Ahojte,

doufám, že mi odpustíte, když začnu trochu nevánočně. Mám za sebou těžký týden. Minulý pátek jsem dělala první zkoušku tohoto semestru a tento pátek, další zkoušku a zápočet. Minulý víkend jsem odpočívala, ale článek jsem připravit stihla. Přes týden jsem se jen učila a neměla jsem čas a tento víkend jsem byla docela v jednom kole a opět jsem nestíhala napsat článek. Tentokrát už ale kvůli příjemným povinnostem. Teď už jsem ale u rodičů a začínám se dostávat do takového odpočinku. Uklidila jsem si pokoj a ještě se chystám vyrábět ozdoby  na stromeček, tak vám je pak ukáži!

Tak a teď k věci. Chtěla jsem vám jen popřát krásné a klidné Vánoce! Nemělo by cenu tu vypisovat nějaký bůhví jak dlouhý článek, je mi jasné, že teď nikdo moc nebude chtít tyto články číst. Užijte si tedy pořádně Štědrý den s těmi, které máte rádi a buďte šťastní a hlavně dělejte jen to, co chcete dělat. A co mi přijde nejdůležitější, pořádně si na ten Nový rok odpočiňte, jelikož je mi jasné, že ten odpočinek všichni tak trochu flákáme. Mějte se krásně!

Tyto fotky jsou z našeho improvizovaného stromečku, který jsme měli s přítelem, když jsme slavili Vánoce spolu. Ráno jsem si vzpomněla, že když už budeme slavit, bylo by fajn mít taky nějaký ten stromeček. A tak jsem improvizovala. Kupovat na kolej fakt stromeček nemělo moc cenu a tak jsem nám pořídila větvičky, ozdobičky jsem sehnala v Tigeru a světýlka jsem na koleji už měla. Improvizovaný stromeček jsem nakonec nechtěla opustit a těším se, až zítra ozdobím ten velký!

Ahojte,

ani nevím, kde mám začít. Mám toho tolik co říct, ale hlavně vám chci, jako každý rok, ukázat, jak jsem letos zabalila dárky. Nebude to ovšem tak velké jako minule, kdy jsem si vyráběla svůj balící papír. Ten klasický hnědý jsem potiskla tiskátkem z brambory. Na tento článek se můžete kouknout zde. 

Měla jsem jasný plán. Objednala jsem si krásné stužky z Aliexpressu a řekla jsem si, že už k nim seženu jen jednoduché jednobarevné balící papíry. Ty stužky jsem ale nakonec při balení neměla, jelikož jsem balila dárky v Praze. Celé balení dárků bylo tedy improvizované, neměla jsem ani žádné dekorace na ně, proto nejsou letos ani tolik promyšlené. 

Vybrala jsem si balící papír v CA. Ten bílý se zlatým mramorovým vzorem. Pak jsem ale nechtěla mít všechny dárky v jednom papíru a tak jsem nakonec běžela i pro druhý - zlatý. Šla jsem hledat do Tigeru nějaké stužky, nakonec jsem ale odešla s dvěma provázky. 

Jak to máte letos s vánoční atmosférou? Já ji sice pociťuji, ale nemám moc času ji prožívat. Ve škole je to blázinec. Dodělávala jsem projekt, který mi bral neskutečně moc času. A ještě na něm budu muset pracovat přes Vánoce. Včera jsem byla na první zkoušce v předtermínu. Ráda bych řekla, že jsem se na ni poctivě učila, ale dala jsem tomu tak půl den. Ale i tak jsem ji udělala na B, takže to vlastně ani lépe nešlo. (Vzhledem k mým matematickým schopnostem) Příští pátek mě čeká zkouška a zápočet. Celý týden asi budu ležet v učení a nebudu mít čas vychutnávat si vánoční atmosféru. Já se tak těším na Vánoce bez školy, to musí být úplně jiné! 

Letošní Vánoce jsou tady na blogu takové prázdné, co? Tento rok jsem ani nestihla napsat svůj wishlist. Už to ani dělat nebudu. Abych řekla pravdu, vůbec nevím, co bych na něj dávala. Jediná věc, kterou si přeji, je nemateriální. Dárků jsem ale nakoupila hodně, ty, které vidíte v tomto článku nejsou ani zdaleka všechny. Dost z nich jsem už darovala. Tentokrát jsem je měla i zabalené do konce listopadu a od té doby je mám vystavené a těším se, až podaruji své blízké. 

Jak letos balíte dárky vy? 

Ahojte,

listopadové střípky jsem vynechala a to hlavně kvůli tomu, že jsem chtěla vydat dva články o adventních kalendářích. Jeden o těch materiálních a druhý o virtuálních. A celkově toho mám teď hodně. Vysokoškoláci mi určitě rozumí. Už dlouho jsem ale naladěná na vánoční vlnu a tak střípky tento měsíc věnuji právě Vánocům. Otevřela jsem si svůj vánoční playlist, který mám na Spotify a už od půlky listopadu ho poslouchám a vybrala jsem ty své nejoblíbenější písně. 

Sia - Snowman

Začínám písničkou, kterou mám nejradši ze Siy vánočního alba. Tedy, poslouchám ho celé a líbí se mi, ale tato pro mě nemá konkurenci. Znáte toto album? 

Sia - Candy Cane Lane

Tato písnička je má druhá nejoblíbenější hned po Sněhulákovi. Je mnohem víc energická a dokáže skvěle naladit na Vánoce! Ale touto písničkou se Siy albem už končím, aby celé střípky nebyly jen z jednoho. To by byla škoda. Ale né, že bych to nezvládla!

Dean Martin - Let it Snow!

Na Vánoce mám ráda i nějaké ty starší a klasičtější písničky a mezi ně patří i tato, která taky umí dokonale naladit na Vánoce. 

Ewa Farna - Vánoce na míru

Toto je má česká vánoční srdcovka. Tato písnička se Ewě neskutečně povedla a já jsem schopná ji poslouchat i několikrát za den. 

Train - Shake up Christmas

Skupinu Train jsem měla jeden čas hodně ráda. Bylo to asi před 4-5 lety. Teď už ji teda neposlouchám vůbec, ale tato písnička mi zůstala. Má trochu jiné naladění, než všechny ostatní tady, ale líbí se mi pořád. 

Johny Machette a Teri Blitzen - Vánoční

Když tato písnička vyšla, myslela jsem si, že to bude propadák. Přece jenom "další zpívající youtuberka". Tahle mi ale přirostla k srdci neskutečně. Musím se přiznat, že když jsem ji slyšela letos v playlistu poprvé, vlastně jsem nevěděla, co mi to začalo hrát za písničku. Ale neskutečně se mi líbila. Když jsem se pak koukla, co to je zač, okamžitě jsem si vzpomněla. 

Coldplay - Christmas lights

I Coldplay mají svou vlastní vánoční písničku. Je taková trochu víc jako Coldplay než jako vánoční písničky, ale i přesto se mi neskutečně líbí.

Meghan Trainor - I'll be home

Teď tu budu mít dvě písničky, které si budou dost podobné. Nebyla jsem ale schopná si vybrat jednu z nich. Jako první vám ukážu tu od Meghan Trainor. Je o tom, že na Vánoce bude doma se svou láskou. Hrozně se mi líbí její hlas v této vánoční atmosféře!

Demi Lovato - I'll be home for Christmas

Druhá je od Demi Lovato, která stejně tak slibuje, že bude na Vánoce doma. A o tom Vánoce jsou, no ne?

Mariah Carey

Nepochybuji o tom, že by se tu našel někdo, kdo tuto píseň nezná. Jo, je hodně profláklá. Ale pořád je v ní nejvíc pravdy. Protože o Vánocích byste měli být s těmi, na kterých vám nejvíce záleží. 

Tak a to by byly mé oblíbené vánoční písničky. Na Štědrý den poslouchám i české koledy, ale ty jsem sem nezařazovala. Chtěli byste, abych udělala ještě jedny střípky o koledách?

Co posloucháte o Vánocích nejradši vy? 

Ahojte,

myslela jsem, že tento článek budu psát ve větším klidu. Je to sice klišoidní, ale tento měsíc opět tak rychle utekl, že mě až děsí, že už je zase čas na tento článek. Chtěla jsem mít do konce listopadu nakoupené všechny dárky no a poprvé jsem to nestihla. (EDIT: Stihla, ve škole nám někdo nahlásil bombu a tak jsem tam nemohla být, tak jsem jela nakupovat dárky.) Jsem celá roztěkaná, lítám od jedné věci k druhé. A nejradši bych se uložila k zimnímu spánku a trochu si odpočinula, ale ani to bohužel nestíhám. Tak se teď aspoň trochu zpomalím a ohlédnu se zpět za tímto měsícem. 

Pamatujete si, jak jsem byla někdy před rokem schopná napsat článek o tom, jak chodím po Praze? Schválně vám ho najdu a hodím sem. A u mě se nic nezměnilo. Stále to miluji a jakmile mám nějakou volnou chvilku, nazuji pohodlné boty a vyrazím. Pořád je to pro mě super relax. Teď mívám náročné úterý a středu ve škole. Tato fotka je z jedné mé středeční procházky po Praze, na kterou jsem byla líná. Ale vykopala jsem se a s podcastem v uších jsem si ji stejně užila. 

Různé náhody mě dovedly na koncert Voxela. Ještě hodinu a půl před koncertem jsem seděla na koleji a dávala jsem si do vlasů masku, když mi napsaly kamarádky ze školy, jestli s nimi nepůjdu. Já sice měla tu masku ve vlasech, ale neměla jsem vlastně nic důležitějšího na práci a tak jsem souhlasila. Vlasy jsem zamotala do drdolu, protože bych je už nestihla umýt a vyrazila jsem. Tyhle hr akce mám ráda, proto jsem souhlasila dost rychle a nakonec mě to nezklamalo. Voxela sice nějak hodně neposlouchám, ale koncert mě bavil i když jsem vlastně znala jen dvě písničky, které tam hrál. 

A už se dostáváme k víkendu, kdy se slavila svoboda. V sobotu jsem běžela svůj první závod, o kterém jsem vám psala už zde a tak to tady už jen přejdu, jelikož už bylo řečené vše. Hned ze závodu jsme běželi na demonstraci, která opět zaplnila Letnou. A tentokrát ji zaplnila více. Demonstrace měla opět skvělou atmosféru.

Pak už jsme vyrazily na samotnou rekonstrukci pochodu. Podle informací dostupných na online zpravodajstvích šlo rekonstrukci pochodu cca 10 tisíc lidí. Bylo cítit, že už se nejde kvůli věci, která společnost trápí v tomto čase, ale i tak to mělo super atmosféru. Položily jsme kytky na památníky na Náplavce a šly jsme se ještě podívat na Národní, která byla tak přervaná, že jsme tam radši netrávily moc času. Celé oslavy ale měly super atmosféru. Nikdy jsem na tento svátek v Praze nebyla a u nás na jihu to nikdy nikdo moc neprožíval, tak jsem z toho byla docela unesená. 

Tento měsíc jsem se vydala i na maturitní ples. Já je vždy milovala a chodila jsem na ně fakt ráda. Abych se ale přiznala, takhle 5 let po svém jsem se tam cítila už stará a vlastně kamarádi maturantů mi přišli jako děti. Je to neskutečné, jak ten čas utíká. Heh, zajímalo by mě, jestli jsem schopná tento článek napsat bez toho, abych nadávala na to, jak ten čas hrozně rychle utíká.

Poslední věc z tohoto měsíce, která stojí za zmínku, je koncert Lenny. Na koncertě Lenny jsem byla i před rokem, kdy byla ve Fóru Karlín. O tom jsem vám psala zde. Tentokrát jsem vyrazila do plzeňské Bueny Visty, což je klub, tudíž byl koncert o dost menší než ten karlínský. Byl ale opět úžasný. Lenny je prostě profesionálka. Možná se o tomto koncertě ještě zmíním v jednom článku, jelikož jsem na něm dostala nápad na další "Na slovíčko s eL". 

Jaký jste měli listopad vy? 

Ahojte,

soutěžíte rádi? Jestli ano, jste na správném místě. Už předešlé dva roky jsem psala článek, který se věnoval virtuálním adventním kalendářům - kalendáře, ve kterých můžete něco vyhrát a nemusíte za ně utratit ani korunu, které mají různé eshopy. Tyto články u vás měly úspěch a tak jsem se rozhodla, že ho tento rok také nevynechám. Tak jdeme rovnou na to!

