neděle 25. listopadu 2018

Giveaway za 200 odběratelů


Ahojte,
soutěž už tu dlouho nebyla. Někdy v létě jsem se rozhodla, že až dosáhnu 200 pravidelných čtenářů, udělám velkou slávu a hned přijdu s giveaway za to. To se nestalo, jak už jste si všimli. To ale nemění nic na mé radosti, kterou s vámi budu dnes sdílet. A jsem ráda, že jsem si to nechala až na teď, kdy jsou za měsíc Vánoce a za týden má můj blog narozeniny.
Jestli vás giveaway nezajímá, můžete pokračovat ve čtení nejnovějšího článku zde

Když jsem dosáhla první stovky odběratelů, byla jsem neskutečně šťastná a říkala jsem si, jak nádherné by asi bylo, kdybych jich měla 200. Než jsem se k tomuto číslu dostala, trvalo mi to asi rok a půl. Nebudu vám tu povídat, jak lehká práce to byla. Měla jsem stavy, kdy jsem se chtěla na blog vyprdnout a neměla jsem žádnou motivaci a inspiraci. Vždy jsem při něm ale vydržela, protože psaní je něco, co fakt miluji a o tom jsem se už několikrát přesvědčila. I teď, když mám sakra málo času a musela jsem přestat vydávat tolik článků právě kvůli škole, mi to neskutečně chybí. Dochází mi, že blogování fakt miluji.

Když jsem 30. září viděla, že doopravdy tu dvoustovku mám, brečela jsem štěstím. Říkala jsem si, že přesně teď mám to, v co jsem snad nikdy ani nedoufala. Jsem ráda, že vás tu se mnou je tolik. Ať už teď aktivních, kteří často komentují a nebo ti, kteří jen potichu prochází články. Vám všem patří velké DĚKUJU!

Minulý rok jsem vám vypisovala statistiku blogu, protože slavil 2, narozeniny. Letos jsem tu s vámi už 3 roky, ale ta čísla si tentokrát nechám pro sebe. Tentokrát se zaměřím na budoucnost. Jsem opět tolik nabitá touhou psát, psát a psát. Původně jsem tuto giveaway chtěla spustit až 5.12., ale vzhledem k tomu, že jsem pro vás vybrala věci, které musí do Vánoc dojít, spustím soutěž radši hned. A o co hrajeme?


Všichni víte, že miluji svíčky Yankee Candle, proto jsem vybrala dvě vánoční votivky. Doufám, že jednomu z vás zpříjemní Štědrý den a svátky! K votivkám přikládám tužku, kterou jsem koupila v Oslu. No, co k ní říct, prostě klasická tužka ze suvenýrů!

A co byste měli pro výhru udělat?


Povinné podmínky / 1 komentář /

1. Sledovat můj blog přes GFC. 
2. Napsat mi váš mail, abych vás mohla v případě výhry kontaktovat.
3. Mít doručovací adresu v Česku anebo na Slovensku.

Nepovinné podmínky / až 3 komentáře /

1. Sledovat mne na Instagramu 
2. Sledovat stránku blogu na Facebooku
3. Sdílet soutěž + přidat odkaz kde
Za každý tento bod si můžete napsat jeden komentář navíc. 

VÍTĚZ: PETRA T

Soutěž ukončím 7. 12. 2018 někdy večer, abych přes víkend stihla získat kontaktní údaje od výherkyně či výherce a v pondělí výhru odeslat, aby stihla do Vánoc přijít. 
Budu si průběžně kontrolovat, jak plníte podmínky, takže jestli se u vašeho komentáře objeví soutěžní číslo, splnili jste všechny podmínky a byli jste zařazeni do soutěže. Výherce pak vyberu mým oblíbeným losováním z krabičky.

Na viděnou u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥ 

sobota 24. listopadu 2018

#LittleChristmas - Vánoční wishlist 2018


Ahojte,
co je to venku za hnus? Člověk si sotva dá oběd a už je tma. Na mě okamžitě padne totální lenost a nejsem moc schopná cokoliv dělat. Nic se mi nechce. I ten barevný podzim odešel a u nás je už jen šedo. Občas někde sníh. No. Ať už je zase jaro, prosím!

