Ahoj, dlouho jsem nepřidala žádný článek do této rubriky. Teď ale cítím, že mám potřebu se s vámi o něco podělit, ale nevím jestli to bude kloudné a nebo ne. Jestli ne, tak se to stejně ani nedovíte, takže spíš budete číst o mém lednu, který bude když tak následovat. No, přestávám jen tak tlachat a jdu se do toho pustit!

Už od začátku éry Lorda Voldemorta cítím, že vláda nepůsobí na lidi tak, jak by měla. Jejich komunikace je všechno jen ne důvěryhodná. Přijde mi, že celou dobu vlastně jen vyhrožují, ale na nějaká slova chvály si nevzpomínám. Možná zazněla v září, kdy jsem měsíc jejich tragikomedii nesledovala, ale to spíš pochybuji, když se vše zase zhoršovalo.

Lidé jsou všelijací, já mám ale odjakživa za to, že na ně platí spíš pozitivní motivace. Takto to tedy mám vyzkoušené na sobě, ale všímám si toho i u více lidí ze svého okolí. Vládní výhružky přestaly dávat smysl už před tím, než je sami členové vlády přestali poslouchat. Dejte lidem zakázané ovoce a oni půjdou a zkusí si ho.

Toto fungovalo jen v březnu, kdy to všechno bylo nové. Kdy bylo snadné ovládat lid strachem. Strach ale zmizel a vystřídala ho nekonečná frustrace a hněv. A taky lhostejnost k sobě samým a ke svému okolí. Z porušování opatření se stal nový národní sport, protože ten zdravý nám zakázali a bonzáctví je opět součástí našich životů.

Ale víte vy co? Já se vlastně vůbec nedivím žádnému člověku, který i přes zákaz otevře svou provozovnu. I tento člověk má totiž rodinu a ta potřebuje jíst. Je spekulativní, jestli se jim to vyplatí i s pokutou, ale když tak ve velkém otvírají, tak bych docela tipla, že ano.

Nejvíc bych vládě přála, aby si na měsíc zkusili žít v kůži krachujícího podnikatele, který se každý večer musí koukat na své děti a přemýšlet, jak jim dát najíst. Ono se to v tom vyhřátým kanclíku sedí krásně, když je platíme my. Kdyby si tito lidé zkusili život člověka, který krachuje kvůli vládě, mohla by se jejich komunikace zlepšit. Pochopili by, že svými zákazy nic nevyřeší. Že by spíš měli řešit, jak kompenzovat podniky, aby je ani nenapadlo otevírat.

Ono je ale tak snadnější štěkat než se pokusit někoho pochopit.

Já vím, že jejich situace není jednoduchá a že to jen tak nějaká vláda nezažila, přišlo by mi ale sympatičtější, kdyby na rovinu řekli, že vlastně nevědí, co mají dělat. Já sama nevím, co bych dělala. Já si ale naštěstí od nich nevybrala zaměstnání, kde bych to měla řešit. Přece jen tu v téhle tragikomedii žijeme skoro rok a tak si myslím, že za tu dobu už se něco naučit mohli. Jen škoda, že jsou nepoučitelní.

Co si myslíte o komunikaci vlády?

 Ahoj, už dlouho jsem s vámi nesdílela písničky, které si prostě užívám, a tak vám je opět představím. Věřím, že jestli tuto sérii článků sledujete pravidelně, některými vás vůbec nepřekvapím, ale myslím, že jsem našla i takové písničky, které jsem vám tady ještě nepředstavovala. Tak můžeme jít rovnou na to!

 Ahoj, kdybych měla spočítat všechny kousky oblečení, které jsem si za rok 2020 koupila, stačily by mi na to prsty na rukou. Celý rok jsem vůbec neměla náladu na nakupování a tak nějak mám pocit, že se mi můj pohled na toto změnil. Už nemám pořád nutkání kupovat si nové a nové kousky. Už vlastně nakupuji jen, když se mi něco zničí a já to potřebuji nahradit.

Nikdy jsem si nemyslela, že do této fáze někdy dospěju. Už od 15 let jsem hrozně milovala všechny nákupy a na velké jsem s kamarádkou jezdila dvakrát do roka. Vždy na povánoční slevy a na slevy na konci léta a nejvíc jsem to milovala. Lidi se ale mění a já si teď už mnohem radši nějaké peníze ušetřím. 

Minulý týden mi ale ruply mé černé kalhoty přesně mezi nohami. No která z vás to taky zná, přiznejte se! A já bez černých džínů prostě neumím existovat. Ani chvíli. Nosím je prakticky nonstop, když teda nemám sukni a nebo šaty. A tak jsem věděla, že si musím objednat nové. Nakupování kalhot přes internet je pro mě ale menší ruská ruleta. 

Pro tento hazard jsem si vybrala Zoot, protože s nimi mám ty nejlepší zkušenosti. Trefila jsem se zrovna do velkých slev, a tak jsem zabrousila i mezi svetry. Mám vlastně tak dva, které nosím. No a střídat jen ty dva je vlastně docela nuda, co si budeme povídat. A tak jsem si vybrala další dva. Před odesláním objednávky jsem ještě zkusila najít nějaký slevový kód a ono to fakt vyšlo! Místo 2700 jsem platila za tyto 3 věci 1100, což si myslím, že je luxusní cena.

Nebuďte tedy líní a vždy si zkuste taky nějaký ten kód najít. A teď už vám ukážu, co jsem si na Zootu vybrala. 

 Ahoj, věc se kterou momentálně bojuji, je návrat do rutiny. Vypadla jsem z ní, když jsem si vzala volno kvůli psaní diplomky a pak byly Vánoce a Silvestr. Toto zapříčinilo, že jsem snad půl měsíce byla absolutně bez rutiny a jakéhokoliv režimu. Jako líbilo se mi to, to vám nebudu nalhávat opak, ale o to je teď tvrdší návrat. Dnešní článek je i ve video podobě na YouTube. Video najdete na konci článku, nechci tu z něj dělat prim, a proto bude až na konci. A teď už můžeme jít na to!

• Psychické nastavení - pro mě je toto snad nejdůležitější bod. Se správným nastavením v hlavě se všechno zvládá líp. Já jsem ze začátku minulého týdne byla taková, že do práce fakt nechci a měla jsem z toho špatnou náladu. A fakt zbytečně! Musím si říct vždycky, že to nebude tak hrozné, jak si teď myslím, a hlavně tomu musím věřit.
• Spánkový režim - věc, ze které vypadnu hned jako první, je spánek. Začnu chodit spát po půlnoci a vstávám mezi osmou a devátou. To samozřejmě s prací nejde, když tam chodím na osmou a tak musím vždy spánek poupravovat. Jediný tip, který podle mě funguje,  je nechtít od sebe chodit spát brzo hned. Místo toho si jít lehnout o pár minut dřív a tělo si na to dříve zvykne.
• Odměny - jsem člověk, který funguje na odměny, takže pro ně i ráda něco udělám. Třeba za první týden v práci jsem si nadělila Wokin k večeři. A ne, nebudu se odměňovat po každým týdnu, jen po tom prvním, heh.
• Těšit se na maličkosti - když se těším na nějakou aktivitu, po tom, co přijdu z práce, je to hned o dost lepší. Nesnáším takový to, co jsem měla minulé léto, že jsem přijela z práce a čekala, až bude večer, abych mohla jít znovu do práce. A skoro nic jsem nedělala. Je proto fajn si vymyslet něco, na co se můžete těšit.
• Žít okamžikem - tento bod dost souvisí s předchozím. I po práci je třeba žít a mít své plány. Proto je super si užít tento čas! 
• Připomenout si, proč to děláme - každá věc, kterou děláme tak trochu protože musíme, by měla mít to své proč. Přece jen je to cesta k cíli a je fajn si znovu připomenout, proč to všechno vlastně podnikáme a na to myslet, když se nám nechce vstávat. 

 Ahoj, jelikož jsem vám slibovala shrnutí mého prosince už minule a nakonec jsem ho vyměnila za jiný článek, tak dnes s ním přicházím. Prosinec se nesl hlavně ve znamení dopisování diplomové práce, takže toto vynechám (teda skoro, v jedné souvislosti to zmíním) a pokusím se vypíchnout takové ty momenty, které se točily kolem něčeho jiného. 

Čekání na Štědrý den jsem si krátila procházkami na Staromák. Skoro bych řekla, jak to tam bude bez těch trhů smutné, ale naštěstí se o to postarali lidé, když tam ve velkém chodili. A ten svařák s prdelníkem (jak říkám trdelníku) byl stejně cítit snad u každé přístupové cesty. Stejně ale doufám, že si ho příště budu moct dát! 

Mé volno mezi svátky se vlastně dá rozdělit skvěle na první půlku a pak na tu druhou. Ta první byla nic moc a trvala do 28. prosince. Od rána do večera jsem seděla u diplomky, bohužel i 24. U nás ty Vánoce bohužel ale nikdo stejně moc neprožívá, bratr i táta přijeli až někdy odpoledne, a tak mi to nevadilo zas tolik. Skončila jsem dřív než následující dny a i jsem mezitím stihla ozdobit stromeček. Jinak byly letošní Vánoce klidné, ale nic víc o nich asi říct nemohu, protože jsem si je nemohla pořádně užít. Chtěla jsem totiž mít do 29. vše hotové, protože pak jsme měli plány s přítelem vlastně až do 2. ledna a 3. měla být práce odevzdaná. Takže jsem se jen modlila, abych to stihla napsat, než přijede. To se mi povedlo a tak mohla začít druhá polovina, která byla jedním slovem úžasná. 

Den před Silvestrem jsme si udělali výlet na Plechý. Nebyl to pro nás vůbec těžký výstup, i když jsem slyšela, že někteří jedinci to i vzdávali, ale my dva jsme trénovanější. takže jsme s naprostým klidem kopec zdolali. Jediné nepříjemné bylo ve výsledku to, jak to podkluzovalo. Naštěstí se ale ani jeden z nás nenatáhl, i když jsme k tomu měli oba blízko! Dokonce nám vyšlo i počasí, což u nás dvou je docela zázrak, vždy si naplánujeme výlet a pak je hnusně. Na Silvestra jsme jeli k přítelovi a celý večer jsme hráli společenské hry a byla to prostě skvělá zábava! Já mám společenský hry fakt ráda. Celý Nový rok jsme tak prováleli a odpočívali a pak mě čekaly poslední úpravy diplomky a odevzdání, které se mi naštěstí také povedlo.

 Ahoj, sice jsem minule psala, že se uvidíme u článku, ve kterém vám popíšu svůj prosinec, tento mi ale ovšem přišel lepší. A tak se dnes pobavíme o mé vision board na rok 2021. Nedávala jsem si až moc vizí, jen ty, které mi přišly reálné, a které by mě dokázaly posunout, kdyby se všechny vyplnily.

Víte, jak jsem tady psala o tom, že bych ráda vyzkoušela Youtube? Tak už se to stalo skutečností a právě tento článek je první z těch, jejichž verze bude i na Youtube. Tam jsem to pojala čistě povídání si o tom a zde vám i svou vision board ukážu. Byla jsem nervózní, když jsem se do toho pustila, do natáčení. Musela jsem hodně stříhat, ale žádný učení z nebe nespadl a já věřím, že mi Youtube pomůže s vyjadřováním se a souvislým mluvením. A taky mě to prozatím sakra moc bavilo! Video vám sem za článek hodím, ale berte v potaz, že je moje vůbec první a že nejsem dobrý řečník. Ale ono se to zlepší, já tomu věřím. 

• Dál se věnovat blogu a posunout ho dál - po pauze kvůli diplomce jsem nabitá novou energií s blogem dám pracovat a věnovat mu čas a své úsilí.
• Šetřit peníze a zvýšit si povědomí o finanční gramotnosti - tato věc mi přijde hodně důležitá a když ji zvládnu, budu mít ze sebe fakt radost. Né, že bych byla finanční negramot, ale ráda bych financím porozuměla ještě víc.
• Číst knížky - poslední půlrok na to nebyl vůbec čas a já se musím přiznat, že mi to fakt chybí. Navíc se mi nahromadilo hrozně nepřečtených knížek!
• Roadtrip po Norsku - nevím, jestli bude možný tento bod vůbec uskutečnit, ale jestli ano, hrozně ráda bych vyrazila!
• Promoce! - už za měsíc, brrr, budu mít státnice a obhajobu diplomové práce a když se zadaří, mohly by přijít inženýrské státnice. Já doufám, že to vyjde!
• Začít natáčet na Youtube - tento bod si už tímto článkem vlastně plním, tak snad mi to vydrží.
• Běh - kvůli diplomce jsem běh dost zanedbávala a teď se chci vrátit zpět do formy a pokud možno, tak ji i překonat!
• Pokračovat v Norštině - né že bych se někdy plánovala stěhovat do Norska (ale kdyby mi to život připravil na zlatém podnose, nestěžovala bych si), ale nechci, aby můj mozek zakrněl a Norština se mi líbí, tak proč se v ní nezlepšit?