Výzva - Moje oblíbená kniha

By Little Dreamer - ledna 22, 2020


Ahojte,
už od Vánoc mám na kartě nafocené spotřebovance, ještě jsem je ale ani nepřetáhla do počítače. Nějak nemám náladu si jen tak povídat o kosmetice, ale vždy mi přeletí přes nos něco "hlubšího", o čem vám chci napsat. Dnes jsem se koukla na téma blogerské výzvy na tento týden a zamyslela jsem se. Jednu oblíbenou knihu sice nemám, když mám čas, tak čtu ráda, takže jich mám oblíbených plno, ale rozhodla jsem se, že to vezmu z trochu jiného úhlu pohledu. Řekla jsem si, která z těch knížek, které mám v knihovničce, mě alespoň trochu ovlivňuje. Okamžitě mi padly do očí ty od Ládi Zibury. A proto vám dnes povím, v čem na mě mají jeho knihy vliv.


Když jsem byla malá, jezdili jsme s rodiči sice na dovolené do zahraničí, vždy to ale bylo s nějakou cestovkou. A vždy vlastně jenom k moři na válení se. Jednou za pobyt jsme se sice vydali na výlet, ale stejně jsem z toho v tu dobu nebyla moc moudrá, takže mi to vlastně bylo tak nějak jedno. Čím jsem ale byla starší, tím méně jsem tyto válecí se dovolené měla ráda. Jo, je fajn si jen tak odpočinout, ale tak den a dva. Nezažila jsem ale jiné, takže jsem to vlastně nijak neřešila a prostě jezdila s rodiči na válecí dovolené.

Pak jsem si našla kluka, který měl taky rád tyto nic nedělací dovolené. Naštěstí jsem ale neznala nic jiného, tak mi to stále tolik nevadilo, ale už jsem začínala mít tendence alespoň chodit na delší procházky večer. Když jsme spolu, s jeho bráchou a jeho holkou ale byli na poslední dovolené, už jsem začínala pořádně přicházet na to, že mě to vlastně nebaví. Vždy dopoledne to šlo, to jsem si četla na pláži, jelikož byl ještě stín. Odpoledne se ale už nebylo kde schovat a zrovna jsme vychytali ty nejteplejší dny, takže se šlo fakt jen válet a nebo koupat. Celý týden. No, prý jsem pak už vypadala otráveně. A toto byla vlastně poslední cestovková dovolená, na které jsem byla. 

Když jsem si na další léto vymyslela, že se chci kouknout také na sever a ne na jih jen k moři, rozhodla jsem se, že si prostě vše zařídím sama. Poprvé. Zmobilizovala jsem kamarádku, koupila letenky a zabookovala Airbnb byt v centru Osla a dala jsem šanci tomu si dovolenou naplánovat čistě sama. Z mého plánování nakonec naprosto sešlo, protože jsem ho ve výsledku odložila až do té doby, než jsme přistály v Oslu a mě došlo, že to teda nebudu plánovat vůbec, protože vlastně nevidím jediný důvod, proč bych měla. Co budeme dělat následující den jsme proto řešily až večer před ním a musím říct, že mě to fakt nadchlo! Další dovolené jsem proto už absolvovala jen tímto způsobem. 

Někdy před cestou do Osla jsem četla i první knížku od Ládi, 40 dní pěšky do Jeruzaléma. Láďa ve svých knížkách líčí, jak cestuje úplně sám a většinou pěšky, na kole a nebo stopem. Spí na různých místech pod širákem a nebo u někoho doma. Jen tak a nebojí se. Jeho cesty jsou asi stejně (ne)organizované jako naše dovolená do Osla. Jeden den se rozhodne změnit plán a tak je najednou vše jinak. Ale hlavní poselství, které jsem si z těch knih vzala je dost logické, ale mně to dříve nedocházelo. Když člověk bude jezdit na válecí dovolené s cestovkami, nikdy danou zemi nepozná. Válet se může i ve svém městě na koupáku. Nejlepší je prostě vypravit se mezi místňáky a chodit do restaurací a obchodů, kam chodí právě místňáci. 

Proto, když teď někam jedu, se chci vždycky podívat do čtvrtí, kde bydlí jen místní a nejsou turismem dotknutý. V Oslu jsme procházeli čistě obytnou čtvrť, kde prostě nic není. V Berlíně jsme všude chodili pěšky, aby nás cesty zavedly i přes místa, které v TripAdvisoru nenajdete. V Bratislavě jsem prostě nutně musela vidět Petržaľku! V Kodani opět místní obytné čtvrti a moderní architekturu. Po Florencii jsme taky nejčastěji chodili pěšky a následně stopovali a dozvěděli jsme se něco málo od místních. A v tomto duchu už chci vést všechny své dovolené. A taky, pokud možno, co nejmíň plánovat. Přece jen mi přijde lepší se nechat unášet daným momentem a ne vědět, že za půl hodiny už musíte být na Aker Brygge.

Ve stránkách knížky od Ládíka se i učím věřit lidem a nemyslet si, že mi hned každý ublíží a nebo přinejmenším okrade. Jestli jste jeho knížky někdy četli, tak víte, jak důvěřivě se všude chová a že se mu to vlastně ještě nikdy nevymstilo. Maximálně díky tomu zažil věci, o kterých může teď dlouze mluvit. Myslím, že mě nikdy žádné knihy neovlivnily, jako právě tyto. A vlastně bych už s cestovkou asi nikam nejela. Ale nikdy neříkej nikdy.

Ne, že bych cestovky úplně odsuzovala, chápu, že pro lidi, kteří se ani trochu nedomluví anglicky nebo nějak jinak, je to dar. Že díky ním mohou někam vyjet. Ale jestli se alespoň trochu domluvíte, rozhodně cestovky ze svých cest vynechte! Nebo si alespoň vybírejte poznávací dovolené. Je mi jasné, že je tu argument, že bez průvodců se téměř nic nedovím, ale pro mě je důležitější na daném místě být a vnímat, jak se tam cítím, než vědět, který panovník dané sídlo nechal postavit. Ruku na srdce, stejně to budu vědět tak pět minut a pak to pod návalem dalších informací zapomenu.

Jej, to jsem to trochu přehnala. Co se ale dá dělat! Nechala jsem čistě téct myšlenky a toto z toho vzniklo. Jo, myslím, že si Verča zpracování tohoto tématu asi představovala dost jinak, když ho zadávala, ale tohle je prostě mé pojetí. 

Jaká je vaše oblíbená kniha? Ovlivnila vás nějak? A jaké máte názory na dovolené s cestovní kanceláří?

Těším se na vás u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥

  • Share:

You Might Also Like

10 komentářů

  1. Od Ládi jsem tedy nečetla ještě nic, ale nedávno jsem se ptala na ig na tipy na knížky a celkem dost lidí mi je doporučovalo, takže až dočtu ty, co mám teď na plánu, tak se na nějakou vrhnu. Třeba mě taky odhodlají začít jezdit sama na vlastní pěst, protože já mám zase ráda všechno naplánované, jinak stresuju, že něco určitě vynecháme nebo nestihneme a proto s mamkou už několik let jezdíme do různých států vždycky na takové ty poznávací zájezdy s cestovkou. Tak uvidíme, třeba se taky jednou odhodláme :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé, Láďu si rozhodně přečti! I kdyby tě to nenakoplo k tomuto stylu cestování, tak se aspoň dovíš plno věcí o státu, kde je a nebo chytneš inspiraci, kam se podívat :)

      Vymazat
  2. Moje oblíbená kniha je Hodina tance a lásky od Pavla Kohouta, četla jsem ji několikrát a přečetla bych ji znova. Mám ráda knihy z válek, či s nádechem historie, psané čtivou češtinou, žádné rozsáhlé souvětí plné metafor a různých speciálních obratů. Navíc je v ní i spousta lásky. :)
    Co se týká dovolené, tak ne všude bych šla mezi ty místní :D Teď máme v plánu Dubaj - dvě holky a tam se moc nedoporučuje do čtvrti místních.

    Somethingbykate

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak tu jsem nečetla, ale obávám se, že mám v tomto úplně jiný vkus. Já jsem z těch historických knížek vzala na milost jen Hanu, ostatní se mi nelíbí :(
      Jo, v těchto státech bych taky měla strach. :D ale ono tam těch místních moc není, v Dubaji je stálých obyvatel cca 200 000 a zbytek jsou přistěhovalci, kteří tam odjeli jako levná pracovní síla, takže věřím, že tam to mimo turistické centra nemusí být úplně bezpečné. :)

      Vymazat
  3. To je hodně zajímavé téma, knížka vypadá skvěle! Já mám momentálně rozečtené Loutkové divadlo, což je vymyšlené drama, ale knížka, která mě hodně obohatila jsou Čtyři dohody. :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čtyři dohody pořád tak nějak protínají můj život! Už přes rok o ní vždycky slyším a už jsem na ni kolikrát v knihkupectví koukala. Mám s ní ale, pro mě, zásadní problém - absolutně se mi nelíbí ta obálka a vždy mě odradí :(

      Vymazat
  4. Válecí dovolené taky nemusím. Ačkoliv jsem odmala jezdila s rodiči k moři a tam jsme samozřejmě docela často jen leželi na pláži, kompenzovali jsme si to polehávání právě různými výlety a procházkami, což bylo strašně super. :)

    Knížka vypadá hodně dobře!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, tak to musely být dobré dovolené, když jste se i někam podívali! :)

      Rozhodně ji doporučuji :)

      Vymazat
  5. Knihu ani autora teda neznám, ale taky preferuji dovolené, které jsou na vlastní pěst a s válením u moře to mám úplně stejně. Déle než dva tři dny to prostře nevydržím a potom už začínám být protivná a otravná :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentáře <3