Pocity z prvního týdne vyučování na technické škole

sobota 7. října 2017


Ahojte,
tento článek není vůbec plánovaný. Vlastně ho píšu vlastně jen proto, abych se vypsala a dobyla si sebevědomí. Nevím, co to tu píšu. Dobyla sebevědomí. To mé malinké a věčně porouchané. Tak snad ho tímto článkem aspoň trochu vyléčím. 


Mám za sebou první týden školy. Úvodní hodiny, kde vás všichni jenom straší a v naprosté většině vás úmyslně děsí víc, než jaké to ve skutečnosti bude. O tomto jsem se už párkrát přesvědčila za ty dva roky, které jsem už odchodila. Mám teď pět předmětů a abych řekla pravdu, jen u jednoho jsme slyšeli, že je to studenty docela oblíbené, protože už to nejtěžší z toho daného okruhu mají za sebou. Mám školu třikrát týdně od osmi do šesti. Takže nemám čas na nic. Ale o tomto předmětu jsem vlastně vůbec mluvit nechtěla.

Vím, že na ostatních vysokých školách to není s domácími úkoly tak hrozné. Nám ale pořád přidávají. Z těch pěti předmětů musím za semestr odevzdat cca 40 domácích úkolů. Kdyby to alespoň byly domácí úkoly, které jsou na pár minut. Ale ty naše jsou na pár hodin. A to doslova. Ten první jsme dělali cca 10 hodin a pořád jsme v tom měli nějaké chyby a pořád jsme to museli celé opravovat. Byla jsem z toho už úplně vyfluslá. A jestli jsem v minulém odstavci psala, že nemám čas na nic, tak teď nevím, co napsat. O tomto jsem vlastně ale taky nechtěla mluvit.

Chtěla jsem mluvit o jednom předmětu. Je to předmět, který vám prodlouží studium o rok a ani nebudete vědět jak. Je to předmět, z kterého mám strach. Ne tolik ze zkoušky, ale ze získání zápočtu. Máme na něj učitele, který při odevzdávání domácího úkolu nemá nic lepšího na práci, než vás začít zkoušet a to pěkně dopodrobna. Tohle bych byla schopná pochopit, přece jenom tomu tak nějak rozumět musíme. On si ale vypíše konzultace a vůbec je nepřizpůsobuje času, který k vyzkoušení potřebuje. Od starších máme informace, že přišli na konzultaci v 8 ráno a ani v 8 večer je pořád nevzal. Že někoho vyhodil s domácím úkolem jen proto, že papír, na kterém byl natištění, měl trochu tmavší odstín než jeho klasický kancelářský papír. Že zápočet nedá 50% studentů. Že budeme 6 úkolů odevzdávat až do zkouškového. Že budeme trávit hodiny před jeho kanceláří. Že nás stejně všechny s radostí vyhodí. Že když dokážeme dostat zápočet, zkoušku už také uděláme. Že kdybychom si zapsali druhého cvičícího, měli bychom pohodu. Bojím se toho, že nebudu umět pořádně vysvětlit jednotlivé kroky úkolu, i když to budu chápat. Prostě se bojím, že to nedám a budu to muset opakovat. Tudíž prodlužovat o rok. Už takhle to mám na 5,5 roku. Už chci tu školu dodělat, vplout do dospěláckého života, osamostatnit se. To znamená co nejrychleji dodělat školu. To prodlužování je pro mne noční můra. A tento předmět to jako jediný dokáže zařídit tak snadno. Takže hold se s ním budu muset poprat jak nejlépe budu umět.

Tak takhle také může vypadat studium na technické škole. Já se jdu vrhnout do dalších domácích úkolů, mějte se krásně.

PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)

Vaše


7 komentářů:

  1. No, trochu si mi připoměla moje pocity na vysoké. Jen máme každá jiná obor. S tím strašením, soucítím, je to hrozné. Vím, že se to dobře napíše, mnohem hůž udělá, ale nemá cenu se tím "zadrbávat" dopředu. Někteří profesoři jsou trochu jak z jiný planety, ale tak..Před tebou to udělali, tak ty taky. Tohle mi aspon pomáhá, tak třeba to maličko pomůže i tobě :)Hodně štěstí v studiu:)

    OdpovědětVymazat
  2. Je to na nic, když už tě takhle předem někdo straší s tím, jak to bude vypadat. Uvidíš sama, jak to bude probíhat a moc bych ti přála, aby to bylo fajn a přeji ti, abys to dobře zvládla. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Snad to nebude tak hrozné, jak všichni dopředu straší. Já teď nastupuji na vysokou a naštěstí na obor, ve kterém není nic technického, jinak bych to nemusela ani zkoušet :D obdivuju, že studuješ takhle těžkou školu a když už ses dostala tak daleko, tak to určitě zvládneš :)

    LENN

    OdpovědětVymazat
  4. Leni, neboj! Kolikrát u "profáků" s nejhorší pověstí můžeš dopadnout nejlíp. A to třeba čistě jen proto, že ukážeš, že se ho nebojíš a mluvíš s ním jak normální člověk a ne jak zmenšenina roztřepaného studentíka. Vyzkoušeno na vlastní kůži :-) Však uvidíš, jestli se s ním bude dát vyjít. Držím všechny palečky, ať ten předmět dáš levou zadní! ;-) :-*
    Bebe

    OdpovědětVymazat
  5. Tak to moc doufám, že to nakonec zas tak hrozné nebude :( Pro mě je vždycy nejhorší poslouchat/číst si o tom, jaký kdo je, jsem z toho akorát vyděšená předem..

    Another Dominika

    OdpovědětVymazat
  6. mám bakalára z technickej univerzity a keď sa obzriem spätne na celé to štúdium, nebola to taká bieda, ako som si myslela, keď som ním prechádzala. a musíš však chápať - si na vysokej škole, takýto prístup je bežný bez ohľadu na to, či si na technickej univerzite, alebo akejkoľvek inej. ale neboj, to zvládneš, zatni zuby a makaj, profesori na začiatku vždy len strašia, chcú tým len odradiť lenivcov a tých, čo prišli študovať len tak, lebo nevedeli, čo iné budú robiť, ku koncu semestru tam ostanú len tí, ktorí poctivo makajú a to je tých 50%, čo prejdú ;).

    THE WORLD BY KEJMY ♥.

    OdpovědětVymazat
  7. Držím ti palce, ať to všechno zvládneš :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentáře <3