neděle 6. května 2018

Spotřebovanci 1.1


Ahojte,
Jak teď moc nepíšu, honí se mi hlavou myšlenky, jestli bych byla schopná existovat bez blogování. Jasně, takhle, když nemám čas ani na pořádnou procházku, tak to bych to určitě zvládla. Čím víc se mi ale stává, že jen tak jedu třeba autobusem a už mi v hlavě zase skáčou nápady na články. Jo, možná bych mohla žít bez blogu. Proč bych to ale dělala? Blog už mi chybí. Škola si ale žádá poměrně dost času, takže se už těším, až budu moct zase pořádně psát a hlavně obcházet vaše blogy. Ale zpět k dnešnímu článku. V mé krabici na spotřebované produkty se mi zase nashromáždil dobrý počet produktů a to už si žádá článek. Tak jdeme na to!


Jako první tu mám tyto tři plátýnkové pleťové masky z Aliexpressu. Ty už jste u mě určitě viděli, například v článku, který jsem jim věnovala a který můžete najít zde. Všechny byly příjemné na pleti, dobře držely a dokonce i plnily svůj účel. Nemám jim co vytknout a klidně je mohu doporučit.

Pro pokračování ve čtení klikněte na:

neděle 29. dubna 2018

Můj duben 2018 - škola, běhaní, trip do Norska


Ahojte,
jsem v jednom kole. Takto by se dal shrnout celý můj měsíc, ale toto by nikoho nebavilo. Ale. Jak nadávám na to, že při škole ani pořádně nic jiného nestíhám, tak mi to nakonec ani tolik nevadí. Přece jenom mám ve škole kamarády, které mám ráda a kteří mi každé prázdniny docela chybí. A tyto chvilky se chýlí ke konci. Už aby byl zase říjen! Ne, takhle rychlé to být nemusí. No nic, už jdu k věci. 


Ze začátku se zmíním o škole, ale jen tak hodně rychle. Mám teď plno práce, plno rýsování. Blíží se odevzdávání velkého projektu, takže s ním trávím veškeré své volné chvilky. Sice na něj nadávám, ale už teď jsem se na něm naučila tolik věcí, že jsem za něj ráda. 
Co vám ale mohla napovědět fotka a co jsem tento měsíc začala dělat, je běh. Slouží mi jako odreagování od školy a celkově mi i zlepšuje náladu. Nikdy předtím jsem nijak neběhala a proto, když jsem minulou neděli šla poprvé s tím, že se musím přitom alespoň zbavit stresu, tak jsem se docela divila, že jsem byla schopná jen tak z fleku zaběhnout 3 kilometry. Byla jsem zvědavá, co všechno bez nějakého tréninku dokážu a od té doby jsem byla běhat už třikrát. Podruhé jsem dala nějaké 4 kilometry a pak dvakrát za sebou něco přes 5. Čas je hodně pomalý, ale mě to baví a užívám si to. Doufám, že mi to vydrží ještě dlouho, jelikož běh mi doopravdy pomáhá se cítit lépe. 


O čem jsem se vám už možná zmínila, je to, že se chystám na konci září s kamarádkou navštívit Oslo. Máte-li tedy nějaké místa v Oslu, které nesmíme vynechat, šup sem s nimi! Tento měsíc jsme zajišťovaly letenky a ubytování. Letenky jsme nakonec sehnaly za super cenu na kiwi.com a ubytování jsme sehnaly klasicky přes airbnb. Myslely jsme si, že si budeme muset najít jen nějaký pokoj v bytě u někoho, ale nakonec jsme našly krásný světlý byt za dobrou cenu. Ani já a ani kamarádka nejsme zrovna takové povahy, že bychom chtěly bydlet s někým cizím v jedné domácnosti a proto jsem fakt šťastná, že se povedl sehnat ten byt. Co vám budu povídat, hrozně se na Norsko těším a také se těším až vám o něm budu moct napsat!

No, dnes to bylo hodně krátké. Můj měsíc ale ve zkratce prostě vypadal tak, že jsem ho proseděla u počítače a pracovala na projektu. 

Jaký byl váš duben? Kam se chystáte v létě na dovolenou?

Na viděnou u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde
V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥

neděle 22. dubna 2018

Inspirace: 3 jarní outfity | 2018


Ahojte,
Už dvakrát jsem pro vás dělala 3 outfity na určité roční období, jednou na jaro a podruhé na léto, a teď přišel čas na další trojku. Ano, vím, že jsem zapomněla na podzim a na zimu, ale já to napravím, slibuji! Jestli jste četli minulé články na toto téma, tak víte, že jsem vždycky všechny kousky oblečení brala ze Zootu. Tentokrát tu je ale menší změna, ze Zootu bude jen jeden outfit. (Co vůbec říkáte na letošní jarní kolekce? Já se musím přiznat, že se mi hodně líbí!) No, ale teď se už můžeme jít podívat na první outfit.



Abych ten Zoot nezradila tak rychle, tento první outfit je právě z něj. Opět jsem si neodpustila můj oblíbený odstín růžové, který jste už mohli vidět ve všech těchto článcích. Když já tu barvu tak žeru! Základem pro tento outfit ale zůstávají lehké modré šaty s růžovými kytičkami. I odstín té modré je prostě krásný. Přes šaty jsem převázala pásek, aby lépe vytvarovaly postavu. Sice už je teplo, ale na samotné šaty na celý den to ještě není, alespoň pro mne, a proto jsem přes šaty přehodila jednoduchý bílý blejzr. Boty a kabelku jsem ladila právě do odstínů růžové a přijde mi, že se k šatům oba dva kousky hodí. Musím se ale přiznat, že jsem docela dlouho přemýšlela, jestli zvolit právě tuto kabelku. Je docela extravagantní a určitě si najde plno odpůrců. Mne ale padla do oka a myslím, že tento outfit krásně ozvláštňuje. Měla jsem už v koláži jednodušší krémovou kabelku, ale s touto má celý outfit prostě větší šmrnc! Kromě náušnic, které jsem vybrala výrazné modré, jsem už ladila všechny doplňky spíš do minimalismu. Nechtěla jsem, aby se bily buďto se samotnými šaty a nebo s kabelkou. Tenhle outfit bych si vzala posezení u kávy s kamarádkou.



Jako druhý vám představím tento outfit z HM eshopu. Jako první jsem našla červenou halenku. Přece jenom jaro je jako dělané pro výrazné barvy a přece jenom jsem už z celé té zimní šedi docela otrávená. Proto jsem vybrala tuto výraznou červenou. Hledala jsem k ní nějaké kalhoty, chtěla jsem zvolit klasické černé, ale pak jsem objevila tyto a přišlo mi, že k halence naprosto dokonale jdou! Doufám tedy, že mi dáte za pravdu. V červeném tónu jsem pak už jen přidala náušnice ve tvaru kytiček a zbytek outfitu jsem dodělala v nevýrazných barvách. Barvu doplňků jsem zvolila zlatou, přijde mi, že spíše jde ke kalhotám. Tento outfit bych si vzala na odpolední procházku na náplavku.




Věci, z posledního outfitu můžete najít na Otto eshopu. Základem tohoto outfitu byly původně šedé kalhoty, které nakonec ale nejsou nejvýraznějším kouskem. Tento styl kalhot se mi ale v poslední době hodně líbí a tak jsem se rozhodla, že právě v jednom outfitu musí prostě být. Když jsem našla tyto šedé, bylo mi jasné, že to budou právě ony. Po chvíli jsem objevila i růžové sáčko. Asi nemusím ani vysvětlovat, proč jsem si vybrala právě to. Má představa byla, že pod sáčko už najdu jen nějaký jednoduchý černý vršek. Nakonec jsem ale objevila tuto košili a přišla mi neskutečně zajímavá a rozhodla jsem se, že ji tedy nechám vykukovat zpod sáčka. Myslím ale, že outfit by fungoval i něj. To, že jsem volila doplňky ve zlaté barvě asi nikoho nepřekvapí. K outfitu jsem přidala i sluneční brýle, přece jenom si nedokáži představit, že bych si tento outfit vzala v dešti. K těmto kalhotám se mi nejvíce líbí podpatky a proto jsem se porozhlédla po nějakých botách na podpatku a k nim i našla zdánlivě jednoduchou kabelku, která je ale ozvláštněná o popruh se zlatými prvky. Tento outfit si živě představuji na nějaké pracovní schůzce.

Na viděnou u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde
V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥


sobota 14. dubna 2018

Má sbírka rtěnek | Jaro 2018


Ahojte,
už jsem se zase neozvala ve středu. Možná se to do konce semestru bude i opakovat, mám čím dál více práce na úkolech, jak se blíží odevzdávání, tak doufám, že mi to prominete. Už jsem se ale těšila, až se zas na chvilku ponořím do světa blogování a podělím se s vámi tentokrát o takové oddechové téma. Určitě jste si už přečetli, že dnes se se mnou podíváte na sbírku mých rtěnek. Tak jdeme rovnou na to!


Jako první se podíváme na ty nejvíce nude rtěnky, co ve své sbírce mám. 
První korálová rtěnka je od Astoru. Koupila jsem si ji kdysi, hrozně jsem si zamilovala tu barvu. Rtěnka v sobě má ale třpytky, takže ji nenosím tak často, přece jenom na třpytky musím mít náladu. Rtěnka má být vyživující, toto nedokážu posoudit, nenosím ji každý den. Je to odstín 401 Elegant coral. 
Další rtěnka je od NYXu. Musím přiznat, že nechápu, proč jsem ji ještě nevyhodila. Je to už dávno, co jsem ji označila za propadák, ale od té doby mi tu stojí na místě. Rtěnka je matná a to je její největší problém. Je vosková, blbě se nanáší, nejde nanést rovnoměrně a absolutně zvýrazňuje jakoukoliv nedokonalost na rtech. Je to odstín MLS03 Hippie Chick.
Jako další tu mám rtěnku od Makeup Revolution, kterou jsem dostala od kamarádky k Vánocům. Tato barva mým rtům padne a samotná rtěnka je dobrá, žádný propadák. Bohužel jsem ale nenašla odstín. 
Jako poslední rtěnku z této první čtyrky vám představím svou rtěnku od Sephory z kolekce Lipstories. Chtěla jsem si nějakou takovouto koupit za zkouškové, nakonec mne ale předběhla kamarádka a koupila mi k svátku tuto nejúžasnější! Ten odstín jsou prostě mé rty, ale hezčí. Rtěnka má krémový finiš a je neskutečně příjemná a plně kryje hned v první vrstvě a i na rtech drží obstojně. A o tom obalu ani nemluvím! Toto je odstín 3 - Oui! 

Pro pokračování ve čtení klikněte na:

neděle 8. dubna 2018

Proč jsem začala blogovat?


Ahojte,
jsem ve světě blogování už tak dlouho, že si občas ráda zavzpomínám na své začátky, které se konaly v mých 11 letech. Jo, bloguji už 11 let, to je úplně šílené! Proč ale vznikl tento blog a bylo vlastně něco před ním? A co bylo to před ním? O tom si povíme v dnešním článku.


Mám tady někoho, kdo si pamatuje tu dobu, kdy se "psaly" blogy tím způsobem, že se kopírovaly životopisy a fotky celebrit? To pak člověk vydal třeba deset článků za den. Pořádaly se při tom jednoduché bleskovky, tak aby to všichni vyplnili a vy jste jim pak udělali diplom. Zároveň jste i měli rubriku na diplomy, které jste vyhráli na jiných blozích. No a pak, když už jste měli všech těchto bleskovek plné zuby, jste uspořádali tzv. SONB. Soutěž o nej blog. Asi vám nemusím vysvětlovat pravidla. A takto dříve vypadalo blogování. Bylo to docela o ničem, že jo?

I já jsem takovýto blog měla a všechno, co s tím dříve bylo spojené, jsem i zažila. Ale jak jsem se vlastně k takovémuto blogování dostala? Už v těch 11 letech jsem měla nějaké to podvědomí o tom, že něco jako blogy existuje. Pak si ho nějak založilo dost mých spolužaček na základce a tak jsem do toho šla s nimi a nakonec jsem byla jediná, komu to vydrželo takhle dlouho. Dám vám sem odkaz na svůj úplně první blog, který jsem psala a doufám, že to budete brát s rezervou. Psala jsem ho nějakých 6 let, ale nečekejte nic podobného tomuto blogu. Všechny příspěvky jsou víceméně zkopírované odněkud. Přesně tak, jak se to dříve dělalo.

V době, kdy jsem psala právě tento blog, frčely spřátelené blogy. Takto s odstupem mi to přijde jako kravina, ale co se dá dělat. Dělali to všichni! Šlo o to, že jste si napsali pravidla, pod jakými jste svůj blog spřátelili s jiným a ty jste postli a čekali jste, kdo vám odpoví, že s nimi souhlasí. Tyto pravidla jste pak museli dodržovat, abyste byli spřátelení. Většinou to bylo, že se musíte mít v menu navzájem, jednou za týden si napsat komentář a takto. Když jste tyto pravidla nedodržovali, mohli jste o spřátelení přijít. Zní mi to teď divně. Říkat si spřátelené blogy a dodržovat takovéto pravidla!

Pak šel vývoj blogů dál a blogerky začaly více psát o sobě a nikoho už nebavily životopisy a fotky celebrit, které se pořád jenom opakovaly. Z tohoto důvodu jsem si založila nový blog, který jsem už pojala jako deníček. Psala jsem tam všechny své různé zážitky. Občas i pěkný kraviny. Tento blog jsem psala nějaký 3 roky a k jeho konci už najdete i příspěvky, které by s klidem zapadly i do tohoto blogu. Ten najdete tady.

No a pak jsem to začala s blogem myslet vážněji a tak nějak jsem si všimla, že úspěšnější blogy spíš vznikají na blogger.com a přemýšlela jsem, že se vzdám domény blog.cz. Nakonec jsem se rozhodla, že do této změny půjdu, i když mi to rozhodování trvalo docela dlouho. Teď jsem ale za něj šťastná a už přes 2 roky bloguji na bloggerovi. Blog mi přinesl i několik příležitostí na spolupráce, které jsem si ráda zkusila. Focení fotek do článků, pak jejich úprava, samotné psaní článků. Všechno mne to nehorázně baví a doufám, že se toho jen tak nebudu muset vzdát a že si na to vždycky najdu chvilku čas. Přiznám se, že ho moc nemám, ale snažím se nemuset se tohoto svého největšího koníčku vzdát. 

Píšete i vy blog? Jak dlouho?

Na viděnou u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde
V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥

středa 4. dubna 2018

Recenze - L'oréal - Paradise Extatic


Ahojte,
dlouho jsem tu neměla žádnou recenzi na řasenku, že jo? A to jsem je psala tak ráda a snad na každou řasenku, kterou jsem vyzkoušela! No, je čas to napravit. Dnes se spolu koukneme na hodně známou řasenku od L'oreálu, která by se měla podobat, nebo měla... často je srovnávaná, Better than Sex of Too Faced, kterou jsem také měla. Tak co říkám na její levnější verzi?


Na Better than Sex mne nejvíce baví asi ten růžový obal. L'oreál nešel úplně stejnou cestou a růžové zvolil jen víčko řasenky. Zbytek mi přijde takový spíš rose gold. Každopádně co mne na tomto obalu trochu rozčiluje, je to, že mi přijde, že k sobě tyto dva díly moc nepasují. Že je ta řasenka spojená z řasenek dvou a že kartáček nepatří k náplni. Já vím, toto je prostě pitomost, která nijak neovlivňuje vlastnosti samotné řasenky, ale hodně mi to zkazilo první dojem z řasenky, který ovšem začal dobře. Na této řasence mne hodně zaujalo, že se prodává v papírové krabičce jako některé její dražší kolegyňky! V drogerii toto moc nevídám. S touto řasenkou máte fakt jistotu, že ji nikdo před vámi neotevřel. A nehodící se díly k sobě jsou alespoň dobře zamaskované.

Pro pokračování ve čtení klikněte na:

sobota 31. března 2018

Má péče o vlasy | jaro 2018


Ahojte,
na tento článek jsem se už chystala dlouho. Tedy dlouho. Pekelně dlouho. Už někdy minulý rok, ale měla jsem pocit, že té mé péči něco chybí a nevěděla jsem, co to je. Teď už to vím, sice to pořád ještě chybí, ale už aspoň vím co. Tak se se mnou pojďte kouknout, jak se starám o ty své vlasy!


Mou péči o vlasy občas začínám už před mytím. Nikdy ale ne těmito dvěma výrobky najednou. Častěji používám právě kokosový olej, který mé vlasy vyživí a dodá jim lesk a hebkost. V ideálním světě, tam kde nejsem líná, ho používám každý víkend před větším mytím. (Pojmem větší mytí rozumějte to, při kterém používám i masku na vlasy.) Na kokosák nedám dopustit. Potřebuji-li trochu větší vyživení, přimíchám do rozteklého kokosového oleje i trochu toho olivového, který je na výživu právě lepší. Kokosový je lepší zase na hebkost a lesk.
Když nepoužiji oleje, ale chci z vlasů vytáhnout žluté odlesky, je čas na tento fialový šampon, který je za pár korun a fakt funguje. Tento způsob používání jsem okoukala u Flabgee. Hodinu před tím, než jdu do vany, si do suchých vlasů vetřu tento šampon, aby pokryl všechny vlasy. Já ho používám vždy jednou za čas na celé délky vlasů. Čas jeho působení je také silně individuální. U svých vlasů mám jistotu, že když ho na nich nechám hodinu, mám hodně studený, místy našedlý odstín, nikdy ale ne do modra a nebo fialova. A právě takovýto odstín chci. S žádným jiným fialovým šampónem jsem toto ale nezkoušela. Snažím se ho ale nepoužívat moc často, protože docela hodně vlasy vysušuje. Na to mám ale oleje, no ne? 

Pro pokračování ve čtení klikněte na:

čtvrtek 29. března 2018

Můj březen 2018 - škola, párty, nemoc


Ahojte,
zase jsem se neozvala. Já vím. Jsem nenapravitelná! Teď už by to ale mohlo klapnout, už jsem posbírala nějakou tu energii po své jarní únavě. Jo, tento březen na blogu stál za starou bačkoru, ale přiznám se. Dnes jsem se šťastně usmívala při pomyšlení, až vám budu psát tento článek. Takže jsem zpět a začnu tím, že vám povím o svém měsíci březnu.


Březen začal tak, jak skončil únor. Školou. Opět je všude a člověk před ní prostě neunikne. Už jsem si tak nějak zvykla na svůj rozvrh. Je tedy mnohem méně nabytý než ten minulý semestr, máme ale zase o to víc samostatné práce. Ještě jsem vám neříkala, jaký mám rozvrh, že jo? V pondělí mám od devíti do dvou hodin a pak je čas na domácí úkoly. Úterý je nejdelší den - mám od osmi do šesti večer s tím, že většinou skončím dřív. Středu mám celou volnou a to vlastně znamená, že mám čas dělat domácí úkoly. Ve čtvrtek začínám v devět a končím ve dvanáct a nebo ve čtyry, podle toho, jestli je sudý nebo lichý týden. V pátek mám přednášky od osmi do dvanácti. Na rozvrh si rozhodně nemohu stěžovat. Na úkoly ale můžu. Haha. 

Pro pokračování ve čtení klikněte na:

neděle 18. března 2018

Jarní únava


Ahojte,
možná jste si všimli, že v týdnu nevyšel článek. Realita je taková, že mi došly předepsané články, které jsem si aktivně napsala někdy před dvěma týdny. A další realita je taková, že tyto dva řádky píši přes pět minut, což je u mne také docela nezvyklé. Jsem roztěkaná, nesoustředím se na to a celkově se cítím hrozně unavená.


Proč tu je fotka jahod? Ani si přesně nevzpomenu na to, kdy jsem je měla, ale připomněly mi slunečné dny, které mi tak chybí.

Tento úvod jsem psala v sobotu. Teď je neděle a stále mám jen ten, což je na článek docela málo. Ráda bych ho ale dnes dokončila. Opět jsem ale bez energie a chutě vůbec něco dělat. Tak snad to zvládnu.

Minulý týden jsem se už těšila, že bude jaro, dokonce jsem i vytáhla svou novou krajkovou sukni a užila si první nekalhotový den v tomto roce. Bohužel jsem ji ale zase rychle zandala a tento víkend to vypadalo tak, jak to vypadalo. Napadl sníh. Ten malý zbyteček energie, který se ve mne skrýval díky oteplování se, zase rychle zmizel a já už mám chuť zas jen ležet v posteli a koukat na jednoduché komedie a smát se jim. No, řekněte, že v tomto nejsem sama?

Začnu s tím ale něco dělat a pokusím se co nejdříve se napojit zase na normální režim a psát z radosti a ne z donucení. Všimli jste si? Ani na tu kosmetickou recenzi jsem se nezmohla! :D Každopádně, tyto tři odstavce jsem napsala během jednoho nádechu a cítím, že mi to psaní vlastně i chybí. Už se těším, až se do něj zase naplno ponořím!

Já jsem vlastně vždycky takováto na konci zimy. Jak jste na tom vy?


Na viděnou u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde
V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥



sobota 10. března 2018

Originální, barevné ponožky Zuuxo


Ahojte,
dnešní článek jsem pro vás připravila ve spolupráci s e-shopem Zuuxo.cz. Tento e-shop se věnuje prodeji barevných a originálních ponožek, které se v poslední době dostávají čím dál více do popředí. Je trendy mít barevné a obrázkové ponožky, které vykukují z kotníkových tenisek a jsou odhaleny díky ohrnutým džínám. I mne se tento trend líbí a proto jsem se rozhodla, že si právě nějaké ty ponožky vyberu a vyzkouším je. 


Pro pokračování ve čtení klikněte na:

středa 7. března 2018

Horké boby aneb mlsáme zdravě


Ahojte,
snili jste také někdy o tom, že mlsáte zdravě? Jestli jste odpověděli "ano", jste tu správně. Díky výzvě od serveru blogerky.cz vám mohu toto zdravé mlsání ukázat. Já osobně na to sladké zas tolik nejsem, co ale miluji a nedokážu se toho vzdát, je horká čokoláda. Proto když jsem objevila tuto výzvu s horkými boby, nemohla jsem jen tak nečině přihlížet a okamžitě jsem se do ní přihlásila. Měla jsem štěstí, že jsem byla vybraná a díky tomu vám nyní mohu popsat, co vůbec horké boby jsou a jak se mi tedy zamlouvali.


Spolu s horkými boby mi přišel i prospekt, ve kterém jsem se dověděla, o co se vůbec jedná, odkud tyto horké boby jsou, co obsahuje směs a hlavně v čem jsou pro naše tělo dobré a proč jim vlastně říkám "zdravé mlsání". O tyto nabyté vědomosti se s vámi podělím v následující řádcích. 

Pro pokračování ve čtení klikněte na:

neděle 4. března 2018

Spotřebovanci 1.0


Ahojte,
přicházím na blog s "novým" formátem článků. Pro mne novým. Tyto články mne u jiných blogerek baví, proto jsem se rozhodla, že jednou za čas také svým málem přispěji. Dlouho jsem přemýšlela, jak tento formát nazvu, nechtěla jsem totiž nic, co mají všichni. Třeba jako názvy spotřebováno. Tak mám spotřebovance, haha. Né, konec srandy. Na nic výstižnějšího jsem bohužel nepřišla. Pak jsem i přemýšlela jak to pojmout originálně a chtěla jsem produkty řadit od nejlepších po nejhorší, pak mi ale došlo, že bych tu tímto způsobem porovnávala řasenku se šamponem na vlasy a to je kravina. Tak to vezmeme naprosto klasicky! 


Jako první tu mám tři masky na obličej a všech se vlastně zbavuji ze stejného důvodu, kterým ale není to, že bych je vypotřebovala. Všechny masky mi tu leží už pekelně dlouho a jsou dokonce prošlé. O prostřední bublající masce jste mohli číst zde. Používala jsem ji hodně ráda a často až do té doby, než jsem dostala Pure clay detox mask od L'oréalu, kterou jsem si prostě oblíbila více. Od té doby mi tu tato jen leží a myslím, že nastal správný čas se s ní rozloučit. Masky of Freemana byly jednu dobu hodně populární a i já jsem si chtěla najít tu svou. To se mi ale bohužel nepovedlo. Ze zelené mne pálila pleť, takže jsem ji nikdy nevydržela mít na sobě požadovanou dobu. A ani jsem nechtěla. Ta černá už byla lepší, ale stejně mi nepřišlo, že by mi s pletí něco dělala. Obě mi tu stály vystavené až prošly.

Pro pokračování ve čtení klikněte na:

středa 28. února 2018

Můj únor 2018 - vylezla jsem na Sněžku! a prázdniny - korektura


Ahojte,
pokaždé, když píšu tento článek, nechápu, jak ty měsíce rychle plynou. U února je tento můj pocit ještě umocněn tím, že je reálně kratší a také uběhl asi tak dvojnásobně rychle, než když chodím do školy a nebo do práce. Z minulého deníčku už víte, že jsem zkouškové dokončila už na konci ledna a škola mi začínala až třetí týden v únoru a tak jsem si dovolila dva týdny prázdnin bez práce. A jak jsem tedy tento měsíc prožila?


Na prázdniny jsem měla jasný a jednoduchý plán - začít se nudit. Hlavně se začít nudit, abych se začala těšit do školy. Trochu jsem doufala, že se mi to i povede, ale bylo to docela naivní. Skoro celý první týden jsem řešila věci do práce a i jsem tam dvakrát byla, i když jsem to v plánu neměla. Doufala jsem tedy, že se začnu nudit druhý týden, ale to také nevyšlo. Prázdniny jsem tedy zakončila tím, že jsem chtěla ještě třetí týden volna a ne jít do školy. Plán nevyšel a já se do Prahy vracela neznuděná.

Pro pokračování ve čtení klikněte na:

sobota 24. února 2018

Mé oblíbené instagramové účty | zima 2018


Ahojte,
poslední dobou mne Instagram baví víc a víc. A to jsem ještě před rokem byla přesvědčená, že už mne prostě nemůže bavit víc. Může. Jelikož tam trávím hodně svého času, rozhodla jsem se se s vámi podělit o mé oblíbence právě na Instagramu. Snažila jsem se pro vás vybrat takové profily, které nejsou tak známé. Jasný, mohla bych vám tu "představit" všechny známé blogerky, ale přijde mi to zbytečné. Podívala jsem se tedy do seznamu lidí, které sleduji a snažila jsem se pro vás vybrat ty, o kterých si myslím, že ne všichni je znáte, ale stojí za sledování. A jestli ještě nesledujete mne, můžete zde.

Ještě bych se s vámi chtěla podělit o jednu věc, než začnu. Poslední dobou mám s Instagramem neshody. Instagram nezobrazuje moje fotky pod hashtagy, které napíši. Nevíte někdo, čím to je? Je to zase nějaký nový algoritmus, který nezobrazuje fotky firemních profilů? Profil mám právě firemní a tudíž i veřejný. Tak a myslím, že už nám nebrání nic v tom začít.


Kačku jsem začala sledovat díky jejímu blogu Instantní krása, který pravidelně čtu. Kačka miluje kosmetiku, jídlo a módu. Má snad úplně stejný vkus na nábytek jako já, proto si užívám její příspěvky právě z jejího bytu, který sdílí se svým přítelem. Baví mne i její instastories, přijde mi vtipná a snad u většiny jejích příspěvků se směji. 


Jo, tady jsem možná nevybrala někoho, kdo by byl ne moc známý. Veroniku znají snad všichni právě kvůli jejímu vztahu s Jardou Jágrem. Přesto ji tady zmíním, jelikož to není primárně blogerka, o které by mluvil celý tento svět. Veronika má krásné fotky a také mne baví, jak se v instastories pouští do českých médií, když o ní něco samozřejmě nepravdivého napíší. 

Pro pokračování ve čtení klikněte na:

středa 21. února 2018

Líčení - kočičí oči


Ahojte,
už jsem se vám zmiňovala, že jsem královnou prokrastinace, když se mám učit? Jestli sledujete můj Instagram, tak je vám to naprosto jasné, jestli ne, tak teď už to víte. Tentokrát jsem si vymyslela, že zkusím líčení, které jsem viděla na Pinterestu. (Ano, nejhorší chyba, kterou jsem během zkouškového udělala, byla ta, že jsem si stáhla Pinterest) Líčení jsem následně zkusila a takto to dopadlo.


Pro pokračování ve čtení klikněte na:

neděle 18. února 2018

Co mi dalo studium na gymnáziu?


Ahojte,
co jsem nastoupila na vysokou, často jsem přemýšlela, co mi ten gympl vlastně dal. Přece jen k oboru, který studuji, je mnohem lepší stavební průmyslovka. Jak ve škole tak pak hlavně v praxi. S gymplem tam mám velikou nevýhodu. Dostala jsem se i k tomu, že jsem si nadávala, proč jsem na průmyslovku nešla hned po základce, když jsem ji měla mnohem blíž k domovu než gympl.


Pak mi ale došlo, že hlavní důvod, proč jsem šla na gympl bylo to, že jsem vlastně vůbec nevěděla, co chci po základce dělat. Vždy jsem tíhla ke kadeřnici. Říkali mi ale, že s mými známkami je hovadina jít na učňák. Pak jsem chtěla být kriminalista, protože jsem milovala všechny možný kriminálky. To mne ale také do deváté třídy přešlo a když se mne pak ptali, kam chci jít, vždy jsem říkala, já nevím, půjdu na gympl, rozhodnu se během gymplu. Tam jsem ale také do poslední chvíle netušila, co chci dělat. Někdy ve třeťáku mi došlo, že to vlastně budu směřovat na nějaký technický obor. Pro samotnou stavebku jsem se ale rozhodla až někdy během posledního měsíce, kdy byl čas podat přihlášku na vysokou. Ani jsem si tím oborem nebyla tak jistá, jen jsem nenašla nic, co by mne zaujalo víc. Teď už vím, že bych zvážila i jiné obory, to ale teď odbočuji někam, kam jsem se vůbec dostat nechtěla. 

Pro pokračování ve čtení klikněte na:

středa 14. února 2018

Čajové sáčky


Ahojte,
v posledním půlroce jsem se naprosto zamilovala do čajů. Ať už ovocných, černých a nebo mých snad nejoblíbenějších zelených. K Vánocům jsem proto dostala dva sypané zelené čaje s příchutěmi a když jsem pak procházela seznam věcí ke spolupráci s postovnezdarma.cz, padly mi do očí právě tyto sáčky na sypaný čaj a nebo na váš domácí čaj. Byla jsem proto zvědavá, v čem se příprava čaje bude lišit.


Do teď jsem na přípravu svého oblíbeného zeleného sypaného čaje používala takové to kovové otvírací sítko, vidíte na fotografii, ale vždy mi na tom vadilo, že přes něj prostě ty nejmenší částečky protékají do čaje a přece jenom nebylo úplně příjemné je pít. V poslední době jsem už zbyteček čaje vylévala i s malými částečkami a to byl právě ten důvod, proč jsem se rozhodla zkusit tyto sáčky. Sáčky přece jen nemají takto velké dírky, kterými by kousky čaje mohly protékat. Měla jsem pravdu, do samotné tekutiny se mi nedostal ani jeden kousek samotného čaje a svůj čaj si tedy mohu vychutnat až do konce.

Pro pokračování ve čtení klikněte na:

neděle 11. února 2018

Recenze - Chocolate Bon Bons - Too Faced


Ahojte,
když jsem si kupovala Sweet Peach paletku od Too Faced, myslela jsem si, že si s ní vystačím až do doby, kdy mi dojde. Vystačila bych si s ní. Ale prostě jsem okusila to, jaké tyto paletky jsou a začala jsem chtít další. Nějakou s více studenými odstíny. Výběr jasně padl na Chocolate Bon Bons, protože prostě měla všechny odstíny, které mám ráda. Od studených hnědých odstínů až po ty růžové, bez kterých také nemůžu být. 


Pro paletku jsem si byla nadvakrát. Jednou mne zklamal informační systém Sephory. Tvrdil mi, že paletka na prodejně je, no nebyla. Musela jsem si na ni počkat, než pojedu znovu do Prahy. A toho čekání rozhodně nelituji. Paletku jsem koupila v papírové krabičce. Součástí balení byl i návod na tři líčení, nikdy jsem je ale nezkusila. Vymýšlím si ráda svoje. Balení samotné paletky je plechové a tudíž i hodně bytelné. Má v sobě zrcátko, před kterým se v pohodě dá nalíčit. Naprosto mne dostali tvary stínů, ty srdíčka jsou fakt dokonalé. 
Pro pokračování ve čtení klikněte na:

středa 7. února 2018

Věci, kterými zabíjíme své blogy


Ahojte,
jsem člověkem, který rád čte blogy a rád objevuje nové. Během brouzdání po internetu a hledání nových blogů ale občas narazím i na takové, které mne něčím odrazují a já je hned zavírám. Nedávno jsem se zamyslela nad tím, co vlastně tyto věci jsou a o tom bude dnešní článek. Doufám, že se v následující odstavcích nepoznáte. 


Absence odstavců
Nevadí mi číst delší články, do některých se ponořím a ani neregistruji, že už je vlastně čtu docela dlouho. Co mi ale vadí hodně je to, když dlouhé články nemají odstavce. Kdo by se dokázal orientovat v několika desítek řádků dlouhého textu a neztratil pozornost, když by text nebyl logicky rozdělen do odstavců? Když na nějaký takovýto článek narazím, okamžitě blog vypínám, protože nechci ztrácet čas snahou o orientaci v neuspořádaném textu. V naprosté většině z článku stejně nic nemám, protože se stále snažím jen se neztratit.

Nečitelné písmo 
Další věcí, která mne dokonale dokáže odradit od čtení článku, je nečitelné písmo. Nedávno jsem narazila na blog, jehož černé úzké písmo se natolik vpíjelo do bílého pozadí, že jsem nedokázala dočíst ani jednu větu. Jo, písmo sice vypadalo krásně, ale číst se nedalo. Příliš malá písmenka vašemu blogu také spíš uškodí, než aby pomohla.

Nadpis článku v angličtině
Toto je taky další z věcí, které úplně nerozumím. Nepřijde mi moc logické dávat článku anglický název a pak ho celý napsat v češtině. Chápu, že na angličtinu může kliknout víc lidí, ale přijde mi to takové zbytečné. Stejně když ti lidé přijdou, tak také odejdou hned po tom, co zjistí, že danému článku absolutně nerozumí. Tento "prohřešek" ale neznamená, že blog okamžitě přestanu číst a nebo že si daný článek nepřečtu, to ne, ale už to nedělá tak dobrý pojem. Vždy se raduji, že mám to štěstí, že článku vůbec rozumím, když je název jiným jazykem.

Font, který nepodporuje diakritiku
Ano i já chci mít hezké písmo v nadpisech a tak. Ale radši budu mít trochu normálnější písmo než to, které nepodporuje diakritiku. V těchto případech není snad rušivější element než "č" psané fontem Times New Roman mezi úhlednými psacími písmeny. Tato věc mi taky velmi kazí pohled na celý blog. Sama s tím občas bojuji. Vyhlídnu si nádherné písmo, které bych zrovna chtěla a když zjistím, že nepodporuje diakritiku, jsem celkem naštvaná. Ale nikdy ho tam nenechávám.

Přeplácaný blog 
Další věcí, která mne odrazuje od čtení blogu je to, když má blog dvě postranní menu. Ty jsou ještě k tomu obě dvě přeplácané všemi možnými nesmysly. Tato věc mi také kazí pohled na blog a přitom mi přijde, že v těchto postranních menu stejně nejsou věci, které na blogu musíte mít. Většinou jsou to nějaké nepotřebné funkce. Myslím, že blog může hodně dobře fungovat i s jedním menu a navíc ani nevypadá tak, že je v něm prostě něco navíc.

Nepříjemný, agresivní design
Každý blog je hodně i o designu, i když bychom byli radši, aby nebyl. Dělá to totiž z blogerky grafičku. Podle mne by design neměl být v tmavých barvách a neměl by obsahovat víc jak tři barvy. Musí být prostě příjemný na pohled. Žádné barvy, které se k sobě vůbec nehodí. Myslím, že v této době už ani nemusím zmiňovat obrázky za textem. To už snad nikdo nedělá. Když je mi prostě design nepříjemný na oči, blog vypínám.

Články bez fotek
Tyto články se mi bohužel také nečtou nejlépe. Je vždy lepší, když k článku přiložíte fotku, která dokresluje to, co chcete v článku říci a nebo fotku něčeho, o čem v článku píšete. S tímhle se mnou také určitě bude plno z vás souhlasit. Články bez fotek rozhodně trochu odrazují od čtení. Jen si dávejte pozor na autorská práva, když budete do článku vkládat fotku, která není vaše. Někde jsem se dočetla, že existuje i stránka, na které jsou fotky, které můžete bez postihu použít. Přímo ji ale neznám.

Tak to by bylo na toto téma vše. Souhlasíte se mnou v něčem? Co vždy přiměje vás, abyste daný blog zavřeli?

Na viděnou u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde
V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥

sobota 3. února 2018

Můj leden 2018 - nakonec jeden úspěch za druhým, nový život starému oblečení


Ahojte,
leden byl tady na blogu takový chladný. Neměla jsem totiž na blog tolik času, kolik bych chtěla a tak jsem s vámi ani moc nekomunikovala v komentářích. Spíše tedy vůbec, co si tak vzpomínám. Důvod byl jednoduchý - zkouškové. Proto budu i v tomto článku docela stručná, protože jsem kromě učení téměř nic jiného nedělala. No, sice budu stručná, ale pozitivní. Tak jdeme na to!


Celý leden jsem ve zkratce strávila nad učením a zkouškami. Sice jsem neměla čas na něco jiného a byla jsem z toho docela otrávená, to se přiznám, ale nakonec to své ovoce přineslo. Všechny zkoušky jsem nakonec udělala napoprvé a dokonce jsem si pro sebe ukradla i necelé 3 týdny prázdnin, které mi právě probíhají a já si je neskutečně užívám. Musím i říct, že jsem toto zkouškové měla fakt štěstí, ale nebudu vás tu nudit popisováním každé jedné zkoušky, stejně se v tom většina z vás absolutně nevyzná. Jen vám řeknu, že se mi povedlo nasbírat abecedu známek a to A, B, C, D, E. Přišlo mi to docela i vtipné.


No a jestli sledujete můj Instagram, tak víte, že jsem královna prokrastinace a tak jsem se dala do přešívání starých kalhot. V poslední době se mi líbil tento trend v podobě našitých perliček, ale docela mne odrazovaly ceny těchto kousků oblečení v obchodech a tak jsem vzala své staré kalhoty a perličky, které mi zbyly z mých vánočních DIY. Výsledkem jsou tyto kalhoty, které si neskutečně užívám. Celkově mne toto dovedlo k myšlence, že bych použitelné staré oblečení neměla vyhazovat jen proto, že se mi už nelíbí. Měla bych ho změnit a předělat ho tak, aby se mi líbilo. Doufám, že obdobnou radost budu mít i z dalšího předělaného kousku z mého šatníku.

Tak toto by bylo ode mne pro dnes vše. Uvidíme se zase ve středu! :)

Jaký byl váš leden? Co zkoušky? Předěláváte si staré vyřazené oblečení?


PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)

PPS: Jestli se vám u mne líbí, nezapomeňte mne sledovat v pravém menu pod "pravidelní čtenáři", ať vám nic neunikne. 

Mějte se krásně,
Vaše





středa 31. ledna 2018

Dokonalé, líné ráno


Ahojte,
dnes pro vás spontánně píšu své zasnění o tom, jak prožívám rána, při kterých mám dost času. Miluju totiž pomalé líné rána. Dnes jsem právě jedno takové prožila a po něm jsem si i trochu zasnila a popsala jsem ve chvilce, jak mé dokonalé ráno vypadá.

Rozespale otevírám oči. Okamžitě mne do nich uhodí prudké světlo, které se odráží od zasněžené sousední chalupy a okny putuje přímo až ke mne. Zavřu znovu oči a snažím se je před světlem uchránit. Mám takové myšlenky, že se ještě pokusím usnout, ty si ale později zakazuji s přesvědčením, že čím dřív vstanu, tím více budu mít na celý den času. Rozhodnu se nakonec, že se znovu pokusím otevřít oči. Tentokrát na to ale jdu pomaleji, otevírám je pouze trochu a nechávám je, aby si zvykly na všudepřítomné světlo. Když je otevřu, kouknu se z okna na nebe. Už zase sněží. Všechno je bílé.


Pohnu s sebou. Nahmatám mobil, přesně tak, jak to dělám každé ráno. Zjistím, že je chvíli po osmé. Mobil odemykám a spouštím Instagram. Ano, mám tento blbý zvyk, že hned po otevření očí beru do rukou mobil. Projedu celý Instagram, pak kouknu i na Facebook a na maily. Jako poslední zkontroluji blog, jak se mu přes noc vedlo. 


Mobil odložím a vezmu si do rukou knihu, která byla na nočním stolku hned pod mobilem. Otevřu ji na stránce, kterou mám založenou slevovým poukazem a chvíli si čtu. Já úplně miluji tyhle líná rána, kdy nemusím hned po otevření očí opustit postel a kdy se v ní můžu ještě tak hodinku válet. Čtu a vžívám se do děje. Prožívám každé slovo hlavní hrdinky. V tom mne ale začnou rušit divné zvuky. po chvilce přemýšlení mi dojde, že ty zvuky jsou vlastně z mého břicha. Mám hlad.

Pustím nohy na svůj chlupatý koberec, nahmatám své bačkory a převleču se. Opustím svůj pokoj a jdu rovnou do kuchyně. Vyndám si mouku, vejce, mléko, cukr a trochu kypřícího prášku a začnu dělat těsto na vafle přesně tak, jak už jsem ho dělala snad milionkrát před tím. Miluji vafle. Rozpálím vaflovač a vlévám do něj těsto a čekám, až budou vafle hotové. Mezitím si uvařím svůj milovaný zelený čaj. Miluju zelený čaj. Dodělám vafle, namažu si některé marmeládou a některé sním samotné. Ano, jím ráda vafle samotné. 


Po snídani se odeberu do koupelny, kde si vyčistím zuby a pleť. Pleť rovnou namažu Havlíkovo přírodním zázrakem. To, že jsem měla čas mít toto dokonalé ráno znamená totiž to, že je víkend a nebo den, kdy nikam nemusím jít, takže rovnou dopřávám své pleti tolik potřebnou hydrataci. A tímto krokem je můj nový den odstartován. 

Do článku jsem přidala fotky, které jsem pořizovala během prokrastinace od učení. Jak si užíváte vy své dokonalé ráno, když máte hodně času?

PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)

PPS: Jestli se vám u mne líbí, nezapomeňte mne sledovat v pravém menu pod "pravidelní čtenáři", ať vám nic neunikne. 

Mějte se krásně,
Vaše




sobota 27. ledna 2018

Testuji levné pleťové masky z Aliexpressu


Ahojte,
někdy v listopadu mne napadl takový skvělý nápad. Chtěla jsem zkusit všechny možné plátýnkové masky z Aliexpressu. Já nemám nijak citlivou a ani alergickou pleť a s takovýmito výrobky jsem už měla zkušenosti z dřívějška a tak jsem se ničeho nebála a rozhodla jsem se, že do toho půjdu. Objednala jsem si 4 masky na pleť a jednu speciální pod oči a během jejich zkoušení jsem rovnou psala tento článek. Co na ně říkám? Jsou jejich schopnosti fakt tak nízké jako jejich cena? Pojďme se na to podívat.


Medová maska - Bio Aqua
Jedná se o plátýnkovou masku. Když jsem ji otevřela, skoro jsem se až nestačila divit, kolik té náplně tam bylo. Až moc bych řekla. Masku jsem vyndala, chvíli se ji snažila rozlepit, jak byla nacucaná a dala si ji na obličej. Tyto asijské masky jsou pro můj malý obličej o mnoho lepší, než ty, které seženete tady v Česku. Ty mi totiž nikdy nesedí, jsou na mne moc velké. Tato medová mi sedla, jako kdyby byla dělaná přesně na můj obličej a hezky na něm držela. Po nějakém čase jsem masku sundala, nikdy moc nedodržuji časy, které máte mít masky na obličeji. Zbytek jsem vmasírovala do pleti, která byla fakt hodně vyživená. Po masce jsem neměla nijak začervenalou a nebo podrážděnou pleť. Své sliby rozhodně splnila, takže se nebojím vám ji doporučit. Stála 16 korun.


Pro pokračování ve čtení klikněte na:

středa 24. ledna 2018

Na slovíčko s eL: prezidentské volby 2018


Ahojte,
nejde si nevšimnout aktuálního dění a určitě víte, že bude tento víkend 2. kolo prezidentských voleb. No, nevím, jestli jsem ten správný člověk, který by tady měl toto téma rozebírat, ale přeci jen bych k tomu chtěla něco říct. Když budu upřímná, o politiku se zajímám jen tak 14 dní před každými volbami. Samozřejmě nějaké zprávy vždy pochytím i na Twitteru, ale účelově politiku nevyhledávám. Nerozumím jí, ale snažím se porozumět alespoň některým souvislostem.

Kdysi bylo mezi námi mladými hrozně moderní se nezajímat o politiku a vůbec ji nesledovat. Nevím sice, jak dlouho to je, ale nebude to zas tak dlouho, co jsem naprosto hrdě prohlašovala, že mne politika absolutně nezajímá a ještě jsem za to byla pyšná. Absolutně tento svůj postoj teď nechápu. Jo, už jsem přiznala, že politice nerozumím, ale už na to aspoň nejsem tolik pyšná jako dřív. Teď se snažím s tím i něco dělat tedy alespoň v době voleb. 


Schválně, kolik z vás si také ve svém okolí všimlo, že dříve bylo hrozně moderní ignorovat politiku? Toho, že teď je zase moderní politiku neignorovat si museli všimnout snad všichni. Nevím, co se najednou tak změnilo, ale je to změna k lepšímu. Jednoho dne bude muset do politiky zasednout naše generace a vést stát. Stejně jako jednou bude prezidentem někdo z našich vrstevníků. To bude ale až za dlouho. 

Neříkám, že bychom se teď všichni měli stát politology, naprosto chápu, že vás politika nebaví. Mě to taky přijde jako groteska dost často. Kolem voleb sleduji politické pořady a občas se nestačím divit, co na sebe ti lidé vzájemně řeknou, jen aby jeden druhého pošpinili a znemožnili mu úspěch. (Musím podotknout, že tyto řádky jsem psala ještě před debatou na Primě, kde se pan prezident doslova vyžíval ve shazování svého soupeře.) Všímala jsem si toho hlavně při prezidentské debatě k prvnímu kolu voleb. Kandidáti si směli pokládat vzájemně otázky, jeden se druhého na něco zeptal, druhý odpověděl a ten první jen řekl: "No, takže jsem se zase nedověděl odpověď na svou otázku, nevadí, tak jdeme dál." Pánové, sice jsem politicky nedotčená, ale tipuji, že kydáním špíny na sebe se politika nedělá. Já vím, je to ale oblíbený způsob vedení politiky u nás. Třeba takové Čapí hnízdo, ale o tom dnes mluvit nechci. 

A co nám páni slibují, když je zvolíme?
Miloš Zeman 
Miloš Zeman hned od začátku prohlašoval, že nebude mít volební program a nepůjde do debat, že lidi mají posoudit jeho prezidentství podle uběhlých pěti let. No záměr s debatami přehodnotil a do debat na druhé kolo už půjde a jeho volební program jsem stále nenašla. Máme tedy posoudit z jeho působení na hradě do teď.
Jiří Drahoš
Jiří Drahoš chce prosazovat demokracii, pomáhat lidem, kteří se o sebe nemohou postarat sami, modernizovat stát třeba elektronickými volbami. Chce připravenou a aktivní armádu, investovat do vzdělání a budoucnosti českých občanů. Chce diskutovat o příjetí eura, tvrdí ale, že i kdyby ho on sebevíc chtěl a občané byli proti, že do toho nepůjde. Jeho volební program si můžete najít zde, chcete-li si ho přesněji projít. Vypsala jsem zde jen několik bodů. 

Nebudu vám říkat, koho máte volit. To je na vás, respektuji volbu každého z vás. Nebudu vám ani říkat, že musíte jít všichni volit. Na to taky nejsem ten správný člověk. Řeknu vám jen toto: Dobře si rozmyslete, jestli půjdete volit a nebo ne. Jednou tu totiž nebude ta generace, která je zvyklá chodit k volbám, protože to měla v minulém režimu povinně. Jednou všechna tato rozhodnutí budou na nás, na generaci, která vyrůstala v nezájmu o politiku. A jaká pak bude volebním účast, když už teď je tak nízká? 

Přeji vám šťastnou volbu, ať už jestli vůbec půjdete k volbám a nebo výběr toho lepšího kandidáta.
Půjdete volit? 


PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)

PPS: Jestli se vám u mne líbí, nezapomeňte mne sledovat v pravém menu pod "pravidelní čtenáři", ať vám nic neunikne. 

Mějte se krásně,
Vaše




sobota 20. ledna 2018

Wishlist zima 2018 + co se mi splnilo z mého vánočního wishlistu?


Ahojte,
ráda se hrabu ve věcech, které bych mohla mít. Ráda sním, jak je mám. A ještě radši pozoruji, jak si své přání plním, jak se má přání plní a jak to s vysněnými věcmi nakonec dopadne. Proto jsem si na dnes připravila další wishlist a ohlédnutí za minulým wishlistem. Co se mi splnilo a co ne? Ráda bych tímto stylem totiž začala psát všechny wishlisty. Wishlistů je totiž plno, ale článků o tom, co z nich si blogerky doopravdy splnily, těch už je méně. Tímto článkem si tedy dávám pravidlo, že když budu psát nový wishlist, vždy v něm musí být ohlédnutí za tím starým. Co na to říkáte? Tak jdeme rovnou na to!


1) Lipstories od Sephory - Tyto rtěnky mne oslovily. Nejvíce tedy ta s mopsíkem, ale po chvíli přemlouvání sebe samy mi došlo, že černou rtěnku nosit fakt nebudu a tím pádem, že ji ani nepotřebuji. I když je na obalu mopsík. Vyhlídla jsem si proto tyto čtyry a jednu z nich bych si ráda pořídila. Mým největším favoritem je ta poslední, protože vypadá jako rtěnka "moje rty ale lepší" a přesně něco takového bych si i přála na každodenní nošení. Hledala jsem jen mezi krémovým finišem, protože na každodenní nošení nechci nic, co by vysušovalo rty. Navíc se mi tyto matný rtěnky v tyčince na mých rtech vůbec nelíbí.

2) Zajímavá kabelka - Momentálně bojuji s tím, jestli si mám koupit tuto z obchodu Stradivarius. Líbí se mi, je krásná, ale když jsem ji byla obhlédnout naposledy, zbyly už jen kousky, které měly dost vytahané nitě a nevypadalo to moc dobře. Nechtěla jsem si něco takového kupovat, i když byla ve slevě. Jak víte, razím heslo, že v jednoduchosti je krása. Občas ale i já dostanu chuť svůj outfit trochu vyšperkovat a jelikož se můj šatník skládá ze samých jednoduchých věcí, ráda bych si pořídila nějakou takovouto zajímavou kabelku.

3) Střední Yankee Candle - Ani nebudu počítat, po kolikáté mám tuto svíčku ve svém wishlistu. Pořád ale hledám svou nejoblíbenější vůni a až ji najdu, ráda bych si pořídila i nějakou ve skle. Prozatím ale zůstávám u votivek. Nedávno jsem se sice dostala na Chodov do obchodu s těmito svíčkami, ale jako naschvál jsem měla rýmu, takže jsem nic necítila. Škoda, byla to skvělá příležitost si tu svou nej vůni najít!

4) Alverde denní krém z bio divoké růže - O této kosmetické značce vím už dlouho, nikdy jsem ale od nich nic pořádně neměla. V jedné giveaway jsem ale vyhrála miniaturku denního krému z bio divoké růže pro suchou pleť a musím říct, že tento krém plní vše, co od denního krému potřebuji a navíc značka Alverde je přírodní kosmetika. A k tomu všemu je dokonce i za skvělou cenu. Až mi dojde ten, který teď používám, pro tento od Alverde si s nadšením poběžím.

5) Oxalis čaje - Dva tyto sypané čaje jsem dostala k Vánocům. Oba dva jsou zelené s příchutí a oba dva mi chutnají. Ráda bych si proto vybrala nějaké další, klidně i jen ovocné. Poslední dobou se ze mne totiž stal totální milovník čaje. O tom jsem ale už vlastně psala na svém Instagramu, tak jestli mne ještě nesledujete, můžete zde.

6) Mikina a nebo tričko do Pink - Poslední dobou jsem si začala pořizovat samé halenky, košile a světříky a tento styl úplně miluji, ale i já občas mám chuť neřešit, co si beru na sebe a natáhnout na sebe něco pohodlného. Proto bych byla šťastná za mikinu od Pink, protože se mi hrozně líbí, jak některé jejich mikiny vypadají. A byla bych šťastná i za tričko a abych řekla pravdu, ještě jsem se nerozhodla, co by se mi líbilo více. Ale na ty líné dny bych za nějaký takovýto kousek byla šťastná. Co si ale budeme povídat, není to nejlevnější záležitost, takže si to asi jen tak nesplním. 

Pro zjištění, co jsem si pořídila z vánočního wishlistu klikněte na:

středa 17. ledna 2018

Nevěřte povídačkám a nevzdávejte se!


Ahojte,
je půl deváté ve středu a realita je taková, že stále nemám napsaný článek na dnes. Vlastně ho teď ze sebe potím a nebojte, nebude to kosmetická recenze. V tomto článku jsem se vám totiž svěřovala, že když nevím co psát, píši kosmetickou recenzi. Dnes jsem vám chtěla říct o tom, jak probíhá mé zkouškové a v návaznosti na to vám předat poselství. Hlavně proto jsem vám chtěla napsat. A abych se přiznala, spontánnější článek tu už dlouho nebyl. Tak jdeme na to!


Mám za sebou tři zkoušky. Všechny tedy úspěšně. Kdysi jsem vám ale vyprávěla (přesněji zde ), že mám předmět, který je pro všechny hrozně těžký. Je na něj učitel, který nemá čas na studenty a má asi tak tři sta padesát devět jiných různých aktivit. Proto se u něj nestíhají konzultace, nestíhají zápočty a tudíž také není tak jednoduché se k té zkoušce dostat. A ta zkouška je pak další peklo. A tento jediný předmět vám prodlouží studium o rok. 

Když jsem se o tomto kdysi v říjnu psala, říkali jste mi, že to zvládnu a že to nebude zas tak hrozný. Jo, zvládla jsem to a tu zkoušky před pár hodinami udělala, ale zas tak hrozný to bylo. Boje o konzultace fakt byly boje. Vždycky vypsal konzultace a do pěti minut byly všechny plné. Vypisoval je jedině přes internet. To znamenalo, že jsem byla celý pátek a víkend nalepená na mobilu, protože je tam přidával nějak v tuto dobu. Když jsem se k němu dostala, akorát mne poslal ten úkol opravit a musela jsem si znovu rezervovat místo na konzultaci opravy a tím jsem ztrácela čas na konzultování jiných úkolů. Zápočet jsem ale získala v docela rekordním čase a zkoušku udělala taky v rekordu.

Teď tady neučiním žádný velký objev, ale stejně jsem to chtěla napsat. Uchovat si tyto myšlenky, abych si měla čím dodávat motivaci až mne budou čekat státnice. A možná předat motivaci i vám. Na začátku semestru se mi zdálo nemožné toto splnit. Byla jsem z toho vystresovaná a to jsem ještě ani nevěděla pořádně, do čeho jdu. Jen jsem něco slyšela. Jedna babka povídala. Kvůli těmto "pohádkám" jsem se dokonce smířila s tím, že budu prodlužovat. Už sem to i řekla doma, ať se s tím rodiče smíří. A pak jsem vplula do semestru. Samotné úkoly těžké nebyly, těžké bylo dostat se k jejich konzultaci. Nebylo to ale nemožné, jen do toho musel člověk vložit hodně velké úsilí. To úsilí ale nakonec neslo výsledky. Na zkoušku také bylo potřeba velkého úsilí, ale dalo se to zvládnout.

Nevěřte proto tomu, co říkají lidé. Nejvíce jsou totiž slyšet ti nejméně spokojení. Pak přijmete jejich názory jako všeobecné dogmata a budete se zbytečně stresovat. Vyzkoušejte si všechno sami, protože jen tímto získáte ten názor, který je vám nejblíže. Nevzdávejte se bez toho, aniž byste se o něco pokusili. Akorát totiž přijdete o cenné zkušenosti. Bojujte za to, abyste se ke svému cíli dopracovali. A vždy pamatujte, že nic není nemožné, jestliže do toho dáváte všechno ze sebe. A jestliže to nevyjde ani po tom, co jste do toho dali vše, alespoň si nemusíte nic vyčítat. Vy jste do toho dali maximum.

Já se z tohoto poučím a nebudu těmto povídačkám věřit. Tedy alespoň do těch již zmiňovaných státnic. Protože až ty přijdou, tak budu tak vystresovaná, že budu věřit každé kravině. To je ale na jiný příběh... 



PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)

PPS: Jestli se vám u mne líbí, nezapomeňte mne sledovat v pravém menu pod "pravidelní čtenáři", ať vám nic neunikne. 

Mějte se krásně,
Vaše