Na slovíčko s eL: Žít normálně a nebo žít jen koronou?

By Little Dreamer - dubna 02, 2020


Vím, že jsem vám ve článku aktuality psala, že se ke koroně vlastně ani vyjadřovat nechci, ukázalo se ale nakonec, že přece jen je něco, o čem vám napsat chci. Není to žádný nářek nad aktuální situací (moje hodně oblíbená aktivita), ale spíš to, jak se v ní chovat. No, myslím, že to mnohem lépe pochopíte z článku.


Nepřijde mi úplně v pohodě celý dny sledovat zprávy. Bohužel toto je hodně oblíbená činnost mých rodičů, takže se obloukem vyhýbám televizi. Úplně mě to už štve, jak se vlastně pořádně nemluví o ničem jiném. (Proto cením Kryštofa Paletu, který na svém YouTube rozjel videa, která přináší pouze dobré zprávy. Najdete je zde.) Začala jsem opět koukat na filmy, protože na YouTube nemohu koukat dlouho, protože youtubeři také o ničem jiném pořádně nemluví. Jsem alergická na slova jako je "korona, karanténa, pendler, zákaz, vláda, Babiš, rouška". Asi bych přišla ještě na další, ale nechce se mi o tom dlouze přemýšlet. A abych řekla pravdu, už mě nebaví řešit pořád jen koronu. Nechte mě ale vám to vysvětlit, než řeknete, že lidi jako já to kazí.

Já všechna opatření držím. Už od 15.3. jsem nikde nebyla. Ani na nákupu. Chodím na procházky a chodím běhat, ale bydlím na konci světa, takže všude kolem domu les, takže jsem fakt v přírodě. Nikdy jsem tam lidi nepotkávala, teď se to čas od času stane, takže s sebou nosím roušku a vždy se dá poupravit trasa tak, abych se s někým minula na víc jak 5 metrů. Kdyby všichni drželi karanténu tak jako já, měli bychom vyhráno. 

Co ale hodně řeším, je psychická stránka věci. Nezvládám se věnovat jen tomuto tématu, potřebuji dělat hlavně jiné věci a ne řešit epidemii. Párkrát za den si zprávy sice přečtu a udržuji se ve vědomí, abych věděla, co se děje, ale nezabývám se tím moc. Hledám tam ty dobré zprávy. Jinak se ale snažím dělat věci, které bych dělala normálně, kdybych měla takový ten den, kdy nikam nejdu. Prostě se snažím žít tak, jako kdyby se vlastně nic nedělo.


Začala jsem hodně cvičit. Ráno cvičím jógu, dopoledne posiluji a mám kardio, odpoledne chodím běhat a před spaním dělám dechová cvičení. Ne tedy každý den všechno, to by se nedalo a tělo by to ani nevydrželo. Dávám si i dny odpočinku, ale cvičení mi dost pomáhá i na tu psychiku. Ze začátku jsem si hodně četla, ale bohužel na to už teď úplně není čas, protože se nám naplno rozjela online škola a mě to všechno hrozně dlouho trvá bez těch výkladů. A to se ještě snažím i odpočívat, ale stále mi to nejde.

Co mi ještě pije nervy, jsou lidi, kteří jsou až moc laxní a vlastně úplně vše ignorují. Navštěvují si koho chtějí. Asi jim spíš jen závidím, že nepřišli o ten kontakt se svými blízkými. A na druhou stranu mě to hrozně rozčiluje, protože to pak odneseme my, kteří jsme teď pořád sami. Vždycky mám chuť je proplesknout. To by možná trochu pomohlo. 

Jak trávíte tento čas vy a jak to nesete? A přiznejte se, koho už taky rozčiluje věčné téma "korona"? 

Těším se na vás u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥

  • Share:

You Might Also Like

19 komentářů

  1. Super článek! :) Já jsem ze začátku koronu řešila až moc - neustále jsem sledovala zprávy a téměř dva týdny jsem žila v nejistotě, jestli ji náhodou nemám taky, což bylo naprosto šílený, ale naštěstí mi test vyšel negativní, mohla jsem jít k doktorce osobně a už se konečně cítím lépe :) Na zprávy se dívám jen ráno a večer, tento týden jsem začala i pomaličku cvičit jógu, dělat věci do školy a zítra se dokonce chystám i na procházku - sice do lékárny pro další léky, ale i tak se těším, bude to poprvé za tři týdny, co budu venku aspoň hodinu :D

    Another Dominika

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jo, taky jsem ji řešila až moc. Ale už jsem poučená. No četla jsem u tebe, že sis prošla testováním a jsem ráda, že to nakonec korona nebyla! :) A je dobře, že už začínáš aspoň trochu žít. :) Nikdy bychom neřekly, jaký může být vzrůšo jít do lékárny pro léky, co? :D

      Smazat
  2. Ahoj Leni, já to řeším tak, že se snažím držet nařízení, ale jsem z toho všeho už unavená. Nebo možná ne tak z toho, ale tak ze všeho nějak kolem. No a nálady se střídají, ale jsem ráda, když mluvím o něčem jiném. Přehled mám spíš, co řeknou kolegyně a jednou za den se podívám, jestli se něco nezměnilo, ale spíš mi to řeknou dřív ostatní než že si to přečtu. Měj se krásně jsi šikovná, že jsi se tak dala do cvičení

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jo, to je to správný slovo. Jsem z toho unavená. Já taky, Veru. Mluvit o něčem jiném je teď úplný pohlazení po duši, proto se teď snažím psát o všem jiném než tomhle, ale tohle jsem měla potřebu říct. :)
      Drž se, Veru! :) a děkuji ♥

      Smazat
  3. Pěkný článek, ze začátku jsem pořád sledovala zprávy nebo četla věci na internetu. Ale po pár dnech mě to přešlo a spíš mě to úplně lezlo na nervy a leze. Proto jsem začala od té doby co jsem přestala chodit do práce dělat což je týden co jsem doma smysluplnější než koukat na zprávy. Dělám všechny ty věci na které jinak mi moc času nezbývá od čtení knížek až po psaní článků na blog. Také se snažím každý den vstávat ve stejný čas a mít tak trochu produktivní alespoň takhle dny. Ale upřímně mě osobně taky pijí krev lidi, které všechny ty nařízení nedodržují.

    https://epilepsyylife.blogspot.com

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jej, tak to jsem docela ráda, že nejsem sama, kdo to takhle vnímá. Je fajn, že jsi začala dělat všechny ty věci, které popisuješ! :)
      No přesně. Snad co nejdříve dostanou rozum. :(
      Drž se! :)

      Smazat
  4. My naštěstí televizi naladěnou nemáme, tak koukáme max na Netlix :) Párkrát denně kouknu na seznam, co je nového, ale jinak to taky moc nečtu :) Hodně vařím, peču, snažím se teď více pravidelně cvičit a dělám věci do školy :)

    WantBeFitM

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Je, tak to vám závidím! bez tý televize by bylo hned líp.
      Tak to je dobře, že sis našla zábavu :)

      Smazat
  5. Já zprávy nesleduju vůbec. Aktuálně mě to ale hodně pohltilo a bohužel se přistihnu, jak kolikrát vnitřně šílím. Nejvíc mě děsí myšlenka, že nevím, kdy bude konec a "bezpečno" a nejvíc se těším na klasickou procházku ve slunečném počasí a to bez roušky. A taky na running sushi. :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jo, to mě děsí taky. Jen stále doufám, že už to bude brzy. :)
      Running sushi jsme s kamarádem plánovali tak dlouho, až se stalo tohle. Zrovna včera jsme si psali, že až to otevřou, tak jdeme! :)

      Smazat
  6. Taky jsem vlastně většinu času, co se tohle děje sama. Přítel stále v práci a přijíždí až k večeru, takže přes den se musím zabavit sama. Dělám úkoly do školy, zpracovávám nějaké otázky na zkoušky a maximálně vyhodím odpadky, protože na nákup spíš jde přítel po cestě z práce. 😂Bydlím v centru města a ač tady teď tolik lidí nepotkavam tak, jako předtím, nemám v blízkosti les, přírodu, kde bych mohla zmizet aspoň na chvíli. Takže závidím všem, kteří bydlí na vesnici a hlavně mají za barackem les.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. jej, tak to s tebou soucítím a posílám plno síly! ♥

      Smazat
  7. Naprosto s tebou souhlasím. Slovo koronavirus a rouška už mi leze krkem, nemůžu to ani slyšet! :D Už aby tahle šílená situace byla za námi..

    OdpovědětSmazat
  8. Upřímně, já jsem v takové zvláštní situaci, kdy nemůžu zprávy o koroně sledovat, ale ani je nemůžu nesledovat. Jinak se taky snažím jet tak nějak normálně, ale jak nemusím z domu, tak mám problémy dodržovat nějaký pravidelný režim.

    OdpovědětSmazat
  9. Já jsem si taky říkala, že budu hodně cvičit apod... jsou týdny, kdy se to daří, mám pravidelný režim cvičení, spánku a zvládám mít i dobrou stravu. A pak jsou dny (a někdy celý týden), kdy se k tomu nějak nedokážu přimět.
    Tahle celá situace si s lidskou psychikou umí opravdu zvláštním způsobem pohrát. Držím ti palce, ať to zvládáš i nadále!

    PS: Zprávy jsem přestala sledovat, jen každou neděli koukám na Otázky Václava Moravce. A tak jednou za dva tři dny si přečtu něco v němčině. Jinak v tomto ohledu spoléhám na přítele, kterého to sledování asi tolik nedeprimuje. :)

    OdpovědětSmazat

Děkuji za komentáře <3