Můj květen 2020 - výlety

neděle 31. května 2020

12 komentářů

Ahoj,
ráno jsem vydala článek o knížce od holek z A Cup of Style - najdete ho zde - a už píši článek další. Na středu (Edit: Nakonec ale vychází až o víkendu). Jsem si totiž téměř jistá, že bych ho v následujících dnes psát nestíhala, jelikož semestr graduje a já právě ve středu píšu první zkoušku tohoto semestru a do páteční půlnoci odevzdávám celosemestrální projekt, na kterém mám také ještě hodně práce. Fuj. (Edit2: dodělala jsem ho hned v pátek v poledne, takže se žádné stresování nekonalo.) Jak já se těším, až tyto dvě věci budu mít už za sebou! Pak už mi bude zbývat jen jedna zkouška. No, ale teď bych se s vámi ráda vrátila do května, který byl naprosto úžasný a plný výletů a změn. 

Během května jsem se samozřejmě věnovala i škole a to vlastně v téměř všech chvílích, kromě těch, o kterých vám píši. Také jsem si našla bydlení v Praze a pomalu se začala zabydlovat, ale o tom vám taky dnes psát nebudu.





První výlet byl po Šumavě hned první květnový víkend a už tehdy tam bylo hodně lidí. Od té doby mi přijde, že lidi mizí z měst a je jich mnohem víc v přírodě. Každopádně celý víkend byl výletový. Zahájili jsme ho pekelně rychlým výstupem na Boubín. Dlouho jsem nevyběhla kopec tak rychle. Na vrchol jsme šli kolem Boubínského jezírka a následně Boubínského pralesa. Jezírko jsem nikdy neviděla, takže jsem byla ráda, že jsme zvolili zrovna tuto trasu. Docela mě překvapilo, jak vypadalo. Je na první fotce. Boubínský prales jsem už kdysi viděla a pamatovala jsem si, že jsem z něj byla zklamaná. Jenže jako dítě mátě představu, že v pralese jsou liány, po kterých skáčou opice. Teď už jsem takovou představu neměla a jen jsem čuměla, jak málo stromů v pralese zbylo. Většina se válela po zemi. 

Z Boubína jsme se přesunuli na Chalupskou slať, na tom jsem si trvala zase já. Znám to místo už dost dlouho, byla jsem na něm ještě předtím, než na něj začali jezdit všichni a je to mé nejoblíbenější místo na Šumavě a vždy se tam ráda vracím. Na Chalupské slati se nachází nejslavnější bříza vůbec. Je na třetí fotce. 

Další den následoval výlet na rábský lom, ze kterého se v posledních letech také stala velká atrakce. Já tam byla poprvé před rokem, v únoru, a v tu dobu byly po celém lomu cedule se zákazem vstupu. Ty ale už zmizely. Po lomu jsme jeli na rozhlednu Sedlo, stejně jako před rokem. Stejný výlet s jiným člověkem. Jiné zážitky. Ve výsledku to nakonec bylo celé jiné. Včetně ročního období.






Další výlet měsíce května začal v Ostrovci v okresu Písek. Náš cíl byl soutok řek Otavy a Lužnice. Naplánovala jsem příjemný 15 kilometrový okruh. Jeho zdolání ale nakonec bylo těžší, než jsem čekala, protože přímo přes turistickou stezku byly napadané stromy. Hodně stromů ve velké stráni. No, ale ani to nás nezastavilo a na cílové místo jsme došly. A bylo to tam fakt nádherné. Dokonce jsme se tam s kamarádkou mohly seznámit s nějakými sportovci, kteří trénovali na kajaku. Bohužel to ale zkazil "fotr", který se vrátil a byl to zároveň jejich trenér. Jediné, co mě mrzelo, bylo to, že jsme kvůli zkaženému seznamování přišly o ty buchty v Ostrovci, které napekla babička jednoho z nich. Každopádně toto místo není nic profláklého a bylo fakt nádherné! 



Třetí květnový víkend se opět odehrál ve znamení výletů. Tentokrát v okolí Prahy. V sobotu jsme vyrazili na lom Velkou Ameriku. Já už ho viděla hodněkrát teda, ale pořád se mi líbí. Od minulé návštěvy tam přibyly další ploty. Morálka dodržovat zákazy se ale nezměnila a tak si tam dál lidi vesele chodili až ke srázu. Na Velkou Ameriku jsme šli ze Srbska po né tak známé stezce. Rozhodně ne tak známé jako ta z Ameriky na Karlštejn, kterou jsme pak šli taky. Ta méně známá stezka vedla přes Mořinu, kde se prodávala zmrzlina. Byli jsme nadšení jako malé děti. A byla to má první točená zmrzlina tento rok. 
Já výlety s přítelem mám sice hodně ráda, ale on není tak posedlý focením a tak ani já nevytahuji mobil na fotky tak často a pak mám jen zážitky a žádné fotky. Heh. No a články bez fotek moc nefungují, takže druhá fotka je už z dalšího dne a dalšího výletu. Teď si samozřejmě dělám srandu, mám radši zážitky než spoustu fotek! Každopádně druhý výlet byl v okolí Řevnice, kde je vlastně o dost hezčí příroda a vyhlídky, než na celé trase Velká Amerika - Karlštejn. Každopádně ale chápu, že všichni chtějí vidět lomy. 

Kam jste v květnu vyrazili vy?


Těším se na vás u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥
Read More

Organic Shop - šampon, kondicionér - tohle už si na vlasy nedám

středa 27. května 2020

13 komentářů

Ahoj,
během focení fotek k dnešnímu článku mi došlo, proč fotky většinou fotím až odpoledne. Naši sousedé si totiž nedávno udělali novou střechu. Takové ty klasické zářivé oranžovo-červené tašky. No a když svítí slunce dopoledne, odráží se paprsky právě o tuto střechu a ke mně dopádá takovéto dost teplé červené světlo. Jelikož se mi ale na něm povedlo nafotit všechny fotky z dnešního článku, nechám ho tam. No, tak teď už jdeme na článek.


Jo, už jsou tady zase. Šampon a kondicionér od Organic Shopu, o kterých jsem vám psala už ve dvou spotřebovancích. Tady a tady. Shrnu, o čem ty odstavce v článcích byly. V prvním jsem psala, že mám po jejich používání fakt špatné vlasy a v druhém jsem zas opravovala své tvrzení, že za to nakonec nemohly tyto přípravky, ale spíš vyčerpání vlasů z neustálého odbarvování. Teď jsem si na ně ale konečně dodělala názor a ten bych vám chtěla v dnešním článku sdělit. A podle nadpisu článku už můžete tušit, že to zas tak pozitivní dnes nebude. 


V době, kdy jsem tvrdila, že mi tyto produkty sedly, jsem pořád ještě pendlovala mezi Šumavou a Prahou. To znamená, že jsem v Praze používala šampon a kondicionér od Yves Rocher a na Šumavě tyto. Pak ale přišla karanténa a já jsem zůstala na Šumavě a byla jsem odkázaná jen na tyto produkty. A ty se opět ukázaly. Používala jsem tuto kokosovou řadu, která slibovala výživu a hladké vlasy. No a z vlasů mi udělala spíš opak. Vypadají opět polochcíple. Stejně jako jsem tvrdila v prvních spotřebovancích. Jsou bez života, bez lesku. A hlavně neskutečně krepatí a jsou drsné a nepříjemné na omak. Nedá se z nich nic vykouzlit. A to jsem vlasy už neodbarvovala ani nepamatuji. 

Sice i kokosová řada krásně voněla, ale já už vím, že si šampon a kondicionér od této značky nekoupím a na chvíli se zase svěřím šamponu a kondicionéru od Yves Rocher, které tehdy mým vlasům pomohly natolik, že jsem si myslela, že jsou vlastně tyto produkty dobré.

Zkoušeli jste něco od této značky?

Těším se na vás u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥


Read More

ACOS - 10 let se ségrou | Co se mi na knížce nelíbilo a co naopak jo?

sobota 23. května 2020

20 komentářů

Ahoj,
v poslední době jsem moc číst nestíhala, když mi ale přišla knížka od holek z A Cup of Style, vždy jsem si na ni chvilku našla. Vlastně to asi bylo víc než chvilku za den, jelikož jsem ji přečetla tak za 4 dny. Právě o této knížce bych vám teď chtěla napsat, protože je možné, že někdo z vás nad její koupí přemýšlí. Tak jdeme na to!


 Abych řekla pravdu, tak úvodní ilustrace na knížce se mi zas tolik nelíbí. Nevím proč. Přijde mi, že holky na ní mají obočí, které svítí na míle daleko. A myslím, že to je ten důvod, proč jsem z vzhledu knížky vlastně nebyla nadšená. Kniha má papírový přebal, který když sundáte, čeká na vás pod ním taková střídmější verze obálky. Nechtěla jsem ji ale soudit jen podle vzhledu.


Knížka má okolo 130 stran. Její papíry jsou hodně silné, proto na mě působila, že je tlustější, než doopravdy je. Když jsem poprvé otáčela stránku, divila jsem se, proč se ty dvě stránky od sebe nechtějí oddělit a pak jsem si všimla, že je to vlastně jedna. Takže knížka ve skutečnosti utíkala mnohem rychleji, než by se na první pohled mohlo zdát. Těmito dvěma věcmi už ale končím s takovými pro mě negativnějšími postřehy a teď se přesuneme na ty pozitivní.

Možná jsem na vás teď přenesla pocit, že se mi knížka vlastně ani tolik nelíbila. To ale není pravda. Ilustrace v knížce si mě naopak získaly. Jsou už jen černobílé a jednodušší. Obočí už tolik nezáří a jsou prostě kouzelné. No posuďte sami na poslední fotce tohoto článku. 

Jak už jsem zmínila, knížku jsem přečetla snad během 4 dnů a kdyby nebyl konec semestru a s tím spojené odevzdávání závěrečných prací, mám ji dočtenou ještě o dost dříve. Knížka začíná samotnými začátky holek. Tato část mi přišla vůbec nejzajímavější, protože v té době jsem je ještě neznala a tudíž jsem netušila, co přijde. Lucka vypráví, jak kopala Nikču do toho, aby s ní psala blog. Dále vypráví i o tom, jak vypadal její první rozhovor do časopisu a já se v tom tolik poznávala! Byla bych úplně stejná naivka. 

V knížce najdete popsáno plno situací, které se holkám nepovedly a nikdy o nich nemluvily, to vám ale prozrazovat nebudu, o co se jedná. Také ale z každé její stránky číší to nadšení pro samotné blogování a je z knížky vidět, jak moc to obě milují. I když obě po svém. Holky vypráví i o svých zážitcích ze zahraničí, kam se dostaly. A také o tom, že než se začaly blogem živit, trvalo to 10 let. (Tak to mám ještě šanci, ne?! :D)

Každopádně musím uznat, že knížka byla neskutečně čtivě napsaná. Sotva jsem ji vzala do ruky, vtáhla mě do svého vyprávění a i když jsem dost věcí, o kterých se v ní píše, už znala z videí, stejně mě to bavilo a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Musím uznat, že holky si na ní daly fakt záležet. Takže jestli máte holky rádi a nebo vás jenom zajímá, jak se z obyčejných holek staly bloggerky na full-time, tak tuto knihu mohu jen doporučit!


Četli jste knížku? Přemýšlíte, že si ji pořídíte?


Těším se na vás u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥
Read More

Střípky z mého playlistu | květen 2020

středa 20. května 2020

12 komentářů

Ahoj, možná jsem byla zase moc ambiciózní a líná hledat nové písničky, ale dlouho se tu neobjevil tento formát článku. To je teď ale zpět. Už radši nebudu slibovat, že bude každý měsíc, ale momentálně jsem celá nadšená z toho, že s vámi budu sdílet písničky, které jsem v poslední době poslouchala nejvíc. A přesně tuto radost na psaní článků miluji! Nebudu to proto už dál okecávat a půjdu rovnou na samotný článek. Bavte se!


Marek Ztracený - Naše cesty
Moc si sice nedokážu představit, že existuje někdo, kdo tuto písničku nezná, já se na ni ale stala totálně závislá až v poslední době! Z videoklipu jsem brečela, když jsem ho viděla poprvé a to musím přiznat, že jsem nebyla nějaký velký fanoušek Marka, ale tahle písnička mě fakt dostala. Díky ní jsem ho vlastně začala znovu poslouchat a v únoru se vypravím na jeho koncert, jestliže tedy nebude zase koronablázinec. Doufám, že ne. 


Peha - Spomaľ 
Poslední dobou jsem začala dost poslouchat slovenské písničky. Slovenština se mi hodně líbí a miluji ji poslouchat. Se čtením už je to horší, není to pro mě tak přirozené, ale i to samozřejmě zvládám. Každopádně ze zástupců slovenských písniček jsem vybrala tuto, znám ji už snad sto let a hrozně se mi líbí.


Lenny - Figure it out
Marně budete u mě hledat Střípky bez Lenny a nebo UDG. Myslím, že toto ještě chvíli trvat bude. Tentokrát jsem vybrala písničku Figure it Out, na které si ujíždím už od doby, co vyšla. Miluju tu její upřímnost a vlastně jsem se v ní i docela našla.


Lenny - Forever
Tuto písničku jsem poprvé slyšela na koncertě v Plzni na podzim 2019. Už tehdy se mi líbila hned na první poslech, od té doby ale zmizela. A docela logicky, když to bylo dílo na novou desku, která vychází už za pár dní a já už nemohu dospat do dne, kdy fakt vyjde! No, to sem ale nepatří. Po dlouhé době jsem tuto písničku slyšela na facebooku Dobrého rána, kde ji Lenny taky zpívala. Naposled ji zpívala i na online festivalu a z toho vzniklo toto video a od té doby ji mohu poslouchat pokaždé, když se mi zachce!


Mandrage - Je mi to líto
Energičnost v této písničce jsem si vlastně zamilovala už od prvního poslechu. Vždy jsem ji ráda poslouchala a v poslední době jsem se k ní hodně vracela. 



Mandrage - Kristýna
Má druhá nejoblíbenější písnička z alba Vidím to růžově od Mandrage, kteří to ale tak růžově už nevidí, jak trefně poznamenal můj přítel. Každopádně energičnost se nachází i v této písničce a vždy, když ji slyším, chce se mi tancovat. 


Zayn - Dusk Till Dawn ft. Sia
Tato písnička vždy tak nějak přijde do mého života a pak zase odejde. Často se i objevuje v Superstar, byla v předchozí řadě a teď už i v té nejnovější, nesuďte mě, ale já to miluju! A to jsou většinou momenty, kdy mi tato písnička vejde do života. Mám z ní vždycky takové pocity, že mě to prostě dostává. 


Teepee - All I Want
Znáte Plzeňskou skupinku Teepee? Já ji poprvé slyšela na plzeňském koncertu Lenny, kde byli jako předskokané. A byli to první předskokané, kteří mě kdy bavili. Vlastně je tak obecně nemám moc ráda, protože prostě zdržují od interpreta, na kterého jdu. Já vím, je to ode mě ošklivé, to takhle říct. Každopádně něco na Teepee si mě získalo a od té doby je poslouchám!


Tomáš Klus (Klusymfonie) - Vločka
Vločku jsem vlastně do vydání tohoto alba ani neznala. Až když vyšlo, začala jsem ji vnímat. V této verzi s filharmonií se mi dost brzo zalíbila a je to jedna z mých nejoblíbenějších z tohoto alba. Začala jsem ji tedy poslouchat i v normální verzi, ale pořád si radši pouštím tuto symfonickou.


Slza - Žár
Nikdy jsem tuto skupinu moc neposlouchala, Petra Lexu znám spíš jako youtubera a přítele Natálky Kotkové. Dostala se ke mně ale tato písnička a to docela náhodou a vlastně se mi dost zalíbila. Myslím, že si najde místo v mém playlistu! 

Heh, zase jsem tyto Střípky posadila hlavně do česko-slovenského prostředí. A fakt to nebyl můj úmysl! Čím dál častěji ale poslouchám místní umělce. Má to plno svých výhod, koncerty jsou najednou dostupnější, heh!

Co poslední dobou posloucháte vy? 

Těším se na vás u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde


V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥

Read More

Recenze - KetoFit - proteinový koktejl

neděle 17. května 2020

12 komentářů

Ahoj, dostala jsem možnost vyzkoušet proteinový koktejl od KetoFit, což je český výrobce proteinových potravin. Nikdy jsem žádný proteinový drink nezkoušela a tak jsem se rozhodla, že do toho půjdu. Mým úmyslem nebylo používat koktejly na program na hubnutí, o tom vám napíši později, ale chtěla jsem si ho dělat po běhání. Proto vám dnes nenapíšu o tom, jestli program na hubnutí funguje a nebo ne, ale spíš shrnu, jak jednoduchá/složitá je příprava, jak mi chutnal a jestli mě zasytil. 


Když si objednáte tento drink, přijde vám velká nádoba se samotným koktejlem. Koktejl se skládá ze sójových a mléčných bílkovin. Součástí tohoto balení je i odměrka, kterou jsem v prášku sice musela chvíli hledat, ale nakonec jsem ji našla. Dále je v balení praktický shaker, který slouží na přípravu koktejlu. Pak z balíčku vyndáte i tabletky s příchutěmi, které na mě působily spíš jako nějaké léky a brožurku, jež vám poradí, jak si sestavit celodenní jídelníček na hubnutí. Je rozdělena i do různých intenzit hubnutí. 

Postup přípravy mi nepřijde nijak složitý. Stačí vzít tabletu s příchutí, rozpůlit ji, vhodit do shakeru, zalít vodou a počkat, než se rozpustí. Teď už máte připravenou příchuť a stačí přimíchat 2 odměrky samotného koktejlu a protřepat. Já zkoušela přípravu jak s mlékem, to dáte vody méně a po rozpuštění tablety dolijete požadované množství tekutin mlékem, tak jen s vodou. Oboje bylo rychlé. Když jsem ale použila mléko, samotná příchuť mi přišla výraznější a lepší. S vodou jsem postupem udělaných drinků i zmenšovala množství vody, aby byla příchuť pořádně cítit. 

Koktejl s vodou jsem pila po tom, co jsem doběhala. Zasytil mě tak na hodinku, dokud jsem se nevysprchovala a nedala tělu odpočinek. Dříve jsem si šla vždy hned připravovat jídlo a vařit a nikdy jsem si vlastně pořádně neoddechla. Není totiž dobré po doběhání dlouho nejíst. Alespoň mě to nedělá dobře a jsem pak celá slabá a točí se mi hlava. Prostě to chce něco sladkého! A toto koktejl splňuje dokonale. Mohla jsem si díky němu oddechnout a jít vařit, až když jsem si odpočinula a zároveň jsem nebyla slabá. A navíc mi vyhovuje, že je to jen koktejl a člověk nemusí hned po sportovním výkonu něco jíst.

S mlékem jsem si koktejl připravila místo odpolední svačiny a zasytilo mě to tak na dvě hodinky. V tomto složení byl koktejl mnohem chutnější a přidaná příchuť výraznější se stejným množstvím tekutiny, jak už jsem nakousla dříve. Chtěla jsem ho vyzkoušet i se sójovým mlékem, to, které jsem ale zrovna měla doma, bohužel padlo v kafi a na koktejl mi zbylo jen trochu, takže to bylo nepoužitelné. 

Aby ale nedošlo k nepochopení, i s vodou je koktejl dobrý. Já dávala zhruba 300 ml vody, není těžké to odměřit, shaker na sobě má odměrku, což je praktické. Já bych se totiž jinak nedokopala vodu někde odměřovat a dávala bych ji jen od oka. Drink bez přidané příchuti mi okatě připomínal Manu, takže jestli tento drink znáte a pijete, bude vám chutnat i KetoFit. 

Jak jsem už nakousla výše, samotný program diety jsem nezkoušela. Jde o to, že pijete 5x za den tento koktejl připravený s mlékem. I bych se do toho pustila kvůli této recenzi, bála jsem se ale, že nebudu schopná vést svůj normální každodenní život, který se skládá ze cvičení, běhání a hodně, hodně přemýšlení nad úkoly do školy. Když mám tyto aktivní dny a to je většina mých dnů, mám velký energetický výdej a nechtěla jsem riskovat, že si to rozhodím tím, že nebudu mít energii. Zkrátka si nemyslím, že je koktejl na hubnutí určený pro tento styl života, ale možná se pletu. Ráda si přečtu o tom, jestli ano, pakliže s tím máte někdo zkušenost. Možná to ale zkusím někdy v létě, v horkých dnech, kdy nemáte na nic chuť a ani běhat se pořádně nedá. Jestli se do toho pustím, ještě vám o tom napíšu. 

Jak bych toto celé shrnula? Podle mě je důležité jíst normální jídlo za jakékoliv situace (je to ale pouze můj laický pohled na věc a intuice) a tyto nápoje mít pouze jako doplněk stravy. Když si o tom přečtete více na jejich stránkách, zjistíte, že to má plno benefitů. Za mě se jako doplněk osvědčily a piji je ráda hlavně v souvislosti s běháním. Rozhodně tento koktejl mohu doporučit. 

Pijete nějaké proteinové drinky? Zkoušeli jste někdy nějakou podobnou dietu? Co jste na ni říkali?

Těším se na vás u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde


V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥




Read More

Ten o mém druhém závodě, prvním virtuálním

středa 13. května 2020

13 komentářů

Ahoj,
já slibuji, že už nebudu z každého závodu tak rozjařená, že bych o něm psala další a další článek, ale o tomto vám ještě napsat chci. Teda, jestli budu závodit jednou ročně, možná to pro mě bude tak neobvyklá věc, že o tom budu psát zas a zas, ale uvidíme. Nic neplánuji a ani nic nezavrhuji. Nechám to prostě plynout. 

V pátek, 8. 5., jsem se probudila a šla jsem na facebook, kde na mě vykoukla událost k Běhu Osvobození od spolku Rozběháme Česko. Vůbec jsem neměla v plánu tento den jít běhat, ale najednou jsem si řekla, že vlastně nevidím jediný důvod, proč do toho nejít a že to můžu udělat hned za chvíli. Zaregistrovala jsem se a za dvě hodiny jsem byla připravená na startu své obvyklé tratě. 


Jak už jsem napsala, rozhodla jsem se běžet svou klasickou trať. Byla jsem si vědoma toho, že je dost kopcovitá a že se tímto stavím do dost nevýhodné pozice, ale poslední měsíc jsem stejně měla takovou běžeckou krizi, že mým cílem bylo těch 5 km vůbec doběhnout a pak jsem se i zasnila a rozhodla jsem se, že bude super to doběhnout pod půl hodinu. Což by normálně nebyl nejmenší problém, kdyby ale nebyla ta krize.

Rozběhla jsem se a už ten kopec, který mám na prvním kilometru, jsem odběhla o půl minuty na kilometr rychleji než normálně. To mě asi nakoplo a pořádně jsem se do toho opřela. Druhý kilometr uběhl hodně rychle a já už se blížila ke křižovatce, za kterou bylo auto zapadlé ve škarpě. Dost očividně zapomnělo zatočit. Než jsem se dostala na křižovatku, tři další auta projela a ani jedno vůbec nezpomalilo, aby se přesvědčilo, že v tom nabouraném není nikdo zraněný. Měla jsem ale smůlu a když jsem přibíhala ke křižovatce, musela jsem zastavit, protože jelo další auto. Koukala jsem na směrovku, jestli mě ovlivní jeho směr a nebo ne. Pán se na mě podíval, jak na něj koukám a tu směrovku prostě nedal. A když jel tak, že mě neomezí, byla jsem fakt naštvaná, že mi kazí čas. Nakoukla jsem do nabouraného auta, zjistila jsem, že je prázdné a běžela dál. Nenechala jsem se zdržením odradit a mákla jsem si.


Těch 5 kilometrů uběhlo rychle, zaběhla jsem je za 28:02, 5:36 min/km. Nebýt pána, který neví, k čemu jsou v autě směrovky (Bože, jak já tohle nesnáším!), byla bych tak o půl minuty rychlejší a tak o 30 míst lepší. A jestli mám pokračovat v "kdyby", tak kdybych si zvolila rovinatou trať, mohla bych dokonce zaběhnout svůj osobák na 5 km vůbec! 

No, nebudu ale brečet, byla jsem po tomto svém výkonu šťastná jak nikdy. Dokonce více než po svém prvním závodě. Nakonec jsem doběhla 198 z 1273. 

Co na silnicích nesnášíte vy? 


Těším se na vás u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde


V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥
Read More

Můj duben 2020

sobota 9. května 2020

9 komentářů

Ahoj, myslím,  že článek o březnu jsem vynechala úplně. Neměla jsem ani trochu náladu psát o měsíci, který vlastně byl z největší části úplně špatně. Jen jeho začátek jsem si užila a to bylo, když jsem byla s kamarádkou v Paříži, ale o tom vám ještě plánuji napsat. Pak se staly všechny ty nepěkné události a mě bylo dost špatně po celý zbytek měsíce. Duben už byl ale světlejší a proto se o něm chystám právě napsat. 


Během dubna, když se vše už uvolnilo, jsem se konečně podívala do Prahy a hned jsem toho využila, abych podpořila svou hodně oblíbenou restauraci Bimbimpap na Lipanský. Jedná se o korejskou kuchyni a to na fotce je jejich jedno z jejich nejtradičnějších jídel, jmenuje se právě bibimbap, a já ho naprosto miluji! Korejská kuchyně je pálivější a i toto jídlo je. Zajišťuje to právě ta červená omáčka u vajíčka. Jinak pod tímto je dušená rýže. Jestli máte rádi pálivější jídla, tak tohle prostě musíte ochutnat! (Teď mě úplně láká napsat, že toto není spolupráce, ale nemyslím si, že by mě z toho někdo podezříval, heh.)


V dubnu se odehrál i první díl online festivalu "#spolujednimhlasem", na který jsem koukala během hraní simíků. Dnes (článek píšu 8.5.) je druhý díl, měla jsem k němu stejný plán, ale nakonec jedu na výlet s kamarádkou a tak nestihnu začátek. Až se ale vrátím, budu hrát simíky a koukat na festival! V prvním dílu vystupovala i Lenny, hrála sice jen dvě písničky, ale zahrála i Forever, kterou naprosto miluji! A díky tomuto festivalu je už i na Youtube. Já ji slyšela už na jejím koncertu, zapomněla jsem sice, jak se jmenuje, ale vím, že hrála nějakou novou, která se mi hrozně líbila. Jakmile ji teď zahrála, bylo mi jasný, že to byla ta ona.

Během dubna jsem i dost pokračovala v pletení, ale o tom jsem vám už napsala samostatný článek, najdete ho zde, tak to tady už vynechám. Musím ale konstatovat, že už jsem v půlce druhého klubka a brzo bych mohla šálu dokončit! 

Už jsem měla připravené fotky z výletu na Šumavu, ale pak mi došlo, že výlet se vlastně odehrál až na začátku května. No tak vám o tom napíšu ve shrnutí května a nebo v samostatným článku. No a já jdu běžet svůj druhý závod v životě - i když jen online. No, stejně jsem nervózní, protože nemám úplně formu, ale za to mám pořádnou běžeckou krizi.
(Edit 9.5.: Závod jsem nakonec odběhla nejlépe, jak jsem mohla. Dala jsem těch 5 km za 28:02 v mé běžné kopcovité trati, na které jsem těch 5 km zaběhla rychleji jen jednou. Kdybych věděla, že se mi poběží tak dobře, vyberu si rovinky a mohla bych být ještě lepší. Ale i takhle to bude super umístění! Ale o tom vám asi ještě napíšu v samostatným článku.)

Máte nějaký highlight z dubna? Jaký? Začínáte už normálně žít?

Těším se na vás u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde


V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥
Read More

Bydlím!

úterý 5. května 2020

4 komentáře

Ahoj, semestr graduje a já mám klasicky čím dál méně času. Přestal mi i vyhovovat ten můj systém, kdy píši články vždy, kdy se mi chce, jak jsem měla doteď. Jo, "mohla" (na základě dohody sama se sebou, nic svazujícího) jsem přidávat články pokaždé, kdy se mi zachtělo, ale zase mi nic neříkalo, že by článek měl být. Navíc jsem se už docela vrátila do normálního režimu (až na tu online školu) a už nesedím jen na svých pár metrech čtverečních. A tak je na čase se vrátit do systému dva články týdně. A to ve středu (teď výjimečně v úterý a o víkendu). No a dnes to bude opět hodně aktuální!


Kdybyste mi po tomto článku řekli, že ještě do týdne to své bydlení v Praze najdu, absolutně bych vám nevěřila. 

Tato fotka je sice ještě z první prohlídky, která nedopadla a dost mě rozhodila, ale druhá prohlídka byla už to ono. Tam jsem vyhrála na plné čáře. A nejspíš za to mohlo štěstí. Můj přítel vždycky říká, že nechápe, jak může mít někdo ve všem štěstí jako já a já jsem si říkala po té první prohlídce, že to štěstí už to se mnou vzdalo, ale asi to měla být jedna taková ranka. Odpovídala jsem ještě na nějaké inzeráty, takže trefa do černého nebyla hned další. Z těch dalších mi ale jedna vůbec neodpověděla a druhá mi byla nesympatická i přes facebook, tak to jsem zas vzdala já a třetí se zapomněla zmínit, že pokoj je sdílený. 

A pak jsem našla inzerát bez fotek, za dobrou cenu a na dobrém místě. Chybějící foto mě sice trochu odrazovalo, ale hned jak jsem poprosila o více info, fotky přišly. A přesně toto mohlo odradit i ostatní lidi a nebo mohl inzerát prostě zapadnout, když byl bez fotek nevýrazný. A pak jsem už bydlela. 

Pokoj je sice menší než ten na Jiřáku a není na Jiřáku, ale i tak je ve skvělé lokalitě a není to zase takový kamrlík, kde bych si nemohla ani zacvičit. Dokonce je skoro hned vedle Stromovky, kam jsem chtěla chodit běhat celou vysokou, ale nechtělo se mi tam ze Strahova jezdit! Tak teď mám naprosto ideální podmínky pro běh. A má k sobě velkou šatnu, kam narvu snad všechny své krámy. Už jsem si tam své věci navozila a příští týden si tam musím pořádně uklidit a vybalit. První část plánu mi nevadí, ale to vybalování, na to se netěším. No co, ale bydlím!

Jak dlouho trvalo vám, než jste našli nějaké to bydlení? 

Těším se na vás u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde


V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥
Read More