• Vivantis - Stačí sjet zhruba do půlky stránky a tam už na vás čeká 5 dárečků, ze kterých si vybíráte jeden, který vám může něco vyhrát. 
• Jysk - Tento kalendář jsem zatím hrála každý rok. Bohužel mi nikdy nic nevyhrát, ale to jeho samotné prostředí je neskutečně vyvedené!
• Plná peněženka -  Jestli to chápu správně, tak v tomto kalendáři nebudete vyhrávat materiální věci, ale můžete vyhrát slevy do partnerských eshopů plné peněženky. A i ty se mohou hodit. 
• Déčko - Tento kalendář jsem nikdy nehrála, ale možná tady budou jeho fanoušci. Právě proto ho nechci vynechat. Jestli si pamatuji dobře, tak jsem vlastně pořádně nepochopila, jak funguje. Jestli jste v tom někdo zběhlý, klidně mi to napište do komentářů. 
• Yves Rocher - Yves Rocher nepřišel s klasickým adventním kalendářem, ale s hrou pinball, ve které podle nahraného skóre můžete vyhrát. 
• Žena in - Na této stránce se soutěží o materiální věci, stačí se přihlásit a plnit soutěžní úkoly.
• Aquapalace Praha - V tomto kalendáři stačí odpovědět na otázky a můžete něco vyhrát. Já jsem ale rozklikla otázka pro dnešek a musím se přiznat, že jsem nevěděla, protože jsem v Aqua palace nikdy nebyla. 
• Knihcentrum - Kalendář, ve kterém můžete vyhrát knížky, ale i nějaké plyšáky a poukazy na slevy. 
• Deník - V tomto kalendáři můžete opět vyhrát různé ceny. Třeba na tento týden tam je robotický vysavač. 
• A Cup of Style - Holky z A Cup of Style opět chystají svou vánoční hru. Zatím tu mám jen špatný odkaz, ale až vyjde článek s touto hrou, upravím ho. (EDIT: odkaz už funguje.)
• Brit - V tomto kalendáři najdete výhry, které se týkají domácích mazlíčků.
• Tchibo - Kalendář, ve kterém se hraje každý den o materiální ceny. Musíte ale zodpovědět otázky, které se dají lehce najít na internetu. 
• Douglas - Kalendář, ve kterém každý den otvíráte okénka a můžete něco vyhrát. 
• Slevomat - V kalendáři od Slevomatu nesoutěžíte o věci, ale o kredity na nákup a i to se hodí, chcete-li někomu něco ze slevomatu pořídit.

Ahojte,

je neděle 17. listopadu večer a já jsem se konečně zastavila po oslavách svobody. Dnes jsem šla s kamarádkou rekonstrukci průvodu, který by před 30 lety. Byl jste tam někdo? Během trasy z Albertova přes Vyšehrad na Náplavku byly po cestě ampliony, ze kterých byly hlášeny různé vzpomínky lidí, kteří v tomto průvodu šli právě před 30 lety. Na Náplavce jsme položily k památníkům dvě rudé růže a byly jsme rády, že jsme tohoto mohly být součástí. Ale to jsem odbočila. Vrátím se tedy zpět do soboty, kdy jsem běžela svůj první závod. 

Jestliže můj blog čtete už dýl, tak víte, že od dubna 2018 běhám. A jestli ne, tak teď už to víte, bez toho by tento článek asi nedával smysl. Vždy jsem si běhala jen pro radost a pro sebe, nikdy jsem neměla nějaké závoďácké ambice. Má rychlost není nejrychlejší, i když se v posledních dvou měsících radikálně zlepšila. Málokdy si během výběhů dám fakt nějaký trénink, většinou si jen užívám ten pohyb. Proto jsem se vždycky hrozně bála závodit. Prostě jsem nechtěla doběhnout poslední. Společné běhy mě ale lákaly.

Když mi přítel řekl, že na jeden takovýto běh jdeme, protože on chce běžet, moc jsem ani nepřemýšlela a řekla jsem si, že si tedy také zaběhám, když už tam stejně budu. Přihlásila jsem se. A nebyla bych to já, kdybych to jen tak nenaťukala a nepřečetla jsem si, o co se jedná. Když mi pak řekl, že je to vlastně akademické mistrovství, začala jsem být ve stresu. To znělo až moc jako závod. (Jo, já vím, mám číst, kam se hlásím, heh.)

Začala jsem tedy stresovat a bombardovala jsem kamarády tím, že bych si měla číst, kam se hlásím a do čeho jsem se to přihlásila. Jo, mohla jsem tam prostě nejít, jako student jsem ani neplatila startovné, ale potom, co jsem to napsala snad všem, už to prostě nepřicházelo v úvahu. A taky jsem nechtěla být srab sama před sebou. Pořád jsem se ale hrozně bála, že budu poslední.

Na místo jsme naštěstí dorazili přesně na čas a tak jsem vlastně stresovala jenom chvilku. Roztřesenýma rukama jsem si připínala startovní číslo a vůbec mi to nešla. A ten pán z České televize, který mě při tom natáčel, mi tedy vůbec nepomohl. Prostředí ale naštěstí bylo familiární, na Hvězdu chodím běhat normálně a někteří pořadatelé byli učitelé z naší školy. A jedna má učitelka dokonce běžela se mnou. 

Když zazněl povel, abychom šly na start, vybrala jsem si místo až u posledních závodnic, hrozně jsem se bála, že přestřelím začátek. Dvě paní přede mnou se fotily, tak jsem jim poodstoupila, abych jim nekazila fotku a tak nějak jsem přestala myslet na to, co mě právě čeká. Najednou se ale celý dav závodnic rozběhl. Skoro jsem přeslechla i ten výstřel. A vyběhlo se.

První kilometr jsem zaběhla na sebe až moc rychle a i hodinky mi ukazovaly tep, ve kterém normálně neběhám. Běželo se mi ale dobře a tak jsem se rozhodla, že zariskuji a prostě zachovám tempo. Trať byla víceméně rovina, až v druhém kilometru (běžely jsme dvě kola po cca 2 km) byl seběh a následný kopeček. Při prvním kole jsem ho vyběhla celý a startem druhého kola jsem proběhla bez problému.

V druhém kole už se ale skupinky různě rozmístily po trase a přestaly mě hnát závodnice kolem mě. Začala jsem si víc všímat sama sebe a radši jsem trochu zpomalila. Několik závodnic jsem ale ještě předběhla. Kopeček, který byl v půlce druhého kilometru jsem radši z půlky jen vyšla, byl krátký, neznamenalo to žádné velké zdržení. A vrhla jsem se do cílové rovinky. Ta rovinka byla najednou neskutečně dlouhá, v prvním kole mi to ale vůbec nepřišlo. Kontrolovala jsem hodinky, měla jsem pocit, že běžím neskutečně pomalu. Ukazovaly ale mnohem vyšší tempo, než po větší část závodu. Naštěstí toto nekonečno skončilo a já jsem proběhla cílem v čase 22:47 a hodinky mi ukazovaly uběhnutých 4,25 km. 

Byla jsem šťastná, jelikož jsem byla o půl minuty na kilometr rychlejší než časy, které teď běhám. Ten závod mě strhl. Nebyla jsem poslední. Skončila jsem cca 50. z 80. A hlavně jsem měla radost sama ze sebe, že jsem z toho nevycouvala a postavila jsem tomu čelem. Trochu doufám, že si podobnou výzvu zase zopakuji, jen se bojím, že mě do toho zase bude muset někdo popostrčit a nebo si zase nebudu smět přečíst, kam se hlásím. A do té doby budu pořádně běhat, abych to příště dala ještě lépe.

Tímto článkem jsem si chtěla uchovat vzpomínky hlavně pro sebe, tak jestli vás toto téma vůbec nezajímá, tak se omlouvám. Věřím ale, že tu nějaké ty běžce mám. 

Běželi jste někdy nějaký závod? Jak na něj vzpomínáte?

Ahojte,

už minulý rok jsem pro vás dělala přehled adventních kalendářů, které jsou momentálně k sehnání. Tentokrát se tedy budeme bavit o těch materiálních a příště vám ukáži opět nějaké ty virtuální, ve kterých můžete i něco vyhrát. Snad tedy zase budou jako každý rok, heh. Na to je ale zatím času dost. Kupujete si vůbec adventní kalendáře? Taky jste je jako malí měli tak rádi? 

Yves Rocher

zdroj

Nejvíc mě opět zaujal kalendář od Yves Rocher. Tuto značku mám ráda, především jejich sprchové gely mám téměř pořád. Nejvíc miluji, jak voní jejich vanilka! Proto tady tento musím zmínit. Najdete v něm klasicky miniaturky produktů od YR. Můžete ho sehnat zde. 

Sephora

Ahojte,

je to až neskutečný, že už je vlastně čas na vánoční články! Minulý rok jsem tento článek nestihla, jelikož jsem si na něj vzpomněla až někdy na konci listopadu a to už trochu ztrácelo smysl ho psát, přece jenom by vám už nic do Štědrého dne nepřišlo. A tak jsem se tento rok poučila a pro jistotu jsem si na tento formát vzpomněla už v půlce října spokojená, že tentokrát ho nevynechám. Prolezla jsem tedy aliexpress a našla nějaké věcičky s vánoční tématikou, které mě zaujaly.
Jo a ještě bych vám chtěla říct, že v pondělí 11. 11. budou na Aliexpressu slevy, tak už vím, kdy budu objednávat, heh.

Ahojte,

trochu se teď směji sama sobě,  že jdu psát článek o podzimních outfitech a přitom venku se v posledních dnech dělá spíš zima. Vlastně tento rok vypadal, že léto plynule přešlo do zimy. Přijde vám to taky tak? Každopádně i tak tento článek dopíši, jelikož jsem si konečně našla k podzimu cestu a tak jsem si i užila vytváření outfitů, které bych v tomto ročním období klidně nosila. 

Jako první vám představím tento trochu rockerský outfit, který jsem celý hledala na zoot.cz. Nikdy jsem vlastně neměla kožený křivák, ale hrozně se mi líbí, takže jsem ho pro outfit zvolila. Jelikož jsem se ještě úplně nechtěla vzdát trochu "letnějších" kousků, jako základ pro outfit jsem vybrala sukni a tílko. V těchto dvou kouscích by mi už ale byla zima, proto jsem přes tílko přehodila svetr, které bych zepředu zastrčila do sukně. Nějaké punčochy samozřejmě nesměly chybět a mně se k těmto barevným kombinacím nejlépe hodily normální tělové. Jelikož jsem chtěla trochu experimentovat a nenechat outfit jen ve dvou barvách, zvolila jsem červené boty a červenou kabelku. Poslední dobou jsem si zvykla nosit hodinky, a tak jsem ani tento svůj virtuální outfit nemohla nechat bez nich a zvolila jsem už jen jednoduché stříbrné. V této barvě jsem vybrala i náramky. Tento outfit bych si vzala na odpolední procházku po městě během babího léta.

Druhý outfit je celý z aboutyou.cz. Do něj jsem se úplně zamilovala, i když si nejsem jistá tím baretem, jestli bych se v něm cítila dobře a jestli ho vlastně vůbec umím nosit. Každopádně se mi vždycky na lidech tak líbí, tak proč se o něm alespoň nezasnít! Do kalhot jsem se zamilovala vlastně na první pohled. V poslední době si přesně tento typ neskutečně užívám a tak byly jasnou volbou. Jelikož jsem chtěla mít tentokrát něco elegantnějšího, zvolila jsem body košili. Košile si stejně do kalhot zastrkávám a takto je to mnohem pohodlnější. Jelikož je tento outfit opět do teplejšího a slunného dne, přehodila jsem přes košili jen růžový blejrz, jehož barva ladí k jemným nitkám v kalhotách. Fakt tam jsou, hledala jsem je docela dlouho! Další věci jako sluneční brýle, kabelku a boty jsem volila v černo zlaté. Opět nesměly chybět doplňky jako hodinky, náušnice a řetízek, který mi k jinak naprosto obyčejné košili neskutečně šel. 

Posledním outfitem asi nikoho zase nepřekvapím! Celý je z otto-shop.cz. Nedávalo by mi ale smysl dělat takový, který bych si ve výsledku nevzala. Pro tento poslední jsem jako první vybrala svetrové šaty, po kterých už nějaký ten čas pokukuji, ještě jsem ale nenašla ty úplně pravé. Přes ty jsem přehodila růžový kabát, vlastně takovýhle mám, jen v šedé, a úplně ho miluji! Punčochy s efektem nadkolenek se mi taky hrozně líbí. Máte to taky tak, že vám nadkolenky prostě nedrží na svém místě tak, jak mají? Proto si myslím, že jsou tyto nadkolenky skvělou volbou! Nízké kozačky na podpatku by byly v tomto případě docela výzvou. Na takovéto podpatky nejsem v běžném životě zvyklá, ale co si budeme, s mojí výškou 160 cm bych je začít nosit mohla. Třeba bych se pak tak jednoduše neztrácela v davu, heh. Jelikož bych si tento outfit klidně vzala do školy pro jeho pohodlnost, vybrala jsem černý obyčejný batůžek. O tom, že v poslední době nemůžu moc fungovat bez toho, abych měla hodinky, jsem vám psala už výše, proto je obsahuje i tento outfit. Celý outfit jsem ještě doplnila řetízkem, náušnicemi a náramkem.

Co nosíte rádi na podzim?