• Psát více propracované články - Přiznám se. Dostanu nápad na skvělý článek, během hodiny ho sepíšu, zkontroluji a hned vydám. Další den se chytám za hlavu, jak jsem to mohla pustit do světa. Takže od teď si budu své články připravovat déle a ve větší kvalitě.
• Přidat a zkvalitnit fotky - Netvrdím, že si myslím, že mé fotky jsou nějaké propadáky, to ne, ale sama vím, jak moc příjemně na mne působí hezké fotky u článků. Budu se řídit tím, že vždycky je co zlepšovat. A to u mne určitě je.
• Začnu se více věnovat rubrice DIY - Dokonce už i mám vymyšleno, co bych mohla vyrábět, ale to teď krachovalo hlavně na to, že kvůli stávající brigádě jsem na to neměla čas. 
• Začnu na blog přidávat názorové články - Asi ne rovnou na terorismus a podobně, ale ráda bych do blogu začlenila i své názory, ne jenom samé líčení, HAULy a podobně. Nedávno jsem vlastně psala svůj názor na Pokémon GO. (A víte co? Už to hraju! :D)
• Začnu víc obcházet vaše blogy - Čtení článků mne neskutečně baví, ale už dlouho obcházím jen blogy, které sleduji, ale neobjevuji žádné nové. No a to je určitě chyba.)
• Video ke článkům z výletů - Ano, jeden takový článek tu už byl a mne osobně se to zdá jako skvělý nápad. Ukáže to dané místo mnohem lépe než jen fotky. Akorát musím ještě "trochu" vychytat, jak ty videa dělat. 
• Budu více aktivní na facebookové stránce - Říkala jsem si, že s tou aktivitou začnu, až mne tam bude sledovat více lidí. Když o tom ale tak přemýšlím, tak i kvůli hrstce lidí to stojí za to!
• Budu publikovat dvakrát týdně - Toto jsem doteď také dodržovala, jen během zkouškového se to vždycky trochu vymklo. Takže s tímto snad problém mít nebudu. 
• Předepíšu si pár článků - Pro případ kreativní krize a nebo časové krize. Takovéhle články jsou skvělým řešením těchto dvou krizí. 

Ahojte,
dnes Vám píši článek, který jsem slibovala, na své facebookové stránce (pokud ji nesledujete, můžete zde). Je to článek, o mé červencové brigádě.

Tento měsíc si přivydělávám ve fabrice s nepřetržitým provozem. Pracuji na směny, je systém, že se začíná dva dny nočníma, poté se jde dva dny na odpolední (první odpolední nastupujete hned po noční, takže mezi těmito směnami máte 8 hodin), pak dva dny ranní (opět jen osm hodin mezi odpolední a ranní směnou) a pak dva dny vytouženého volna. Během toho, co máte pracovní dny se toho fakt moc nestíhá, to je přesně ten důvod, proč tu teď články moc nepřibývají. Ale červencem s touto brigádou končím, takže se zas budu moct více ponořit do světa blogu. Snad stejně intenzivně jako na konci června.

A co ve fabrice dělám? Na začátku směny si vždy vezmu papírek s číslem stroje a k tomu stroji jdu. Přeberu si ho od člověka, co měl směnu přede mnou a už jenom pracuji a pracuji. Třídím víčka, skládám je do krabic, zalepuji krabice. A to pořád dokola. Ale nejlepší na tom je, že si každý den můžete vzít něco jiného, takže když na Vás zbyde něco, co bytostně nesnášíte, můžete se utěšovat tím, že zítra budete dělat něco lepšího. A co mne vždycky baví nejvíc,teda ta práce mne nebaví, ale moment když se netvářím totálně znuděně je ten, když zjistím, že vyrábím víčka pro Ziaju a nebo Loreal.


A jak snáším nepřetržitý provoz? Jednoduše řečeno, nezvládám. To je právě ten důvod, proč si tuto brigádu nebudu prodlužovat ani kdyby mi ta srpnová nevyšla. A to že hrozí. Ranní jsou pro mne naprosto v pohodě, na ty jsem zvyklá z té druhé fabriky, kam mám jít a kde už jsem troje prázdniny byla. Paradoxně co jsem si povídala s těmi lidmi tam, tak ti mají největší problémy s ranními. Nechápu. Odpolední jsou také v pohodě, nejsou-li zrovna velký vedra. Na to mám díkybohu docela hodně štěstí. Všechny ty horké dny, co v červenci byly, jsem měla volno a ty upršené dny jsem trávila na odpolední. Tedy, kromě jednoho dne. A to jsem zrovna měla mašinu, u které jsem musela celých 7,5 hodiny stát a to jsem moc dobře nezvládala. V jedné chvíli se mi docela točila hlava. A noční? To je právě ten důvod, proč se těším, až odtud vypadnu. Do dvou to vždy nějak překlepu, ale nejhorší to je kolem té čtvrté hodiny. To mi začne padat hlava, totálně se nutím neusnout. Už jsem měla i stav, kdy jsem měla halucinace nebo co to bylo. Prostě jsem přebírala víčka a najednou se mi zdálo, že to jsou razítka a začla jsem být hrozně naštvaná a jak jsem se rozčílila, tak jsem se probudila a viděla jsem, že to nejsou razítka ale víčka. Následující noční se mi udělalo tak špatně od žaludku, že jsem radši jela domů. Děs běs.

Oblečení musíme nosit jejich, co nám propůjčili. Normální triko a kraťasy, všechno by bylo v pohodě, kdybyste nebyli notorická zmrzlina jako já. Skoro při každé směně je mi v těch kraťasech zima. Nedávno se se mnou chtěl nějaký pán dát do řeči a řek: "Tady je takový horko". Chvilinku před tím, než mi toto řekl jsem přemýšlela, že se dojdu přiobléct. Nejvtipnější jsou ale jejich čepičky proti padání vlasů. Nedávno jsem přemýšlela, proč ji musí nosit i ten holohlavý pán od nás z dílny.

Na závěr bych řekla, že jsem zjistila, že nepřetržitý provoz není nic pro mne. Sice jsou za noční a za víkendy hodně dobré příplatky, ale určitě by tato práce nebyla, kam bych se hrnula. Zkušenost je to vynikající, ale já se radši budu pilně učit ať dodělám tu školu! :)

Dyštak mi napište, kde brigádničíte vy a nezapomeňte se zúčastnit giveaway :)

Papa, Vaše

• Jednomu muži udělala hra z jeho domu tělocvičnu pro Pokémony, měl pak plno nevítaných návštěvníků.
• Na událost společného odchytu Pokémonů měla dohlížet policie.
• Jedna policejní stanice byla označena jako Pokéstop. (místo na vyzvednutí nových pokébalů atd.)
• Vlastně hra označovala jako Pokéstopy a tělocvičny třeba strip kluby, lázně pro homosexuály a nebo kosteli.
• Hra svedla dohromady dva Černochy a Bělocha ve tři ráno, viděl je policista a chtěl je zatknout za obchod z drogami, protože vypadali podezřele. Vše se vysvětlilo a společně nainstalovali policistovi tuto hru také a naučili ho ji hrát.