MG tyčinky - jakou jsem si zamilovala a kterou už nemusím mít znova?

sobota 28. října 2023

15 komentářů

Ahoj, dnes se podíváme na zoubek tyčinkám, které jsem v poslední době ochutnala. Dlouho mě nelákaly, to potvrzuje i to, že nejsou žádnou novinkou na trhu. Odrazovalo mě hlavně to, že ještě donedávna šly koupit pouze na internetu a objednávat si jednu tyčinku a platit kvůli ní poštovné, to mi přišlo jako nesmysl. Řeč je o mg tyčinkách, za kterými stojí nejenom holky z A Cup of Style, které nejspíš všichni znáte. 

Tyčinky jsem ochutnala hlavně díky tomu, že je možné je sehnat na Rohlíku, ze kterého občas objednávám. Při poslední objednávce jsem dvě přihodila do košíku. A následně jsem udělala objednávku další, ale to už rovnou na oficiálním eshopu mgshop.

Na eshopu můžete objednat tyčinky po 5, 10 a 20 kusech. Mně osobně to dává smysl, protože dělat objednávku kvůli jedné tyčince je docela blbost. Cenu objednávky to sice trochu zvýší, ale aspoň máte doma pak zásobu. Jestliže byste i přes to chtěli koupit tyčinky po jedné, dá se to buďto na výše zmiňovaném Rohlíku, a nebo na eshopu A Cup of Style

Obecně se mi u tyčinek líbí jejich složení. Nejsem sice žádný potravinový specialista a nemám ani žádný kurz, ale poslední dobou jsem se zajímala o makroživiny a doporučené dávky každé z nich. Nebudu tu zabíhat do detailů, zmíním jen to, že tyčinky rozhodně nejsou složeny jen ze sacharidů a rozhodně vám dají mnohem více. Ale jak říkám, žádný papír na tyto znalosti nemám, přijde mi ovšem důležité tady složení zmínit, jelikož je to jedna z věcí, díky které hodnotím tyto tyčinky tak kladně.

A co cena tyčinek? Ta je bohužel trochu vyšší, než na co jsme zvyklí z obchodů. Jestliže se tam ale podíváme po nějakých "lepších" tyčinkách, ceně těchto se dost přiblíží. Za jednu tyčinku dáte 55 Kč. Je to ale vykoupeno dobrým složením, chutí a samozřejmě podpořením celé té značky. Zvažte tedy, jestli tyčinky za tu cenu stojí. Podle mě ano, ale rozhodně je nevnímám jako něco, co bych měla jíst každý den a tudíž měla velkou spotřebu.

01 Brownies s malinami

Tuto tyčinku nemám nafocenou, jelikož jsem ji ochutnávala zhruba před měsícem a znovu jsem neměla potřebu si ji kupovat. Byla hodně čokoládová a na mě už docela sladká. Jinak na její chuti nebylo nic špatně, věřím, že chutnala přesně tak, jak má, ale znáte to. Sto lidí, sto chutí. Mně tato konkrétní nesedla a tak ji přenechám někomu, kdo má přesně tyto chutě rád.

02 Berries s vanilkou

Tak toto je má láska! Fakt, tato tyčinka je úžasná. Jsou v ní lehce kyselé berries, které ubírají sladké chuti, která ovšem v této tyčince není vůbec přehnaná. Do toho cítíte výbornou vanilku a takto dobrou vanilku jsem ještě neměla. Normálně vanilka není má nejoblíbenější příchuť ničeho, jelikož mi vždycky přijde spíš jen sladká a navoněná, ale bez pořádné chuti. A největším bonusem této dobroty je to, že má v sobě polovinu množství vlákniny, které bychom měli sníst za den. A jestli jste se někdy zajímali o množství makroživin, které máte přijmout, budete vědět, že vláknina je něco, čeho má česká kuchyně akutní nedostatek. Zkrátka, zasypte mě těmito tyčinkami a půjdu za vámi kamkoliv. Jestliže bych vám měla doporučit jednu tyčinku, kterou byste měli ochutnat, bude to stoprocentně tato.

03 Čokoláda s mořskou solí

Toto je jediná tyčinka, kterou jsem neochutnala. Po té, jak se mi nezalíbila ta s brownies, neměla jsem chuť si tuto objednávat, protože jsem se bála příliš sladké chuti. Jestli jste ji někdo měl, tak mě klidně vyveďte z omylu a já ji zkusím a tento odstavec dokončím. 

04 Slaný arašíd

Jestli máte rádi arašídová másla, tak tato tyčinka bude přesně pro vás. Chutí mi totiž tato másla dost připomíná. Jak už i jejich název napovídá, nejsou moc sladké, jejich chuť je i trochu do slana. Jedná se tu o tyčinky, které si klidně objednám znovu. Jejich složení je opět skvělé, vlákniny sice nemají tolik jako výše zmíněné tyčinky, ale i tak je jí tam více než ve většině potravin. 


Už teď vím, že tyčinku berries s vanilkou budu chtít mít pořád doma v zásobě. Ať už na svačinky a nebo jako rychlé doplnění vlákniny. No a beztak taky kvůli závislačení na té chuti. Arašídovou tyčinkou také určitě nepohrdnu. Myslím, že se stanou stálicemi v mém šuplíku na svačinky.


Ochutnali jste tyčinky? Jaká vám chutnala nejvíc? Jaká příchuť vás nejvíce láká?

Těším se u dalšího článku,
Lenka



Read More

Ten PĚTISTÝ ♥

neděle 22. října 2023

10 komentářů

Ahoj, nemyslela jsem si, že chvíli po tom, co se vrátím sem na blog, budu slavit nějaký takovýto milník. Zjistila jsem ale, že tento článek, který píšu, je pětistý na tomto blogu a nešlo ho přejít něčím obyčejným. Prostě jsem z něj musela udělat takovou nostalgii! Dnes se to ponese ve znamení pětek, pojďme se tedy podívat na 5 mých top 5. 

1) Top 5 článků dle zobrazení

Vision board | 2022


Napsáno 13.1.2022
Tento článek musel být napadnut nějakými boty, či co, jelikož má 16 tisíc zobrazení. Jsem ale ráda, že tu je, protože jsem se vrátila k tomu, co jsem si na tu Vision board tehdy dala a viděla jsem, že jsem si naprostou většinu věcí splnila.

Jak dopadla má vision board 2021?

Napsáno 5.1.2022
Počet zobrazení: 6,68 tisíc

Vysněný princeznovský koutek


Napsáno 16.4.2017
Počet zobrazení: 6,13 tisíc
Jedna z mých prvních spoluprací!

Tipy na blogování

Napsáno: 9.4.2017
Počet zobrazení: 4,51 tisíc
Ty jo, zpětně se divím, jak obsáhlý článek to je!

Ricinový olej - zázrak nebo propadák na hustší obočí?

Napsáno: 15.10.2017
Počet zobrazení: 4,32 tisíc

2) Top 5 článků dle počtu komentářů

LittleChristmas2018 - Co jsem dostala k Vánocům?

Napsáno: 25.12.2018
Počet komentářů - 62, nutno podotknout, že zde se vyřádil spam

Věci, kterými zabíjíme své blogy

Napsáno: 7.2.2018
Počet komentářů - 59

7 důvodů, proč milovat a nesnášet svých 160 centimetrů

Napsáno: 12.9.2016
Počet komentářů: 48

Back to School - Aliexpress tipy

Napsáno: 22.8.2017
Počet komentářů: 42

Co jsem dostala k Vánocům?

Tady se žádnou fotkou chlubit nebudu, neboť je to celé focené na kalkulačku. :D 

Napsáno: 25.12.2015
Počet komentářů: 39

3) Mých 5 nejoblíbenějších článků

Jak jsem balila kluky na základce aneb nekonečná šňůra trapasů

Článek nemá fotku, takže opět bez ní. 

Napsáno: 13.3.2016
V tu dobu to bylo samozřejmě hrozně trapné, takhle zpětně jsem ráda, že jsem si tento článek napsala, protože se mám aspoň čemu smát. 

Maličkosti pro radost | prstýnek a náušnice

Napsáno: 18.11.2017
Toto byla má první spolupráce vůbec, jestli se nepletu. Prstýnek dodnes nosím a je symbolem mého blogu.

Tam, kde klid nekončí

Napsáno: 7.10.2018
Tento článek jsem psala přímo v Oslu. Tehdy jsem se do Norska neskutečně zamilovala a mé slabosti k této zemi jste si určitě už všimli.

Ten o prvním závodě

Napsáno: 23.11.2019
U tohoto článku jsem také ráda, že jsem ho napsala. Mám v něm vzpomínky na svůj první závod. Sice ne v orienťáku, ale běh to byl.


Kryštofovo údolím až na vrchol aneb výlet, který se nesetkal s pochopením

Napsáno: 5.6.2021
Místo, ke kterému mám snad stejný vztah jako k Norsku, je Ještěd. Toto je článek z mé poslední návštěvy. Tehdy jsem se v něm hecovala v tom, vybrat si co nejdelší trasu a jít ji. Bavilo mě na tom to hecování se, jestli to dám. No nakonec jsem si to trochu zkrátila, to se přiznám, ale dala jsem toho hodně! Mezi 20.-30. kilometrem chůze jsou už zajímavé myšlenkové pochody, vyzkoušejte to. 

4) Nejhorších 5 článků dle zobrazení

Heh, tak na tohle jsem zvědavá! Ty 2 články, které jsem letos napsala, do této statistiky zařazovat nebudu, neměly zatím šanci si ta zobrazení získat.

Bláznivé, šílené dny

Napsáno: 26.9.2021
Počet zobrazení: 195

Roadtrip po Norsku: 3. den

Napsáno: 29.9.2021
Počet zobrazení: 203
Tuhle sérii jsem vlastně nikdy nedokončila, což mě zpětně docela mrzí. Nemyslím si ale, že by to teď mělo cenu dodělávat, když už jsem zapomněla všechny detaily.

Jak letos balím dárky?

Napsáno: 5.12.2021
Počet zobrazení: 203

Zapomněla jsem si dělat radost

- opět foceno na kalkulačku, takže tady bez fotky

Napsáno: 10.3.2016
Počet zobrazení: 207

Můj další běh 17. listopadu

Napsáno: 21.11.2021
Počet zobrazení: 210

5) Top 5 nejlepších situací/momentů spojených s blogem

1) 1. spolupráce - z každé spolupráce jsem měla radost, ale když si vzpomenu, jak jsem byla nadšená, když jsem dostala nabídku na tu první. To je prostě nezapomenutelné!


2) Pořádání giveaway - I toto jsem měla na blogu vždy ráda. Sledovat, jak přibývají komentáře a pak vybrat výherkyni. Škoda, že už se to nedělá, to by k příležitosti 500 stýmu článku určitě nějaká byla.


3) Komunita kolem blogu + komentáře - Hrozně mě baví vaše komentáře a jsem ráda, že jste na mě nezanevřeli za tu dobu, co jsem tu nebyla a vrátili jste se!


4) Můj prostor - Miluju ten svůj prostor tady. Můžu si tu tvořit co chci.


5) Sdílení zkušeností - Na blozích mám ráda i veškeré recenze. Člověk si může vybírat věci podle recenzí ostatních blogerů, protože na jejich názor dá prostě víc, ještě když je dlouho sleduje.


Tak a to by bylo pro tento speciál vše. Musím se přiznat, že prvotní nápad vznikl rychle, takřka během 5 minut v práci. Realizaci jsem věnovala ale docela hodně času. I když spíš jsem se v tom blogu a článcích hrabala s nostalgií, takže mi to déle trvalo. Chápu, že pro vás tento příspěvek tak důležitý být nemusí, ale já z něj mám upřímnou radost.


Blogu bych se nadále chtěla věnovat jak nejvíc to půjde. Doufám, že se tu brzo změní design, protože tento už se mi prostě nelíbí. Akorát teda nejsem na toto tvoření nejšikovnější, ale snad se s tím nějak poperu.


Vzpomínáte si vy na nějaký můj příspěvek, který vám uvízl v paměti? 
Jaké situace a momenty kolem blogování by patřily do vašeho top 5?














Read More

Jak se řídí na Madeiře? + tipy jak to zvládnout!

středa 18. října 2023

4 komentáře

Ahoj, přicházím s článkem, který jsem vám slibovala v tom minulém. Můžete se v něm dočíst, ve které půjčovně jsme si půjčovaly auto a jestli jsme s ní byli spokojené. Jediné, co zopakuji, je to, že je potřeba myslet na to, aby půjčené auto bylo pojištěné. To naše už to mělo zahrnuté automaticky v ceně půjčovného. Jediné, co na něm pojištěné nebylo, byly pneu a klíčky od auta. Jestli přemýšlíte, jestli si pneu nepřipojistit, klidně bych do toho šla. Na Madeiře potkáte štěrkovité povrchy třeba na parkovištích.


Jak dobrý/á musím být za volantem, abych mohl/a na Madeiře řídit?

Všude se dočtete, že potřebujete mít za volantem praxi, než pojedete řídit na Madeiru. Toto musím potvrdit. Já řídím už 10 let a občas jsem ze vzniklých situací byla docela nervózní. Neumím si představit, že bych tam sedla za volant nevyježděná.

Madeirské silnice potřebují řidiče, který se umí rozjíždět do velkých kopců, zvládne hlídat několik věcí najednou, umí se uhnout, nezmatkuje při první složitější situaci a jakž takž ví, kde mu končí a kde začíná auto. 

Jaké auto zvolit?  

U tohoto bodu je potřeba zmínit pro kolik lidí auto chcete, kam s ním budete jezdit a kolik jste ochotní za něj dát. 

Mnoho lidí vám určitě poví, že je dobré mít automat. Taky jsem toto slyšela. Když jsem ale zjistila, že by nás automat vyšel dvojnásobně dráž, rychle jsem si to rozmyslela. Já jsem totiž zvyklá řídit manuál, takže bych se spíš musela učit s automatem. Byla to pro mě tedy logická volba. Rozhodně bych ale úplně nedoporučovala řidiči zvyklému na automat, půjčovat manuál. Ještě musím podotknout, že s manuálem jsem neměla nikde problém, takže jestliže jste na něj zvyklí, tak do něj klidně jděte i na Madeiře.

Další věcí, kterou budete muset zohlednit při výběru auta, je počet cestujících. Předpokládám, že ho nebudete chtít jen na ježdění po dálnici. My jsme si půjčovali takovou madeirskou klasiku, Fiata Pandu. Jely jsme ve dvou a obě jsme docela drobné. Nepotřebovaly jsme převážet žádný velký náklad. Přesně na toto obsazení je Fiat Panda dostačující. Nejedná se sice o nejsilnější auto, kopce jsme jezdily na jedničku nebo dvojku, nerozjíždělo se to do nich rychle, ale nikdy jsme neměly problém. Nedoporučovala bych toto auto, jestliže vás jede více. I od jiných cestovatelů jsem četla, že v plném naložení si toto auto moc neví rady s kopci.

Kruhové objezdy

Toto je kapitola sama pro sebe. Téměř všechny kruhové objezdy jsou na Madeiře 2 pruhové a nejezdí se na nich stejně jako tady v Česku. Když vjíždíte na kruhový objezd a nevyjíždíte hned prvním exitem, vždy se musíte zařadit do vnitřního pruhu. Jestliže vyjíždíte prvním exitem a tudíž jste ve vnějším pruhu, vždy musíte dát přednost autům vyjíždějícím z vnitřního pruhu. Při vjíždění na kruhový objezd do vnějšího pruhu používají pravou směrovku. Při vjíždění do vnitřního pruhu se používá ta levá a při výjezdu z tohoto pruhu zase tu pravou. Na použití pravé směrovky při vyjíždění občas zapomenou a způsobuje to zmatky. Dávejte si na to pozor, místní jsou docela hákliví, když jim tam budete jezdit jinak.

Parkování

Míst k parkování je po celé Madeiře málo. Ještě jsou k nalezení u turistických míst, doporučuji ale přijíždět před 10 hodinou, abyste měli jistotu volného místa. Ve městech je ale zázrak najít nějaké značené parkoviště. Místní si s tím moc velkou hlavu nedělají a parkují v jízdních pruzích. V zatáčce, před zatáčkou, do které není vidět a nebo v křižovatce. V 30% kopci to zvládají taky. A ještě lépe, když je tam ta zatáčka, do které není vidět. Nesmíte se tedy divit, že se z Vašeho jízdního pruhu stalo parkoviště. Nevím, jak moc dobrý je nápad to dělat jako turista, já na to odvahu neměla, ale umím si představit, že by na to místní policajti mohli být hákliví.

Troubení do zatáček

Jelikož je na Madeiře plno zatáček, do kterých není vidět a jsou úzké, místní jsou zvyklí zatroubit, než do tohoto místa vjedou, aby protijedoucí auta věděla, že mají zastavit. Trvalo mi chvíli, než jsem si na to zvykla a nemyslela si, že dělám něco špatně. Když jsem poprvé zatroubila do zatáčky já, má spolujezdkyně se lekla, že se něco děje.

Kopce

Celou dobu taky kolem toho tématu kroužím, tak už je potřeba ho zmínit. Na Madeiře je plno dost strmých kopců. Nějakých 30% není problém. Něčím takovým jsme jezdily na ubytování. Madeiřani si moc nedělali hlavu s tím, že by mohli udělat serpentinu, ale silnice vedou rovně nahoru nebo dolů. Jakmile potkáte serpentinu, tak to je kamarád a můžete být v klidu. Tady se pojede dobře. 

Připojovací pruhy na dálnici

Na Madeiře naštěstí najdete jen jednu dálnici. Naštěstí píšu proto, že jejich připojovací pruhy jsou dost velké neštěstí. Neexistují. Na dálnici vjíždíte bez nich a Madeiřané ani nejsou zvyklí uhýbat do levého pruhu, takže dost často se napojujete ze stoje. A to je docela problém a vyžaduje to trpělivost. 

Chodci

Ne všude na Madeiře jsou chodníky, takže chodci na silnici nejsou tak ojedinělý úkaz. Za mě je to menší problém než parkoviště na silnici. Od ostatních cestovatelů jsem se dočetla, že jsou na ostrově dost zvyklí je pouštět na přechodech, toho jsem si ale nevšimla. Pravdou je, že když jsem někde musela použít silnici místo chodníku, ohrožená jsem se od aut necítila.

Tipy jak to dát!

Nejspíš už to umíte, ale já jsem si zatím celý řidičský život vystačila bez toho. Mluvím o rozjíždění přes ručku. Nezkoušela jsem to, ale klasickým přešlapováním by si v jejich kopcích člověk nejspíš moc neškrtl.

Jakmile potkáte betonovou silnici, můžete si být jistí, že tam bude nějaký hodně velký kopec. My tuto silnici měly k ubytování a toto tvrzení rozhodně potvrzuje. Je lepší se jim vyhnout, když to jde.

Nejezdit po silnicích, které v mapy.cz vidíte jako bílé. Ty jsou dost často betonové a nebo prostě jen šíleně do kopce, úzké apod. Vždy jsem radši volila lehce delší variantu cesty, která vedla po "žluté" silnici a bylo to v pohodě. Občas se tedy těm bílým nevyhnete, ale dost často to jde. Bílá je třeba i ta na parkoviště Queimadas, ze kterého se jde na Levadu do Caldeirao Verde, ten kopec mi tam nepřijde zas tak hrozný. Tato silnice byla nepříjemná tím, že byla hodně úzká a vyhýbání se bylo nepříjemné. Obzvlášť u této cesty doporučuji jet ze Santany po označené cestě, mě navigace poslala jinudy a vyjížděla jsem na hlavní do takového kopce, že jsem místo silnice viděla jen nebe. 

Vždy si po navigaci zkontrolujte, kudy vás vede. Koukněte se, zda se někde nedá vyhnout "bílé" cestě. Já jsem to nezkontrolovala jednou, právě na Queimadas a hned se mi to vymstilo. 

Nenechte se sžírat obavami, jestliže jste zkušenější řidič, určitě to zvládnete. Jen to chce si osvojit pár těchto zvláštností.

Jezdili jste někdy po Madeiře? Je něco, co mi v článku chybí?

Mějte se krásně, 

Lenka


Read More

Madeira ve fotkách + tipy

středa 4. října 2023

17 komentářů

Ahoj, je to už něco málo přes rok, kdy jsem psala poslední článek. Ze začátku jsem byla ráda, že jsem si odpočinula od počítače, jelikož jsem ho měla před sebou pořád. V práci i doma. Zároveň jsem začala s orienťákem a najednou jsem neměla čas už ani o víkendech. Toto léto jsem ale několikrát přemýšlela, že se k blogu vrátím a že mi vlastně dost chybí. A tak jsem tu. Sedím pod dekou, mám zapálenou svíčku, před sebou horký malinový čaj a probírám se fotkami z Madeiry, kde jsem byla na přelomu srpna a září, a vybírám ty, které Vám ukážu. No vy už to asi víte, ale já ještě ne. Tak mě nechte ještě chvíli v napětí, které jsem vybrala. 

Ubytování: Casas Tipicas Candelaria Tabua

Ubytování mělo sice starší vybavení, ale vše bylo funkční a čisté. Kuchyně byla vybavená tak, že jsme si v ní pohodlně zvládli vařit večeře a připravovat snídaně. Jediné negativum bych viděla v příjezdové cestě. V recenzích se dočtete, že je pouze pro zkušené řidiče a za to se mohu podepsat. Jak příjezd šílenými kopci, tak parkoviště ve sklonu. Jestli se tohoto ale nebojíte, tak mohu jen doporučit! O řízení na Madeiře chci napsat speciální článek, protože přesně tohle byly informace, které jsem potřebovala vědět dopředu. 

Půjčení auta: Point Car Rental

Přilítali jsme a odlétali v nočních hodinách a tato půjčovna měla možnost přistavit a odevzdat auto i ve 3 ráno. Sice za příplatek, ale šlo to. Auto bylo pojištěné, jediné, na co se pojistka nevztahovala, byly pneu a klíče od auta. Měli jsme půjčeno Fiata Pandu v manuálu. Pro 2 lehké osoby je to v pohodě, sice je znát, že to auto je slabé, ale vyjela jsem vše. I s tím manuálem. Četla jsem sice názory, že mnohem lepší je automat, ale jestliže jste, jako já, zvyklí na manuál, zvládnete to v klidu i s ním. Při větším počtu lidí už bych si tuto volbu auta rozmyslela, aby se Vám nestalo, že nevyjedete nějaký kopec, což by v tomto případě hrozilo. Ale o tomto si více popovídáme ještě příště.

Výhled z ubytování - Vodopád u Ponta du Sol

Ten vodopád za to vlastně vůbec nestojí. Je tam plno lidí, musíte čekat, než vám uhnou a vy budete moct projet. Nemít ho hodně blízko od ubytování, lituji toho, že jsme tam vůbec jeli. Na ostrově je víc o dost hezčích vodopádů!



TIP!
Na Madeiře nikdy nevěřte našim mapám.cz. Neumí si poradit s převýšením a říkají zásadně víc, než to pak doopravdy je. Okruhu spojením Levady Nova + Levady de Moinho říkaly okolo 800 m, reálně to bylo 350 m. Je lepší používat aplikaci WalkMe. (Prý je ale placená.) Já jsem si vystačila s tím, že jsem v tomhle nebrala mapy.cz moc vážně a věděla jsem, že to přehání. Jinak s trasou na mapách.cz jsem problém neměla.




Nádherný trek, který rozhodně stojí za to. Jen je potřeba říct, že to není zas taková prdel a kdybych měla možnost a věděla to dopředu, tak zkusím popřemýšlet o možnosti jít to jenom v jednom směru a nevracet se zpět stejnou cestou. Převýšení celého treku mělo podle mých hodinek 1160 m, problém je v tom, že veškeré převýšení nastoupáte na schodech a ty mě nesedly.
TIP!
Na Pico do Arieiro jsou dvě parkoviště. Jednou přímo nahoře, na tom ale smíte stát jen hodinu a druhé ani ne 1 km pod vrcholem. Ani toto parkoviště není nafukovací, i když ho rozšiřují. Neplánovala bych si tedy příjezd někdy kolem poledne.





TIP!
Celkem nově sem přibyla nutnost zaplatit za vstup, tuším 1 Euro. To není takový problém. Problém je to, že to jde pouze online a na místě, kde tuto nutnost zjistíte, není signál ani Wi-Fi, takže zaplatit vstupné je trochu Mission Impossible. Doporučuji koupit si vstupné z pohodlí ubytování.






Nádherné malé městečko, ve kterém doporučuji se dojít podívat na to, jak vypadá sklon silnice 33%. Tento sklon najdete cestou k přírodním bazénkům v oceánu. Ano a něčím takovým jsme jezdili na ubytování, akorát tam ta značka nebyla, asi proto, abych se nebála tam jet. 



Musím podotknout, že ne vždy je ve Fanalu mlha, která mu dodává mysteriózní atmosféru. My na ni štěstí neměli, ale co. Ty stromy jsou kouzelné i tak. Jen mi přišlo důležité, aby tu zaznělo, že ta mlha tam není pořád. A už vůbec ne ta, která vypadá krásně na fotkách.



Místo, které je krásné a stojí za návštěvu, jen bych ji asi načasovala na dřívější čas. Parkoviště není nafukovací, i když ho zvětšují, a je placené. Na toto místo jezdí dost lidí, takže je fajn se s nimi potkávat jen v jednom směru. Levada je úzká a blbě se tam vyhýbá. 
V době, kdy jsem tam byla já, byla levada na Inferno zavřená, takže jestli budete chtít navštívit i tento vodopád, zjistěte si první, jestli to vůbec je možné, abyste nebyli zklamaní.


TIP!
Tyto a další informace se dobře zjišťují v jedné FB skupině, kde se sdružují Češi na Madeiře. Ať ti, co tam žijí, a nebo jen turisté.




Ze začátku jsem na toto místo ani nechtěla jet, protože jsem se bála, že nebude kde parkovat. Což tak z map vypadá. Není tam ale kam daleko jít, takže auta se tam točí rychle a je tam i plno místa, kde se dá zaparkovat. Nemusíte tedy opakovat mé strachy!


Tak a toto jsou nejhezčí místa, která jsme navštívili. Vynechali jsme úmyslně levadu 25 fontán (tak jí říkám, ten název ale odpovídá i realitě, jen to není v této formě), kterou určitě hravě zvládnete najít. Nejeli jsme na Pico do Arieiro na východ Slunce, což je podle všeho nádherné. 

Kdybyste chtěli vidět více fotek a popřípadě i Reels z Madeiry, vše najdete na mém Instagramu, který je zde

Kdybyste měli k Madeiře nějaký dotazy a tušili, že Vám holka, která ji na týden navštívila, mohla poradit, tak se mě klidně zeptejte v komentářích.

Jak jste na tom vy s Madeirou? Navštívili jste ji? Chtěli byste? Nebo je to pro Vás už až tak moc profláklé místo, že Vás to odrazuje?

Uvidíme se u dalšího článku,
Lenka


Read More