Jediné, co mám na tomto období ráda, je to těšení se na Vánoce. Jedině tato atmosféra totiž rozhání mou podzimní depku a melancholii. A dnes na mě padly obě dvě tyto nic moc věci. Jo, klidně se tu přiznám, že se zrovna necítím moc šťastně. Proto jsem se rozhodla, že je na čase dát dohromady tento wishlist a trochu se zasnít.

Jak jste na tom vůbec s dárky? Začali jste je už kupovat a nebo zatím Vánoce ignorujete?

Já jsem zatím pořídila dárky jen pro svou partu lidí z vysoké školy, ale jsem za ně fakt šťastná. Když mi přišly domů, skoro jsem brečela radostí a fakt doufám, že se jim budou líbit alespoň tak jako mě. A že nikdo nepřijde se stejnými! A nebo že nezruší vánoční posezení kvůli škole. Jo, už i tento návrh padl. Každopádně vám nemohu napsat, co jsem jim koupila, protože by tento článek mohli číst a pak by to nebylo překvápko.

Abych to ale úplně nezakecala. Tady je ten můj wishlist.



Přišla zima a tak jsem tak nějak postřehla, že mi stále chybí na koleji velký hrneček, do kterého bych si dělala čaj. Přece jen toto období nedokážu bez čajů přežít, vařím si je téměř nonstop. Nějak mě ale nebaví si vařit stále nový čaj do malých hrnečků. No, v mém případě nejen čaj, já jsem totiž schopná z těchto velkých hrnků pít i kafe!
Dále mi chybí i nějaký pořádný termohrnek, do kterého bych si mohla dělat kávu anebo čaj do školy. Poslední dobou jsem totiž v bufetu kvůli kávě i několikrát za den a tato cesta by mohla být praktičtější. 


Další věci, které souvisí s tím, že je právě zima, jsou tyto. V zimě má pleť a vlastně i celé tělo dost trpí na suchý vzduch a proto bych ráda vyzkoušela tento mandlový krém, na který jsem slyšela samou chválu. 
Kdo by se v zimě nerad válel ve vaně? I já jsem schopná tam strávit i hodinu a vždycky si to víc užívám, když mám ve vodě nějakou koupelovou bombu a nebo pěnu


Svíček není nikdy dost. A Yankee Candle svíček už tuplem není nikdy moc! Miluji pálit tyto svíčky. Ale o tom se snad nemusím rozepisovat.
K těmto Vánocům jsem si vyhlídla nový parfém, protože můj Chloe Chloe mi zrovna dost dochází. Myslím, že do Vánoc dojde. A tak jsem si vybrala Mon Paris od Yves Saint Laurent, který se mi líbil už na první přičuchnutí. Vlastně jsem si ho už koupila, ale těším se, až ho pod stromečkem rozbalím!
I má oblíbená tvářenka začíná pomalu docházet a už jsem si v ní udělala i dost velkou díru. Nechápu, jak jsem mohla spotřebovat tvářenku! Tato je ale nádherně jemná a přirozená a já ji naprosto miluji, proto by mi udělalo radost nové balení této krásné Dandelion od Benefitu


Další věc, která by mi udělala radost, by bylo nějaké hezké pyžámko. A toto na fotce?! Tak to je boží! 
K pyžámku by se mi hodily nové bačkůrky. Před dvěma lety jsem dostala podobné, teď už jsou ale úplně prochozené a rozpadají se. Nosila jsem je téměř nonstop ty dva roky, tak se není čemu divit. Jen v těch největších horkách v létě jsem se bez nich obešla. 


Radost by mi udělaly i nějaké knížky, i když mám doma stále dost nedočtených z léta. 
Bez čeho si dál nedokážu představit Vánoce, jsou sypané čaje. Minulé dva roky jsem je vždy pod stromečkem našla a tak doufám, že tam budou i tento rok. Po Štědrým dnu si je vždy vařím a relaxuji. Ideálně u těch knížek, že jo. 

Co si přejete najít pod stromečkem vy?

Na viděnou u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥  

neděle 18. listopadu 2018

Testuji [n]fibrecare suché masky


Ahojte,
už je to docela dávno od té doby, co mi do schránky přistál email o tom, jestli bych nechtěla vyzkoušet novou technologii pleťových masek - suché masky. Samozřejmě jsem hned byla zvědavá, jak něco takového funguje a jestli je vůbec možné, aby to bylo účinné. Nerozmýšlela jsem se proto moc dlouho a nabídku na vyzkoušení jsem přijala. 


Já nejsem zas tak velký fanda plátýnkových masek. Jo, vyzkoušela jsem jich plno, ale vždycky mě otravovalo to, že nechci-li si hned po aplikaci masky mýt vlasy, musím je naprosto dokonale stáhnout. Pak stejně náplň kapala všude a stékala mi po krku. A když se toto nedělo, maska hodně brzo odpadla, protože ji žádná náplň na pleti nedržela. Vlastně to byl takový začarovaný kruh. 

Ale jak může takováto maska fungovat? 
Maska ve svých nano vláknech skrývá účinnou látku, která se aktivuje právě způsobem aplikace masky. Ten je dopodrobna vysvětlen v následujícím videu. Jestli si ho ale nechcete pouštět, popíši vám ho. Pleť navlhčíte pleťovou vodou, tonikem a nebo použijete svůj oblíbený krém. Z masky sloupnete ochranou vrstvu a přiložíte si ji modrou stranou ven na pleť. Takto aplikovanou masku ještě potřete navlhčeným tampónkem. A už můžete jen relaxovat. Masku byste měli mít na pleti alespoň 8 minut. 


Masku jsem zkoušela aplikovat jak pomocí růžové vody, tak i pomocí krému. Musím říct, že u aplikace pomocí vody bylo těžší odhadnout její přesné množství, aby maska dobře držela. Osvědčilo se mi dát spíš méně než více a zbytek látky aktivovat navlhčením přes modrou stranu. Tento problém jsem při aplikaci pomocí krému neměla. Přece jen krém sám o sobě pomohl masce držet. Ona s tím tedy nemá problém ani když použijete správné množství vody, ale to je pro nás, nemehla, těžší napoprvé odhadnout. Obličej s maskou jsem pak vždy ještě navlhčila růžovou vodou a masku pořádně přimáčkla a šla jsem relaxovat. 


Jak už jsem naznačila, maska držela fakt dobře. Málokterá mokrá maska by jí v tomto mohla konkurovat. Líbil se mi i tvar samotného plátýnka. Nebyl na mě nijak monstrózní. Na výšku mi sedl jako kdyby byl dělaný pro mě. Na šířku byl tedy trochu větší, ale nic tragického, co by mi úplně zkazilo pocit ze samotné masky. Masku jsem na pleti měla asi 15 minut. Výrobci sice uvádí, že by stačilo i 8 minut, ale já mám ráda, když mám masku déle a mohu si užívat klid déle. Po uplynulém čas jsem masku sundala z pleti a pleť znovu nakrémovala. 

Po každé masce mi pleť přišla hebčí a taková svěžejší. Nejvíce mi ale sedla hydratační, modrá maska. Hydratace je totiž to, co má pleť potřebuje nejvíc. Tuto masku jsem zkoušela s růžovou vodou, takže za zhydratovanou pleť mohla čistě jen maska. 

Na maskách se mi nejvíce líbil způsob aplikace. Bylo to fakt pohodlné a příjemné. Pleť mi nijak nedráždily. A co by možná mohlo zajímat i vás je to, že masky nejsou testované na zvířatech a neobsahují žádné silikony, parabeny, akryláty a ani parfémy. 

Masky můžete sehnat zde

Co na ně říkáte?

Na viděnou u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥  

sobota 10. listopadu 2018

#LittleChristmas - Adventní kalendáře 2018


Ahojte,
jo. Zbláznila jsem se. Je začátek listopadu a já už jdu psát do rubriky o Vánocích. Z každého rohu na mě ale útočí adventní kalendáře a já jsem se rozhodla, že vám ukážu ty, které mě zaujaly a třeba někoho inspiruji. Tak jdeme na to!
PS: Znáte soutěž o nejlepší foto Instagramu od vyvolej.to? Já jsem se o ní dověděla před pár dny, ale okamžitě jsem musela jít do toho! Jestli mě chcete podpořit, můžete zde. Budu vám vděčná.

Yves Rocher


Kalendář, který se mi líbí nejvíc a který bych si nejraději i koupila, ale abych byla upřímná, nerada takto utrácím před Vánoci a radši za ty peníze koupím nějaké dárky pro svou rodinu a nebo kamarády. Každopádně tuto značku mám fakt ráda a tento kalendář by mi udělal radost! 
Můžete ho sehnat zde a stojí 1199 Kč. 

Douglas

Zdroj: douglas.cz

Další kalendář, který mne fakt zaujal, je tento od Douglasu. Obsahuje samé produkty na skin care. A co si budeme říkat, mám to tak já a i plno z vás určitě. Čím jsme starší, tím víc se o skin care zajímáme. Ráda bych vyzkoušela všechny možné produkty, které tento kalendář obsahuje. 
Můžete ho sehnat zde a stojí 699 Kč. 

Pro pokračování ve čtení klikněte na:

neděle 4. listopadu 2018

Psala jsem článek pro blogerky.cz!


Ahojte,
článek o svém říjnu mám právě rozepsaný, ale během práce na něm jsem si vzpomněla na věc, která se mi během října stala a chtěla jsem se jí věnovat trochu víc, než jen zmínkou v souhrnném článku. Ták!

Jak už podle názvu víte, dostala jsem možnost napsat článkem pro server blogerky.cz. Nabídku mi přišla v rámci výzvy o blogerku měsíce, kterou jsem se sice nestala, ale dostalo mě to právě k této příležitosti. Když mi přišel email s tím, jestli nechci napsat článek právě pro blogerky.cz, seděla jsem zrovna v kavárně u vína se svými přáteli z vysoké. Byli jsme tam po dlouhém dni ve škole a já jsem byla trochu unavená a taky trochu otrávená. Když mi ale na displeji blikl email od paní, se kterou jsem komunikovala pokaždé, když jsem se zapojovala do nějakých výzev, okamžitě jsem zpozorněla a začala si všímat jen svého mobilu. 

V emailu mi přišla právě nabídka na sepsání článku. Vnímala jsem to jako nabídku, která se neodmítá a okamžitě jsem si v hlavě začala představovat témata, kterým bych se chtěla věnovat. Nakonec jsem vybrala téma, které se věnuje deníkům. Před dvěma měsíci jsem si totiž ten svůj začala psát. Chtěla jsem se o tom podělit s vámi tady, ale nakonec jsem se rozhodla toto téma věnovat právě blogerkám. 

No, nebudu to už napínat a protahovat a rovnou vám sem hodím odkaz na konečný výsledek. Jsem za tuto příležitost neskutečně vděčná! Článek si můžete přečíst tady!



Na viděnou u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥  

čtvrtek 1. listopadu 2018

O tom, co jsem si zamilovala na Norech


Ahojte,
zalistovala jsem si svým deníkem a zjistila jsem, že je v něm ještě jeden článek, který jsem si do něj napsala v Oslu. Článek je o tom, co mě nadchlo na Norech a myslím, že o toto vás rozhodně nemohu ochudit!


Už podruhé procházím přístavem směr Aker Brygge. Cestou potkáváme běžce. Většina jich spíš jde, než aby běžela. Před radnicí je stále postavená dráha a v ní plno běžců, kteří ve skutečnosti jdou pěšky. Někteří i "vyběhnou" mimo tuto označenou trať, proto jsme je potkaly už cestou k radnici. A toto se mi na Norech líbí. I když ví, že třeba tu trasu neuběhnou, tak do toho stejně jdou a alespoň se projdou. Nevzdají to s tím, že stejně trasu neuběhnou, tak proč by se snažili. Jdou a užijí si to po svém bez pocitu, že je někdo sleduje a že je odsoudí. Mezi běžce se tu přidali i důchodci a děti, které to spíš berou jen jako čas strávený s rodinou. Rodin je tam vlastně několik. A prostě si užívají života a sami sebe.

Proč ale my máme ve zvyku řešit, jestli nám něco jde a nebo ne a podle toho si vybírat své aktivity? Proč se spíše neřídíme podle toho, jestli nás něco baví a nebo ne? Proč prostě nejdeme po hlavě do nových věcí a neučíme se? A proč se radši věnujeme aktivitám, které jsme se sice už naučili, ale rozhodně o nich nemůžeme říct, že by nás bavily?

Možná je toto jen můj pohled na věc. A tento odstavec vlastně píšu až teď, když jsem předchozí dva přepisovala. Něco na tom ale bude. Pořád chápu, jak jsem to myslela. Bojím se změn a nových věcí. Příliš řeším, co si o mě ostatní myslí a ignoruji přitom své vlastní zájmy. A jestli bych se někdy chtěla od Norů něco naučit, tak je to právě tento přístup k životům a k aktivitám.

Jaký na toto máte pohled vy?


Na viděnou u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