neděle 1. července 2018

Výzva - 7. článek - Jsem ranní ptáče anebo noční sova?


Ahojte,
naše budíky nás nutí vstávat dřív a dřív a všechny povinnosti a nebo radosti, které jsme kvůli povinnostem odsunuli na dýl, nás nutí zůstat vzhůru déle a déle. No, nevysnili jste si už několikrát, že byste nemuseli spát vůbec, abyste všechno stíhali? No já už tolikrát! Ale bohužel se mi to nikdy nesplnilo, takže vám jdu právě psát článek na téma, jestli radši ponocuji a nebo dříve vstávám.
A jo, vím, že tento článek měl být už včera, ale byla jsem celý den v Berlíně a neměla jsem myšlenky na to, být na mobilu jinak, než přidávat instastories..


Když jsem byla malá a chodila jsem na první stupeň, milovala jsem pohádky v sobotu a v neděli ráno. Digimony, Pokémony, Beyblady, Nascary, Dinorytíře... Všechny tyto pohádky ale začínaly relativně brzo, už někdy v šest hodin. No a já jsem se tak příšerně bála, že zaspím, že jsem vstávala třeba i v půl páté a koukala jsem na Horsta Fuchse. Rodiče mi kolikrát zakazovali vstávat takto brzy, ale já je neposlouchala. Horst byl prostě Horst. A strach, že zaspím pohádky byl určitě hraný! Já určitě chtěla vidět, jestli tu ochranu na karosérii, na které si můžete usmažit vejce, někdo koupí.

Někdy v pubertě se toto všechno přehouplo. Tak nějak jsem chtěla být čím dál déle vzhůru, protože jsem to viděla u dospělých a čím dál déle vstávat, protože to jsem zase viděla u svých vrstevníků. Jenže mé tělo mělo jiný názor. Chtělo chodit spát dřív a vstávat dřív. Málokdy jsem vyspávala do nějakých desíti. Když jsem se probudila v devět, byla jsem šťastná, že jsem spala dlouho. Tak nějak jsem měla tendence pořád vstávat brzo.

Teď to mám tak, že nejradši chodím spát kolem jedenácté a někdy do půl osmý jsem vždycky vzhůru. Když vstávám tedy bez budíku. Nevím, jestli bych to pojmenovala ranním ptáčetem a nebo noční sovou, ale spíš to ptáče. Našla jsem si takový kompromis mezi oběma pojmy. Oba dva jsem si i vyzkoušela. Takovýto spací režim by mi tak vyhovoval! To by tu ale nesměly být budíky...

Jak jste na tom vy?


Na viděnou u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥

3 komentáře:

  1. Tak to já si velmi ráda pospím, když můžu. A taktéž velmi ráda ponocuju. Když jsem byla malá, pohádky byly ráno sice pěkné, ale nepřinutily mě vsát z postele dříve jak v 9 :-)
    welcometomyworld

    OdpovědětVymazat
  2. Pokud nikam nemusím vstávat, tak vstávám většinou okolo té osmé a měla jsem to tak vždycky, nikdy jsem nechápala, proč někdo vyspává až do 11 :D Zároveň ale chodím spát obvykle max v 10, nejsem moc nočním tvorem....

    Praguetales

    OdpovědětVymazat
  3. Já to mám tak, že pokud nikam nevstávám, tak prostě spím bez budíku a kolikrát vstanu i v 10 hodin :D. Ideální je ale pro mě naspat minimálně 7-8 hodin a jsem spokojená :).

    TheBlondieTale

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentáře <3