Blogerská předsevzetí

čtvrtek 28. července 2016

15 komentářů
Ahojte, 
během své brigády jsem často přemýšlela o blogu a o tom, jak ho vylepšit a tak. Výsledek jednoho plánu jste již mohli vidět, jedná se o facebookovou stránku blogu, na kterou se můžete podívat zde. Mé plány tím ale neskončily a pro začátek jsem se rozhodla dát si do následujícího měsíce pár blogerských předsevzetí. Už dlouho si hraji s myšlenkou, že chci prostě blog dovést dál než tam, kde právě jsem. Neskutečně mne baví ten pocit, když vidím, jak roste návštěvnost (když se teda nejedná o podezřelé návštěvy z Ruska), jak přibývají stálí sledovatelé (jaký to asi bude, až překročím první stovku?) a když mi komentujete mé články. Chci se do blogerského světa ponořit ještě víc, tudíž jsem si sepsala pár bodů:
  • Psát více propracované články - Přiznám se. Dostanu nápad na skvělý článek, během hodiny ho sepíšu, zkontroluji a hned vydám. Další den se chytám za hlavu, jak jsem to mohla pustit do světa. Takže od teď si budu své články připravovat déle a ve větší kvalitě.
  • Přidat a zkvalitnit fotky - Netvrdím, že si myslím, že mé fotky jsou nějaké propadáky, to ne, ale sama vím, jak moc příjemně na mne působí hezké fotky u článků. Budu se řídit tím, že vždycky je co zlepšovat. A to u mne určitě je.
  • Začnu se více věnovat rubrice DIY - Dokonce už i mám vymyšleno, co bych mohla vyrábět, ale to teď krachovalo hlavně na to, že kvůli stávající brigádě jsem na to neměla čas. 
  • Začnu na blog přidávat názorové články - Asi ne rovnou na terorismus a podobně, ale ráda bych do blogu začlenila i své názory, ne jenom samé líčení, HAULy a podobně. Nedávno jsem vlastně psala svůj názor na Pokémon GO. (A víte co? Už to hraju! :D)
  • Začnu víc obcházet vaše blogy - Čtení článků mne neskutečně baví, ale už dlouho obcházím jen blogy, které sleduji, ale neobjevuji žádné nové. No a to je určitě chyba.)
  • Video ke článkům z výletů - Ano, jeden takový článek tu už byl a mne osobně se to zdá jako skvělý nápad. Ukáže to dané místo mnohem lépe než jen fotky. Akorát musím ještě "trochu" vychytat, jak ty videa dělat. 
  • Budu více aktivní na facebookové stránce - Říkala jsem si, že s tou aktivitou začnu, až mne tam bude sledovat více lidí. Když o tom ale tak přemýšlím, tak i kvůli hrstce lidí to stojí za to!
  • Budu publikovat dvakrát týdně - Toto jsem doteď také dodržovala, jen během zkouškového se to vždycky trochu vymklo. Takže s tímto snad problém mít nebudu. 
  • Předepíšu si pár článků - Pro případ kreativní krize a nebo časové krize. Takovéhle články jsou skvělým řešením těchto dvou krizí. 
Tak a tímto bych zahájila svou cestu za lepší blog. Sice tyto žádosti nemám ráda, ale zeptám se Vás, jestli je něco, co byste na blogu změnili. Nebo jestli máte nějakou konstruktivní kritiku, za tu budu asi nejradši, ráda se zamyslím nad Vašimi připomínkami a zlepším blog. Pro Vás, ale hlavně pro sebe. Protože chci být na blog pyšná.

PS: Zapojte se do GIVEAWAY, již příští týden končí


Vaše

Read More

Červencové fabrikování

neděle 24. července 2016

7 komentářů
Ahojte,
dnes Vám píši článek, který jsem slibovala, na své facebookové stránce (pokud ji nesledujete, můžete zde). Je to článek, o mé červencové brigádě.

Tento měsíc si přivydělávám ve fabrice s nepřetržitým provozem. Pracuji na směny, je systém, že se začíná dva dny nočníma, poté se jde dva dny na odpolední (první odpolední nastupujete hned po noční, takže mezi těmito směnami máte 8 hodin), pak dva dny ranní (opět jen osm hodin mezi odpolední a ranní směnou) a pak dva dny vytouženého volna. Během toho, co máte pracovní dny se toho fakt moc nestíhá, to je přesně ten důvod, proč tu teď články moc nepřibývají. Ale červencem s touto brigádou končím, takže se zas budu moct více ponořit do světa blogu. Snad stejně intenzivně jako na konci června.

A co ve fabrice dělám? Na začátku směny si vždy vezmu papírek s číslem stroje a k tomu stroji jdu. Přeberu si ho od člověka, co měl směnu přede mnou a už jenom pracuji a pracuji. Třídím víčka, skládám je do krabic, zalepuji krabice. A to pořád dokola. Ale nejlepší na tom je, že si každý den můžete vzít něco jiného, takže když na Vás zbyde něco, co bytostně nesnášíte, můžete se utěšovat tím, že zítra budete dělat něco lepšího. A co mne vždycky baví nejvíc,teda ta práce mne nebaví, ale moment když se netvářím totálně znuděně je ten, když zjistím, že vyrábím víčka pro Ziaju a nebo Loreal.

Víčka pro Ziaju, plno víček pro Ziaju

A jak snáším nepřetržitý provoz? Jednoduše řečeno, nezvládám. To je právě ten důvod, proč si tuto brigádu nebudu prodlužovat ani kdyby mi ta srpnová nevyšla. A to že hrozí. Ranní jsou pro mne naprosto v pohodě, na ty jsem zvyklá z té druhé fabriky, kam mám jít a kde už jsem troje prázdniny byla. Paradoxně co jsem si povídala s těmi lidmi tam, tak ti mají největší problémy s ranními. Nechápu. Odpolední jsou také v pohodě, nejsou-li zrovna velký vedra. Na to mám díkybohu docela hodně štěstí. Všechny ty horké dny, co v červenci byly, jsem měla volno a ty upršené dny jsem trávila na odpolední. Tedy, kromě jednoho dne. A to jsem zrovna měla mašinu, u které jsem musela celých 7,5 hodiny stát a to jsem moc dobře nezvládala. V jedné chvíli se mi docela točila hlava. A noční? To je právě ten důvod, proč se těším, až odtud vypadnu. Do dvou to vždy nějak překlepu, ale nejhorší to je kolem té čtvrté hodiny. To mi začne padat hlava, totálně se nutím neusnout. Už jsem měla i stav, kdy jsem měla halucinace nebo co to bylo. Prostě jsem přebírala víčka a najednou se mi zdálo, že to jsou razítka a začla jsem být hrozně naštvaná a jak jsem se rozčílila, tak jsem se probudila a viděla jsem, že to nejsou razítka ale víčka. Následující noční se mi udělalo tak špatně od žaludku, že jsem radši jela domů. Děs běs.

Oblečení musíme nosit jejich, co nám propůjčili. Normální triko a kraťasy, všechno by bylo v pohodě, kdybyste nebyli notorická zmrzlina jako já. Skoro při každé směně je mi v těch kraťasech zima. Nedávno se se mnou chtěl nějaký pán dát do řeči a řek: "Tady je takový horko". Chvilinku před tím, než mi toto řekl jsem přemýšlela, že se dojdu přiobléct. Nejvtipnější jsou ale jejich čepičky proti padání vlasů. Nedávno jsem přemýšlela, proč ji musí nosit i ten holohlavý pán od nás z dílny.

Na závěr bych řekla, že jsem zjistila, že nepřetržitý provoz není nic pro mne. Sice jsou za noční a za víkendy hodně dobré příplatky, ale určitě by tato práce nebyla, kam bych se hrnula. Zkušenost je to vynikající, ale já se radši budu pilně učit ať dodělám tu školu! :)

Dyštak mi napište, kde brigádničíte vy a nezapomeňte se zúčastnit giveaway :)

Papa, Vaše


snapchat: lenulkaaa





Read More

Svátkové výletování - Jezerní a Chalupská slať - Šumava

pondělí 18. července 2016

17 komentářů
Ahojte,
dnes přicházím s článkem z výletu, na který jsme s rodinou vyrazili o státních svátcích teď v červenci. Původně jsem tento článek chtěla vydat o trochu dříve (o trochu víc dříve), ale měla jsem problémy s ukládáním videa. Ano, zvládnu ho sestříhat, přidat efekty, přechody, hudbu, ale nezvládnu ho uložit. Haha.

První jsme se vydali na Jezerní slať nedaleko Kvildy. Jako největší turisté jsme samozřejmě zabloudili, takže jsme místo kilometru a půl ušli kilometrů rovnou šest. Já byla ráda, že jsme se prošli, táta zuřil, mamka nadávala proč jsou ukazatele jenom pro běžky a proč se jimi máme řídit i my, pěší, a bratr se tvářil jakoby nic, protože on byl ten, kdo nás hnal blbě. Nakonec jsme tam dorazili, bylo to pro mne docela zklamání. Na vyhlídku se muselo na posed, kde jsem se akorát bála a samotná slať se mi také moc nelíbila. Voda nikde nebyla, měla jsem o slati jiné představy. A foukal tam vítr, takže odsud mám fotku, kterou jsem nazvala "vlasy všude". Na slať se můžete kouknout ve videu na konci článku.


Poté následovala Chalupská slať. Tu jsem už před pár roky navštívila, takže jsem s naprostou jistotou věděla, že se mi bude líbit. No uznejte, není to tam krásné? Tu jsme našli už v pohodě, parkoviště bylo kousek od toho místa, které jsem si pamatovala. Takže jsem tam rodinku dovedla a už jsme nemuseli vůbec bloudit. Potkali jsme tam partu motorkářů, byli lehce přiopití a hledali tam kešku. Znáte geocatching? Hrajete ho? Má spolužačka z gymplu ho hrála a dříve jsem tam právě byla mimo jiné i s ní, takže tu už jsme tam odlovily dřív. Nakonec ji našli i motorkáři a my jsme se vydali zpět k autu a i domu. 


Byl to docela krátký výlet, téměř se ani nemuselo chodit, z čehož jsem tedy moc nadšená nebyla, ale pořád to bylo lepší, než sedět jenom doma a nic nepoznat. Natočila jsem pro Vás i pár záběrů odsud, abyste si o místě mohli udělat lepší obrázek než jen z fotek. Jen omluvte kvalitu, je to natáčené na mobil a vlastně jsem dělala první mé záběry, u Jezerní slati je to fakt nic moc, u té Chalupské jsem na to už trochu přišla a teď už zase vím pár věcí, co musím příště vylepšit. Takže až někam zas pojedu, tak něco natočím. S naší rodinou to bude tak za půl roku, haha.


To by bylo pro dnešek vše. Zítra mi začínají dva dny volna od fabriky (určitě Vám o této brigádě něco napíšu) takže budu odpočívat a číst nějaké blogy a tak. Klasický blogerský relax. A taky si asi připravím článek, aby tu něco bylo až zas budu fabrikovat.

Mějte se krásně,
Vaše

PS: Nezapomeňte se zapojit do GIVEAWAY
Nově jsem i na FACEBOOKu



snapchat: lenulkaaa






Read More

Pokémon GO - můj názor

čtvrtek 14. července 2016

7 komentářů
Ahojte,
dneska bych chtěla vyjádřit svůj názor na hru Pokemon GO. Sama ji sice nehraji, ale je jí zahlcený celý internet, takže si myslím, že vím, jak se to hraje. A přiblížím to i Vám. 

zdroj: google

Ve hře jde o to, že chodíte po městě, nějaké vesnici a někteří mí kamarádi na facebooku psali, že našli nějaké pokémony i u sebe doma a hledáte pokémony. Na displeji mobilu vidíte scenérii před sebou a pokémona, který se tam nachází a nebo nenachází. Když nějakého najdete, hodíte po něm pokebal a buďto se Vám povede ho chytit a nebo ne. Za každého pokémona máte zkušenosti a pomocí těch stoupáte v levelech, od pátého levelu se můžete zúčasnit bitev v gymech. Pokémony nemusíte jenom chytat, můžou se vám i vylíhnout z vajíček. 

zdroj: google

Kdo v mládí nekoukal na Pokémony? Já kvůli nim stávala klidně už v pět hodin ráno a koukala se na Horsta Fuchse v teleshoppingu, abych je náhodou nezaspala a nebo nepromeškala. (Vlastně jsem takhle sledovala všechny pohádky v sobotu a neděli ráno na Nově.) Musím se i přiznat, že jsem měla radši Digimony, ale to sem teď nepatří. Od společnosti Nintendo bylo podle mne velice chytré použít tento hit mé generace. Protože v tu dobu sledovalo Pokémony fakt plno mých kamarádů. Kdo by si na to nezavzpomínal rád? 

Co se mi ale na hře líbí nejvíc je to, že abyste ji mohli hrát, musíte jít ven a chodit a chodit. Sice jsem byla venku v době Pokémonů zvyklá dělat něco jiného, než si jenom hrát s telefonem, ale nemyslíte si, že je pro dnešní generaci dětí, kteří radši tráví čas u počítače dobré, když je něco takhle přiměje jít ven a chodit a chodit? A když to jinak nejde než s mobilem, tak ať s tím mobilem. Ale prostě lidi chodí ven. A když jdou hledat Pokémony ve skupince? Zažijí plno srandy a ještě mají pohyb. Vůbec bych se nedivila, kdyby někdo kvůli té hře začal chodit víc ven, na delší čas. A proto si myslím, že tato hra je skvělá.

zdroj: google


A jestli ji někdy budu hrát? Docela vážně nad tím přemýšlím. Přítel mi sice řekne, že se zas držím mainstreamu, ale já sama mám občas problém dokopat se jít ven na procházku. Samotnou mne to moc nebaví, nemám tu moc s kým chodit (viz článek o životě na vesnici). A třeba by mne to i donutilo sednout na kolo a jet někam do města na Pokémony. A byla bych konečně i trochu aktivní a bavilo by mne to. Určitě jo. Procházky mám ráda a prostě si myslím, že je to hra pro mne. A proč ji teda ještě nehraju? No. Chodím na brigádu, kde pracuji na tři směny, takže jsem tento měsíc ráda, když jsem chvíli doma a odpočinu si, je to fakt náročný, o tom ale jindy. Takže mi přijde zatím zbytečný si to instalovat, ještě když pro ios je to složitější (:D), takže si ji nejspíš nainstaluji až v srpnu, kdy už budu mít jenom ranní a čas chodit po městě. (A i to město) :D

A aby tu bylo i něco zajímavého, prohledala jsem internet, abych našla různé zajímavosti o této hře:
  • Jednomu muži udělala hra z jeho domu tělocvičnu pro Pokémony, měl pak plno nevítaných návštěvníků.
  • Na událost společného odchytu Pokémonů měla dohlížet policie.
  • Jedna policejní stanice byla označena jako Pokéstop. (místo na vyzvednutí nových pokébalů atd.)
  • Vlastně hra označovala jako Pokéstopy a tělocvičny třeba strip kluby, lázně pro homosexuály a nebo kosteli.
  • Hra svedla dohromady dva Černochy a Bělocha ve tři ráno, viděl je policista a chtěl je zatknout za obchod z drogami, protože vypadali podezřele. Vše se vysvětlilo a společně nainstalovali policistovi tuto hru také a naučili ho ji hrát.
Zdroj. refresher.cz/



A co jaký máte názor na hru Vy? Hrajete ji?

PS: Budu ráda, když se zúčastníte GIVEAWAY

PSS: Založila jsem facebookovou stránku blogu, tak mne tam sledujte ZDE. Budu tam sdílet střípky z mého života, nové články atd. 

Vaše





snapchat: lenulkaaa



Read More

Život na vesnici

středa 6. července 2016

17 komentářů
Ahojte,
zrovna mám takovou tu náladu typu "blbá vesnice, není tu co dělat", tak jsem se rozhodla Vám sepsat, jak se mi tu žije. Jen pro upřesnění, bydlím ve vesnici, která má cca 50 obyvatel, z toho 90% jsou důchodci. Nemám tu žádné kamarády a s důchodcema tady si nerozumím, protože to jsou takoví ti klasičtí vesničané a já se už od malá spíš cítím jako holka z města. 

Není tu co dělat
Nic tu není. Mám ráda procházky po městě, koukání do výloh, pozorování lidí, aut. A tady ve vesnici? Auto tu projede jedno za dvě hodiny, lidé většinou nevylézají protože mají problémy s klouby a o výlohách se také mluvit nedá, je tu jednom jedna hospoda, která výlohu prostě nemá. Není to tu pro mne, cítím se tu špatně, není tu žádný ruch. A jestli teď chcete namítat, že nevím, co je ruch, tak vím. Strávila jsem rok v Praze.

Čas tu vůbec neubíhá
Možná se to někomu zdá jako plus, ale vzhledem k bodu jedna tu prostě nemám co dělat. A pak to prostě neutíká. Když se jdete projít na náves, jste za 15 minut doma. Nemám tu žádné kamarády - nemám si s kým zajít popovídat, takže se tu po pár dnech prostě cítím hrozně sama. Rodiče zaujímají takovéto "zabav se sám", takže že by třeba navrhli nějaký výlet a nebo společnou aktivitu, to ne. A když náhodou jo, tak to táta kvůli údajnému nedostatku času prostě zatrhne.

Všichni tu o všech ví VŠECHNO
Mám ráda anonymitu, kterou mám ve velkém městě. Kdy prostě nevylezu z baráku a nebudou mne stavět lidé s tím, že o mne slyšeli toto a toto a jestli je to pravda. Bojíte se vyjít z baráku v něčem jiném než v teplácích, aby si o Vás babči neříkaly, jak jste vyfintěná. Nemám kvůli těmhle kecům ani chuť chodit ven. Další kapitolka sama pro sebe je, když dlouho nevidíte nějaké důchodce a ti pak na Vás už z dálky řvou "Jo, to je tamta, ta ale vyrostla od té doby, co jsem tě viděla naposled!" 

Příroda
Teď to nemyslím tak, že mne tady příroda štve, to ne. Ale jak žiju doslova mezi lesy a beru přírodu jako samozřejmost a díky tomu ji nedokážu ocenit. Když jedu s někým na výlet do přírody, tak jsou všichni nadšení z krásných výhledů, stromů a přírody prostě a já jenom krčím rameny a "hm, strom, hm příroda, hm výhled". Život na vesnici mi vzal nadšení z přírody.

(Ne)autobusy
Chcete se někam dostat? Dobře, v pracovní dny máte šanci, ale jenom třikrát denně. O víkendu a o svátcích jste nahraní. Bez auta se tu prostě nehnete. Když ale nemáte vlastní auto? Zbývá mi jen pučit si to rodičů, kteří nejsou úplně nadšení, když je to moc často a samozřejmě mají přednost oni. Takže když prostě nemají náladu půjčit mi auto, sedím doma. Když ho chtějí mít oni, sedím doma. Ještě tedy můžu zvolit pěškobus, ale to taky není úplná sranda, když nejbližší město, odkud něco jezdí je 10 km daleko. A když mám štěstí a něco zrovna jede, můžu nastupovat doslova na louce, "jenom" 3 kilometry od baráku. A brigáda? No, těžko se na ní dostanete.

Důchodkyně, které se nemohou vystát
Máme tu dvě ukázkové. Bydlí ve stejném domě, každá tam má svůj byt. A ony místo toho aby si spolu povídaly, sedí doma, koukají na televizi a když se dostanou mezi lidi, pomlouvají se, posílají lidi proti té druhé a když se někdy setkají, nejradši by si vyškrábaly oči. I když tohle možná není tak extrémně něco, co by mne štvalo. Mne totiž do těchto válek ještě nezatáhly, já jsem zatím ta, co se jim směje. Jednou se jedna té druhé ptala, když ji viděla jak někam jde a ptala se jí, kam že to jde. A ta druhá jí odpověděla: "Do prdele du, babo." 

Žádný obchod
Není tu ani žádný krámek, ani malinký. Hodně bojuji s tím, že vždycky dostanu na něco chuť a doma to prostě nemám. Ve městě bych si to došla koupit a problém by byl vyřešen, ale tady musím spolknout všechny mé chutě a počkat až se dostanu do města, ale to už budu mít všechny tyhle chutě dávno spolknutý. 

To by bylo pro dnešek ode mne vše. Snad jste si udělali obrázek o tom, jak je složité bydlet na vesnici. Teda alespoň mne to tak přijde. 
Papa, Vaše

snapchat: lenulkaaa







Read More

Lancôme - Pearly lotion - Énergie de vie

sobota 2. července 2016

16 komentářů
Ahojte,
dnešek mám ve znamená práce na blogu, změnila jsem design a teď píšu tento článek. Bude to recenze na Pearly lotion od Lancôme z řady Energie de vie. Toto lotion jsem nedávno vyhrála v instagramové soutěži, kterou pořádala Fann parfumerie. Nevím, jestli bych si to sama koupila, není to zrovna levná záležitost. Tak jdeme rovnou na to!


Oficiální popis: Pearly lotion (perlové lotion) - svěží vodové lotion k "probuzení" pleti. Působí též jako magnet na hydrataci - díky průsvitným perlám uzamyká v pleti hydratační složky následné péče. Hydratace je navíc obohacena o výživný olej, což zaručuje explozi energie. Tajemstvím jedinečného složení produktů řady Énergie de Vie je meduňka, extrakt z kustovnice čínské (Goji) a extrakt z horče žlutého - tyto tři hlavní složky mají silné antioxidační účinky, energizují a sklidňují pleť.

Cena: 1590,- 


Můj názor: Lotion má nevtíravou a nevýraznou vůni, cítíte ji jenom, když si k tomu přímo přivoníte. Když máte lotion přímo na obličeji, cítit není. Jeho nanesení je na delší dobu a přiznávám se, že mne to občas hodně nebaví. Dírka je malá a když si to nechcete celé vylít, musíte ji vždy zacpat prstem, na kterém Vám trocha zbude a to nanesete na obličej. A toto opakujete pořád dokola. Sice je to po několika použitích otravné, ale zase si nevyplýtváte ani o kapku navíc než potřebujete, což při takové ceně produktu určitě oceníte. Abych to uvedla na pravou míru. Aplikace mne nebaví, ale jsem ráda, že lotion téměř neubývá. 


Lotion používám každý den už od druhé poloviny května a za ten měsíc mi ubylo naprosto nepatrně produktu, jak můžete vidět na fotkách, které jsem pořizovala až dneska, V tomhle je fakt skvělé, stačí maličko produktu a na mé pleti to udělá víc práce než metrová vrstva nějakého mastného krému. Od té doby, co toto lotion používám už nevím, co je to suché místo. A to že jsem na ně trpěla fakt hodně s mou suchou pletí. Podle mne lotion funguje prostě na jedničku. Jediné, čeho jsem si všimla při dlouhodobějších používání je to, že mi trochu i ucpává póry a mám občas na obličeji nějaký ten pupínek, což jsem neměla, než jsem toto začala používat. Lotion mám totiž z části vodovou a z části olejovitou strukturu.  No než abych tady tu strukturu nějak složitě popisovala, radši jsem Vám to vyfotila.


Za mne bych lotion rozhodně doporučila všem, co mají problém s tak suchou pletí, jako mám já. Jsem ráda, že jsem si tento produkt mohla díky soutěži od Fann parfumerie vyzkoušet a až mi dojde, tak asi vážně popřemýšlím, že si lotion i za tuto cenu koupím, protože na mou pleť je to zázrak. (Ty občasné pupínky jsem mu za jeho skvělé služby odpustila.)

To by pro dnešek bylo ode mne vše, mějte se krásně <3
Vaše


snapchat: lenulkaaa








Read More