Zvyky lidí v autobuse

čtvrtek 18. února 2016

Ahojte,

slibovala jsem nějaké jiné články, než jsou deníčkové. Dnes s jedním takovým přicházím. Už dlouhou dobu jsem do sebe nasávala inspiraci při normální cestě autobusem. Vnímala jsem lidi, jak tráví své cesty. Koukala se kolem sebe a přemýšlela nad různými aktivitami, které lidi při cestách vykonávají. Zde jsem pro Vás sepsala pár bodů, kterých jsem si při svých cestách autobusem všimla. 


  • Lidé, kteří mají potřeby telefonovat lidem, že jsou v autobuse
Já nevím, je to úplně normální zavolat někomu, kdo pro Vás třeba pojede o tom, že už sedíte v autobuse a vyjíždíte. Mne ale tyhle hlášky z autobusu docela už iritují, protože je slyším na každé cestě alespoň jednou. Pokaždé, když sednu do busu a ten se rozjede, odněkud slyším: "No ahoj, no já už jsem v autobuse, právě vyjíždím z Prahy." Jsou i takoví lidé, kteří telefonují i o tom, že právě třeba dojela do Strakonic a že zanedlouho budou v Sušici. Chápu, že to prostě musíte nějak říct, ale mě toto prostě vytáčí. :D
  • Lidé, kteří mají šílenou potřebu celou cestu prožvanit po telefonu
Téměř stejný případ jako ten předešlý. Akorát bez té hlášky: "No já už sedím v autobuse". Lidé, kteří na začátku cesty vezmou do ruky telefon a volají jednomu člověku za druhým kvůli každé kravince. S každým se snaží vybavovat co nejdéle, co nejhlasitěji a pokud možno o úplným nic. Nestarají se o to, že další pasažéry to může rušit. Já jsem celkem dost odpůrce telefonování v autobusu. Úplně to nesnáším. Když chce mamka vědět, že jsem vyjela, tak prostě napíšu sms. Když mi někdo volá, tak to sice vezmu, ale do toho telefonu skoro až šeptám, takže mi stejně nikdo nerozumí.
  • Lidé, kteří musí nutně sdělit své názory celému světu (autobusu)
Na zastávku přijdou sami. Nasednou sami. Někdo si k nim přisedne. Oni najednou hrozně nahlas si s ním začnou povídat a nejraději mají debaty o různých světových problémech. Řvou téměř na celý autobus, člověku, kterému všechno toto povídají ani nedají šanci na to, aby na to něco odpověděl, načež z nich vyleze, že vlastně ani televizi nesledují, noviny nečtou, rádio nemají a internet je nebaví. A teď se nabízí, kde vlastně ke všem těm novinkám ze světa přišli? 


  • Lidé, kteří se cpou dopředu, i když ví, že je stejně řidič vyhodí s tím, že první ti s místenkami
Je to pravidelně. Vždy když přijdu na zastávku, je plno lidí, především důchodového věku, nacpaných u místa, kde autobus zastaví. Když přijede, všichni tito lidé se do autobusu hned nahrnou, řidič je vyhodí s větou, že první půjdou lidé s místenkami. Okamžitě začnou zkoumat, kdo místenku má a kdo náhodou ne. Když vidí, že už jdou lidé s penězi v ruce místo papírů a nebo mobilů, začnou se téměř rvát o to, kdo nastoupí první. 
  • Lidé, kteří si povídají tak nahlas, že řvou přes celý autobus
Tito lidé nejsou tak častí, ale když už je někdy potkáte, bolí vás z nich hlava jenom se na ně podíváte. Výbuchy smíchu, hlášky typu: "nekecej!" jsou u nich naprosto běžné. Pak už si prostě jenom přejete, aby cesta skončila. Nedejbože, aby seděli hned za vámi. ( Do tohoto odstavce ale nezahrnuji lidi, který si v klidu tlumeným hlasem povídají.)
  • Lidé, kteří Vám kopají celou cestu do sedačky
Někdo je hold většího vzrůstu, tak za to vlastně ani moc nemůže. No je to stejně otravné, ale dá se to pochopit. Když to dělaj děti, tak Vám to sice taky není příjemné, ale opět se to dá pochopit. Ale když Vám celou cestu kope do sedačky někdo menšího vzrůstu a není mu pět let, tak to už je fakt k vzteku. Ze začátku si říkáte, že alespoň máte masáž zadarmo, ale když už tak sedíte půlku cesty a vždycky Vám někdo kopne do sedačky a vy se toho leknete, moc příjemné to není. Opět se modlíte, aby autobus už zastavil.
  • Lidé, kteří smrdí, jsou opilí a špinaví a nebo nejlépe toto všechno dohromady
Přijdete do autobusu, pohodlně se usadíte a najednou přistoupí někdo, sedne si za Vás a jak dýchá pusou a z ní mu smrdí, tak to všechno cítíte a zvedá se Vám z toho kufr i když Vám je v autobuse jinak normálně. Nejlépe, když je ten člověk ještě totálně zanedbaný a opilý. Jednou se mi něco podobného stalo. Šla jsem do autobusu s místenkou. Řekla jsem řidiči, jaký mám sedadlo a on mne varoval, že tam vedle mne sedí člověk, který hrozně zapáchá. Poradil mi, ať si sednu za něj. Sice jsem se bála, že mne někdo s místenkou vyhodí, ale byla jsem řidiči vděčná. A nakonec mne ani nikdo nevyhodil.

PS: Doufám, že se Vám článek líbil. Jsou nějaké věci, které dělají lidé v autobusech a Vám to doslova pije krev?

Vaše


21 komentářů:

  1. Výborné pozorování a charakteristika. Denně cestuji pražskou MHD a všechny tyto typy poznávám velmi dobře a dělá se mi z nich nevolno. Nejvíc mi vadí hlasitý výkec do mobilu. Zápach tlumím kapesníčkem s parfémem.

    OdpovědětVymazat
  2. Já pravidelně jezdím vlakem, ale je to tam dost podobné :) Já většinou (hlavně ráno) ve vlaku nejraději "spím" a úplně nesnáším, když si někde blízko sednou nějací puberťáci, co celou cestu mluví tak, že to slyší celý vagon nebo naopak ukecané důchodkyně, to je kapitola sama o sobě :D

    OdpovědětVymazat
  3. Jeee, to je užasný článek :)
    Uplně se vidím v té jedničce, musim mamce zavolat že už jedu domů a jsem v pořádku :)
    Ale obvykle jedu vklidu a koukám se z okna.
    A Ano jsou věci, které mi hodně vadí. První ta, když si děcka dají kolena na sedačku, o moje opěradlo a pořád se tam uvelebují a mě to tlačí do zad... Řev autobusu taky nemám ráda.

    OdpovědětVymazat
  4. Tak nějak se vidím ve všem :) Čas od času se mi stává, že jedu autobusem s paní a jejím synem, kterýmu je tak deset let a oba znakují. Na tom tedy není nic nenormálního, až na to, že ten syn vždycky nenápadně koukne po mámě a začne ječet na celej autobus, znovu koukne po mámě a když vidí, že si ho nevšímá, ječí dál. Strašně mi to pije krev a zhruba dva týdny zpátky seděl klučina za mnou a krásně mi kopal do zad :D

    Simply Janet

    OdpovědětVymazat
  5. Super článok ! :D Ja takisto nemám rada, keď si ku mne niekto neznámy sadne a začne mi niečo hovoriť :D Som celkom spoločenský človek, no toto ma vždy dostane. A keď mi niekto kope do sedačky, vždy sa otočím a niečo tomu človeku poviem, pretože to je fakt nepríjemné a neznášam to.
    My blog : THE COLORFUL THOUGHTS

    OdpovědětVymazat
  6. skvele ako by si mi z duse pisala este mi tak chybaju ludia ktory maju potrebu pocuvat tak nahlas hudbu ze moze pocuvat cely autobus je mile od nich ze sa snami delia :)
    galantosfun

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé, na to jsem zapomněla, máš naprostou pravdu! :)

      Vymazat
  7. Tak tento článok je úplne skvelý, presne si to vystihla :D veľmi ma pobavil!

    Na mojom blogu práve prebieha Giveaway s Weledou a budem veľmi rada, ak sa zúčastníš :)
    Hello, my name is Ev

    OdpovědětVymazat
  8. místenky jsou jenom do vlaku ne? :D jinak všechno to taky úplně nesnáším, hlavně volání.. a kdyby mi někdo kopal do sedačky.. no tak to bych se nenechala.. :D

    OdpovědětVymazat
  9. autobusom (bohužiaľ) chodím denne a vadia mi podobné veci. Žijem na juhozápade Slovenska a dosť mi vadí v autobuse maďarčina. Celú cestu počúvať Klaudika dereide ma moc nebaví. Ďalej ma vytáčajú ľudia, ktorí majú hudbu v sluchátkach tak nahlas, že ju počujem cez pol autobusu :)

    OdpovědětVymazat
  10. :D :D moc pěkně napsaný :)
    já tedy busem nejela už pěkně dlouho, ale občas mi stačí vlak a "už tady sedím, jedu, a nevím, za jak dlouho tam budu.." Ale co, žíly mi to netrhá a přežiju to :)
    saturday mood

    OdpovědětVymazat
  11. Tak to naozaj nepochopím, prečo niekto volá ahoj som v autobuse. Samozrejme, aj ja to niekedy spravím (ale to hlavne ak k niekomu idem tak aby vedel že cca o 20 minut budem u neho). Ale robím to naozaj zriedkakedy. A tí ľudia, ktorý sa predbehnú v rade sú totálne trápny. Mňa najviac naštve ak sa ma niekto spýta na čas alebo niečo a poviem a poďakuje sa a "nenápadne" sa predo mňa predbehne. Neviem kto ich vychovával, no niekde spravil chybu

    Čo je dobré to musím mať aktuálne aj s extra mega GIVEAWAY

    OdpovědětVymazat
  12. :D :D Naprostý souhlas. Jízda v autobuse má prostě svoje pomatené kouzlo. I když bod 1 splnuju taky - ale ve vlaku :D

    ...Instantní krása...

    OdpovědětVymazat
  13. Souhlasím!! Teď rok cestuji vlastním autem a když náhodou jedu autobusem (tak dvakrát za rok), tak strašně trpím a říkám si, jak jsem mohla celou střední zažívat každodenní cesty autobusem a nezbláznit se!
    Beauty by K. - soutěž

    OdpovědětVymazat
  14. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  15. :) hehe, uvědomila jsem si, že to první dělám taky! :) Jinak mě nejvíc vadí lidi, co vytáhnou v autobuse brambůrky, popř. křupky a cpou se celou cestu. Proto povinná výbava na cesty - mp3.

    OdpovědětVymazat
  16. Vadí mi, když se na mě někdo dívá. :D Ale co mě dokáže naštvat nejvíc, jsou neukázněný malý děti. To se mi stává skoro pořád. Dvě matky jsou zabraný do rozhovoru a nechávají svoje děcka bez dozoru. Ty mezitím řvou, perou se, kopají do sedaček, pobíhají po autobusu/vagonu... Od té doby, co jsem takové matce řekla, jestli by si laskavě nemohla děti uklidnit a následně jsem od ní dostala sprda, ve zkratce ve smyslu "jsou to jenom děti a já jsem královna, tak si můžeš víš co", mě to nechává úplně chladnou. Snažím se to nějak přežít. :D
    TUORE BLOG

    OdpovědětVymazat
  17. Tak tu sa musím priznať, že keď som zbadala nadpis článku, hlavou mi preletelo "to vážne niekto píše články o chovaní ľudí v autobuse?".. Ale ako som sa tak začítala, už mi hlavou bežalo len "presne, toto tiež nenávidím.. áno za toto by som ľudí fackovala"... :-D Nakoniec sa mi teda článok fakt páčil, lebo presne všetky tieto typy ľudí so mnou cestovali každú jednu cestu z intráku domov a späť.. Ani neviem, ktorí ľudia mi vadili viac. Asi práve tí kopači do sedadiel. Akurát, že mňa to vytáčalo aj u detí, pretože tam to decko má predsa matku a tá by sa mala postarať o to, aby jej dieťa nerušilo ostatných cestujúcich či už spomínaným kopaním do sedačky alebo revom, plačom či neustálym vypytovaním sa "a prečo?"... Tiež ešte neznášam ľudí, ktorí si sklopia sedadlo bez toho, aby sa opýtali pasažiera za nimi, či mu to nebude vadiť. To si píš, že mi to sakra vadí! Keď už tam mám minimum miesta na nohy, mám v tom autobuse sedieť 6 a pol hodiny a do toho si tam ešte niekto sklopí sedadlo, čím mi z môjho minima priestoru uberie ešte polovicu!!! No a ľudia hrnúci sa do busu bez miestenky sú prípad sami o sebe. To ti musím povedať, zažila som situáciu kedy sme šli diaľkovým autobusom až k nám na východné Slovensko (zo západného Slovenska) a do busu sa na nástupišti tlačili dôchodkyne, ktoré šli len do najbližšieho mesta, kam mimochodom premávajú autobusy každých 15 minút.. Ale nieeee, oni sa museli narvať zrovna do nášho diaľkového, ktorý chodí trikrát za deň.. Dobre videli, že je nástupište plné študentov (takých 25-30 nás tam bolo určite), ale stejne sa budú pchať dopredu. Našťastie ich vodič odtiaľ vyhodil, že si majú ísť na prímestský spoj, ktorý im chodí v jednom kuse... A tak by to vážne malo byť. Najprv ľudia s miestenkami a potom by sa to malo brať podľa toho, kto cestuje najďalej. Veď je to predsa blbosť aby som ja kvôli babe, ktorá cestuje 15km čakala pol dňa na ďalší spoj, keď cestujem 400km.. No ale už som sa tu zase rozohnila. Len som chcela povedať, že článok je super a milo ma prekvapil.. :-)

    OdpovědětVymazat
  18. Já rvu treba vždycky v autobuse, ale ja za to nemuzu, umím mluvit buď nahlas nebo az moc potichu😂 http://karlajonasova.wix.com/karla

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentáře <3