Můj den ve fotkách - pohodová sobota a návštěva CAMP

By Little Dreamer - ledna 17, 2019


Ahojte,
když jsem v sobotu ráno vstávala, věděla jsem, že budu mít den bez učení a že vyrazím někam do města. Hned ráno jsem uklidila a když jsem se pak malovala, že vyrazím, napadlo mě, že bych mohla o tomto svém dnu udělat takový článek, který se bude skládat z více fotek než textu. No, už teď nevím, jestli to dodržím, protože nejmíň o dvou věcech se chci rozepsat, ale už se těším, až sem všechny ty fotky naházím.

Než ale začnu se samotnými fotkami, ráda bych se ještě o něčem zmínila. Už jsem o tom psala kdysi ve svém článku, který se jmenoval "Udělejte si jednou za čas "self love" den!" a znovu jsem se o tom zmiňovala ve svých cílech na rok 2019. Já absolutně, absolutně neumím odpočívat! Proto jsem si řekla, že v tomto roce si udělám alespoň jednou za měsíc den, kdy nebudu dělat ani nic do práce a ani nic do školy. Abych řekla pravdu, úplně jsem na tento cíl zapomněla, došlo mi to až když jsem se večer vracela na kolej. Byla jsem příjemně unavená, ale ne ze školy, ale z toho aktivního a pestrého dne, který jsem prožila. V tu chvíli mi bylo jasné, že zrovna toto byl ten můj den. No, teď už můžeme jít na fotky!







Po obědě jsem se koukala na Ordinaci (ano, koukám na Ordinaci, je tu ještě někdo takový, heh?) a u toho jsem se namalovala a ještě jsem procházela své plány do další zkoušky. Před obědem jsem vlastně jen uklízela a koukala na nějaká videa, to jsem ještě nevěděla, že chci dělat tento článek. O nic ale rozhodně nepřicházíte.

Pro pokračování ve čtení klikněte na:








Po dlouhé době jsem fakt měla čas se namalovat a měla jsem z toho radost.







Následně jsem se vypravila fotit Trójský most. Nikdy jsem ale u něj nebyla takto blízko. Jeho architektura se mi fakt líbí a když jsem k němu přišla, všímala jsem si i jeho uzávěr a dalších věcí, těmi vás ale nebudu zatěžovat. To jsou prostě deformace ze školy. 
Nejhlubší dojmy ve mě ale zanechalo prostředí mostu. Myslím, že zrovna to je jedna velká katastrofa. Představovala jsem si, že kolem takového mostu bude alespoň důstojné prostředí, když už ne hezké, ale bohužel jsem tam nenašla ani to. Byla jsem z toho trochu rozmrzelá. 
Heh, na té předposlední fotce jsem zkoušela samospoušť, což fakt nešlo, vůbec jsem se na tu fotku nevešla a tak jsem využila propojení foťáku s mobilem a na mobilu jsem viděla, co fotím. Hezky jsem to vymyslela, jenže pak.


Pak kolem mě začali jezdit první městští policajti a pak i ti státní. Tak nějak mi došlo, že jsem na to místo šla kolem této značky, takže bych tam vlastně neměla být. Takže když jsem vymakala svůj "stativ" (rozuměj foťák položený na kabelce a propojený s mobilem), tak jsem si ani nestihla udělat fotku zepředu, proto mám jen tuto zezadu. No, co se dá dělat, stejně ten most v tom šedém dni nevynikal, takže se tam někdy vrátím s někým, když bude jasno. Nebudu muset tak dlouho štelovat foťák na kabelku, jupí!






Pak jsem se vydala z mostu pěšky směr Karlovo náměstí. Navigace mě vedla kolem části Holešovic, která se jmenuje Bubny. Někteří z vás už možná ví, že je to ta chátrající část Prahy, kde vlastně vůbec nic není, je to ohrazená zelená plocha, která by se prostě dala využít zajímavěji než tak, jak je to tam teď. Že tam prostě jenom je, ale nikdo tam nemůže. Říkala jsem si, že to konečně vidím na vlastní oči, protože jsem o tom vždycky jen slyšela mluvit Adama Gebriana, ale nikdy jsem si to nedokázala představit. Až teď vidím, že je to vlastně velká plocha uprostřed města, která vypadá jako nějaká bojová zóna. 
Cestou jsem se chtěla zastavit v Palládiu, vlastně jen na večeři a dojít si na záchod. Hned co jsem tam ale vlezla, tak mě upoutaly velké slevy všude. No a jsem to já. Takže jsem si dovolila navštívit CA, Reserved a Mohito a odnesla jsem si to sáčko s halenkou. Sukni jsem v CA nechala, nějak se mi na sobě nelíbila ani tak z daleka jako na ramínku.






Pak už jsem konečně dorazila do CAMPu, kam jsem měla hned ze začátku namířeno. Já jsem hrozný stydlín a introvert, takže jsem měla strach, že tam něco nenajdu, že třeba nebudu vědět, kde přímo výstava je v tom objektu a že se budu muset někoho ptát. To se ale nestalo, všechno jsem nádherně našla a posadila jsem se a sledovala prezentaci. Ta byla docela dlouhá a ještě v šest pustili záběry z drona na místa Prahy, která nejsou dobře využívaná a jsou v rozkladu. A najednou se tam ukázala proslulá holešovická část a mě úplně mrazilo v zádech, když jsem viděla ten chodník, po kterém jsem tak před dvěma hodinami šla. Z chodníku jsem viděla vlastně jen tu velkou neprůhlednou zábranu, ale záběry mi ukázaly, jak to celou dobu vypadalo na druhé straně. Bylo to prostě neskutečně zanedbané. 
V prezentaci se pak objevil projekt na novostavby právě na nábřeží u Trójského mostu. Z toho jsem taky měla radost, konečně by se to prostředí kolem mostu mohlo zlepšit. Alespoň tedy na jedné straně a to jen z části.
Celou prohlídku CAMPu jsem si neskutečně užila a nakonec jsem tam strávila snad dvě hodiny. Svou návštěvu jsem ukončila v kavárně, která je součástí celého tohoto centra. Jestli vás jen trochu zajímá, co se bude v Praze stavět a co se chystá, tak tuto výstavu rozhodně doporučuji! Bude v budově CAMP ještě do 19.3. Bližší informace najdete zde




Po výstavě jsem se už jen vydala pro sushi a šla pěšky na kolej. Tam jsem dorazila už docela uchozená, přece jenom jsem za ten den nachodila 18 kilometrů. Dala jsem dohromady fotky a šla jsem spát. Chtěla jsem ještě projít podklady, které jsem si vzala na výstavě, ale už mi to únava nedovolila. A tento den pro mě byl neskutečně krásný!

Kdy jste naposledy měli den, který jste si fakt užili?


Mějte se krásně a na viděnou u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥ 

  • Share:

You Might Also Like

9 komentářů

Děkuji za komentáře <3