čtvrtek 9. května 2019

Aktuálně


Ahojte,
jak dlouho to je od té doby, co jsem se ozvala naposled? Od posledního článku asi měsíc, ale ten jsem měla napsaný už dávno. Přiznám se, že teď cítím trochu rozpaky, když píšu. Od chvíle, co jsem psala naposledy, se toho hodně změnilo. Ať už v mém životě a nebo tady na bloggeru. Změnil se vzhled statistik a zmizel Google+. Už skoro měsíc jsem blogger vlastně vůbec neotevřela. 


Rozhodně nemám v úmyslu s psaním tohoto blogu končit. Jen se mi toho teď sešlo hodně a ještě to zdaleka není u konce. Poslední dobou mi nejvíce energie berou státnice a má bakalářská práce, která musí být za dva týdny odevzdaná. Vlastně už ji skoro mám, už jen musím provést nějaké finální úpravy, které jsme si s mým vedoucím práce řekli tento týden. A pak ji dát celou dohromady, zařídit desky na ni a všechny tyto pitominky. Také mám příští týden dvě zkoušky, které když udělám, tak mám vše splněno a mohu se vesele začít učit na státnice. No a hlavně z těchto důvodů nevím, kam dřív skočit. Ale ono to na konci června skončí a já se vrátím!


Aby to ale neznělo, že jsem celou tu dobu jen pilně studovala, tak vám napíši i další aktuality. Trochu jsem vystoupila ze své komfortní zóny a začala jsem se seznamovat s lidmi. Nebylo jich moc, přece jen ten introvert ve mně se docela bránil, ale nakonec jsem poznala pár nových lidí, kteří budou v mém životě, doufám, dlouho. Zažila jsem i pár skvělých akcí, ať už dva školní plesy a nebo první festivaly pod širým nebem. A musím říct, že toto jaro je zatím nádherné! Myslím, že teprve tento rok jsem dokázala toto roční období ocenit. Nechápu, že jsem předtím byla tak slepá. 


Už jsem se vám svěřovala s tím, že jsem začala běhat. Je to rok a kousek od mého prvního výběhu. Do prosince jsem se vždy nějak spokojila s 5 kilometry a jestli jsem zaběhla jednou víc, už to byl sakra úspěch, který jsem nedokázala zopakovat. Od ledna jsem se ale do běhání ponořila ještě víc a došlo to tak daleko, že před týdnem jsem zaběhla svůj první půlmaraton, čímž jsem pokořila jeden svůj milník. Já nejsem zrovna nejrychlejší běžec a tak mě vůbec nepřekvapilo, že se mi to nepovedlo pod dvě hodiny. Mám ale aspoň co pilovat. A svěřím se vám s jedním svým přáním. Ráda bych si příští jaro zaběhla svůj první půlmaraton tak nějak ofiko. V Praze. Taky kde jinde. To město miluji a svůj vůbec první jsem vlastně zaběhla taky tam. Tak pššt, ať se mi toto přání splní a já se postavím na start v plné síle. Tento rok jsem tam byla také, ale jen jako divák a musím říct, že se mi ta atmosféra fakt líbila. 

To by bylo ode mě dnes vše. Takto teď trávím veškerý svůj čas. Líbilo se mi ale zase psát. Rozpaky, o kterých jsem se zmiňovala na začátku článku, rychle pominuly a já si to vlastně užila. Snad najdu nějaký ten čas i dřív, než zase až za měsíc, abych se ozvala. 

Jak jste si užili jaro vy?

Mějte se nádherně! ♥
Na viděnou u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde
Sledujte blog na Facebooku - zde
Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥  

3 komentáře:

  1. Super článok! Určite budem sledovať ďalej!:)

    OdpovědětVymazat
  2. Za běhání tě obdivuju. Zkoušela jsem se k tomu dokopat už několikrát, ale nikdy mi to nevydrží. Teda.. Spíš já to nevydržím :D Uběhnu pár metrů a jsem KO. Naštěstí teda ale nejsem úplnej povaleč a hýbu se jinak. Ať se ti daří při státnicích :)

    Paulina, the moon child

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentáře <3