak bych se nebránila ani tomu ji mít znovu. A ideálně položenou na komodě a nebo nočním stolku.
Jako poslední věc do svého pokoje jsem si vybrala němého sluhu, kterého bych využívala asi hlavně na sušení věcí na běhání. Nemám je totiž pořádně kde sušit. V šatně to nejde, ta není přímo větraná a v pokoji je zas nemám pořádně přes co hodit. Jo, možná bych si mohla pořídit i sušák, to by asi  ničemu nevadilo. Věřím ale, že i němého sluhu bych využila.


Jak se vám líbí můj výběr? Které barvy v interiéru máte nejradši vy? 

Ahoj,

když jsem někdy v březnu psala první článek z této série, najdete ho zde, nemyslela jsem si, že mi bude trvat tak dlouho, než vydám článek druhý. Chtěla jsem ale zrovna psát o jiných věcech a byly aktuálnější. Teď jsem ale dostala chuť vám ukázat dalších 5 mých oblíbených filmů a tak jdeme rovnou na to!

Těším se na vás u dalšího článku,
Lenka

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥

Ahoj,

v předminulém článku jsem si stěžovala na to, jak mi nesedl šampon a kondicionér od Organic Shopu, článek najdete zde. Rozhodla jsem se, že teď si už nebudu pořizovat nic, co bych předtím nevyzkoušela a nevěděla, že mi to sedí a tak jsem své vlasy opět svěřila produktům od Yves Rocher. A pak se mé nákupy tam nějak zvrtly, takže jsem se rozhodla toho využít a ukázal vám je. 

Nenakupovala jsem tedy všechno v kamenném obchodě. Už delší dobu vím o tom, že má Yves Rocher na svých stránkách i outlet. Co jsem si tak všimla, tak tam nabízí zboží z limitek, které už nejsou aktuální a zboží, které má v obchodech nové balení. Takže jsem vzala útokem hlavně tento outlet. Teď už vám blíže představím, co jsem si vybrala. 

Jak už jsem nakousla v úvodu, potřebovala jsem nějaký nový šampon a kondicionér. Tyto mám v Praze a vím, že mi sedí a dělají mi pěkné vlasy, proto jsem si je pořídila i sem, na Šumavu. Plus jsem k tomu přibrala ještě masku, jelikož já jsem hodně navyklá používat masky. Vždy tak jednou za týden minimálně, ideálně při každém mytí vlasů. Tato celá řada je zaměřená na regeneraci poškozených vlasů, takže bych řekla, že je to přesně to, co potřebuji. 

Hydratační maska byla jako dárek v květnu pro členy věrnostního klubu. Dostala jsem ji právě k šamponu a kondicionéru. Když jsem viděla, že bude jako dárek, musela jsem ji mít! Každá hydratační maska je taková má slabost. V té době jsem si všimla, že mi došel pleťový krém v Praze a chtělo to sehnat nějaký nový. Vzpomněla jsem si, že jsem vlastně dostala tuto masku a koupila k ní  i krém. Oboje jsem už začala používat, ale o tom vám povím zase někdy jindy. 

Jestli čtete můj blog pravidelně, víte, že tuto vánoční limitku s vůní jedlového lesa jsem ze začátku ráda neměla. Pak jsem si k ní ale našla cestu až tak moc, že jsem smutnila, že si už nebudu moct koupit tělové mléko z ní. Na outletu jsem ho ale sehnala a s ním i sprchový gel. Mám tedy další zásobu a už se těším, až se budu opět halit do vůní lesa. K objednávce z internetu jsem dostala jako dárek parfemovaný sprej na tělo a na vlasy. Už jsem ho jednou použila a to na vlasy a musím říct, že jsem nečekala, že ho z vlasů ucítím celý víkend! A vůni manga miluju.

Co máte od Yves Rocher nejradši?