Ahojte,
tak už je za námi i květen. Taky jste si jako malí mysleli, že čas vůbec neutíká, že se pořád jen nudíte, že se dospělí zbláznili, když na Silvestra říkávali, že ten rok zase rychle utekl? Já třeba nechápala, jak může vůbec rok rychle utéct. Tady na vesnici jsem neměla co dělat, nesnášela jsem víkendy, takže mi vůbec neutíkaly. Škola zase neutíkala, protože to prostě byla škola. Přišlo mi to jako sto let, než se ze zimy stane léto. A teď? Vždyť ještě včera jsem nosila zimní kabát!
Tento semestr mi připravil celkem 4 zkoušky a jeden projekt, který jsem sice dělala celý semestr, ale během zkouškového jsem ho měla odevzdat. Chtěla jsem se této povinnosti zbavit už před začátkem samotného zkouškového, to mi ale bohužel nevyšlo. Neprotahovala jsem si ale tuto povinnost dlouho a povedlo se mi ho odevzdat už v prvním týdnu. Zkoušky jsem už udělala tři ze čtyrech, na tu poslední se chystám příští týden, takže i v tomto ohledu je to lepší a lepší. No a já už se těším, až to skončí, až budu moct psát články zase normálně. Co jsem ale chtěla napsat o tomto zkouškovém. Oproti tomu, co bylo předtím je toto docela procházka růžovým sadem. Zkoušky mi už přijdou takové jednodušší a i jejich organizace je rozdílná. Taková, jako že nás nechtějí vyhazovat a tak třeba v jednom předmětu točí pořád jedny a ty samé otázky a ví, že mi o nich víme. No, alespoň jsem celou tu dobu docela v klidu a nejspíš se mi povede zkouškové dokončit už v jeho půlce.
Pro pokračování ve čtení klikněte na: